Nový roj Camelopardalid a výsledky jeho pozorování
Autor: P. Zoladek
Původní předpovědi
Peter Jennisken ve své knize Meteorické roje a jejich mateřská tělesa (Meteor Showers and Their Parent Comets, 2006, Cambridge University Press) předpověděl možnost meteorické spršky. Numerické modely Esko Lyytinena a dalších autorů parametry spršky potvrzovaly. Jèremie Vaubaillon uvedl, že Země protne všechny prachové vlečky vyprodukované kometou v letech 1803-1924 (oběžná doba komety je 5 let). Ve všech numerických modelech byla předpokládána aktivita, jakou má typická kometa Jupiterovy rodiny. Za těchto okolností byl předpoklad hodinových počtů meteorů mezi 100 a 500.
Tento meteorický roj, uvedený i v pracovním seznamu IAU MDC, má název Camelopardalidy, podle souhvězdí Žirafy (Camelopardalis), ve kterém se nachází radiant tohoto meteorického roje.
Polohu radiantu a čas maxima lze předpovědět s vysokou přesností. Pouze aktivitu roje (ZHR, hodinová korigovaná frekvence) dnes nedokážeme dobře předpovídat. Aktivita souvisí s neznámou strukturou povrchu komety, kdy neznáme jednak velikost jádra komety, rychlost rotace, ani distribuci velikostí prachových zrn. A proto se i v tomto případě jednalo o vyjímečnou možnost, jak porovnat teoretické modely a skutečné výsledky pozorování.
A jak to tedy dopadlo?
Podle práce Ye a Wiegerta (2013) byl předpoklad počátku aktivity meteorického roje již kolem 0 UT, maximum však bylo předpokládáno kolem 7 UT (od 6:29 UT – Ye/Wiegert po 7:40 UT – Vaubaillon), což jednoznačně upřednostňovalo pro pozorování lokality v Severní Americe (USA, jih Kanady). Nicméně i přes tuto, pro naše oblasti nepříznivou předpověď, byl tento roj samozřejmě sledován i z Evropy. Dále byly naplánovány a provedeny dvě expedice do Kanady, jedna členy SVMN (Slovak Video Meteor Network - J. Tóth, P. Zigo) a druhá členy PFN (Polish Fireball Network - P. Zoladek, M. Wisniewski, Z.Tyminski). Tyto expedice, společně s vizuálním, video a radarovým pozorováním i z oblasti Evropy měly poskytnout komplexní informace o činnosti roje Camelopardalid během spršky.
Vizuální pozorování
Autor: IMO
Video pozorování
Autor: Jakub Koukal
Radarové pozorování
Autor: CMOR
Autor: RMOJ
Autor: Jakub Koukal
Úspěch nebo zklamání?
I přes zdánlivý neúspěch v podobě velmi nízkých frekvencí během spršky meteorického roje Camelopradalid lze konstatovat, že tato událost přispěla značným dílem k poznání chování mateřského tělesa, komety 209P/Linear, a také k poznání chování tohoto meteorického roje. Čas maxima spršky, uvedený v předpovědích, byl potvrzen vizuálním i rádiovým pozorováním a nízké hodinové frekvence jsou pouze důsledkem nízké aktivity mateřské komety 209P/Linear během předchozích návratů. Na tuto možnost ovšem předpovědi upozorňovaly, neboť aktivita komety v minulých stoletích byla zcela neznámá.
Na základě výsledků pozorovací kampaně Camelopardalid v roce 2014 uveřejnil M. Maslov novou předpověď aktivity roje na rok 2019. Vzhledem k nízké aktivitě komety v předchozích stoletích uvažoval ve výpočtu s návratem komety v roce 1939. Maximum aktivity pak vychází na 24.5.2019 v 8 UT, opět tedy bude možné maximum pozorovat ze Severní Ameriky. Maximální frekvence, vzhledem k letošním výsledkům a vzhledem k upřesnění aktivity mateřské komety 209P/Linear, je odhadována na 5 meteorů za hodinu, s velkým podílem jasných meteorů.
Poděkování Jakubu Koukalovi za jeho pomoc a dodání materiálů k článku :-)!