„Špinavá“ loď nemůže k Mezinárodní kosmické stanici
Asi bychom nespočítali, kolikrát jsme v dětství slyšeli od rodičů věty typu „Umyj si před jídlem ruce!“ nebo „Ukliď si po sobě ten svinčík!“ Uklízet se samozřejmě musí i v kosmonautickém řemeslu, o čemž se na vlastní šroubky přesvědčila soukromá loď Dragon, které byl minulý týden zapovězen start k ISS kvůli kontaminaci, jež by mohla ohrozit vědecké přístroje.
Nejde navíc o jedinou očekávanou misi, kterou nyní stihl odklad.
Ještě před týdnem vládly nervy a napětí jak v kalifornském ředitelství firmy SpaceX, tak na mysu Canaveral na Floridě, odkud měla firma v neděli 16. března nad ránem místního času vypustit pomocí vlastní rakety Falcon 9 zásobovací loď ke stanici ISS. Řeč je o třetím operačním letu plavidla Dragon v rámci kontraktu s NASA za 1,6 miliardy dolarů, podpisem kteréhož se koncern zavázal k dopravení asi 20 tun nákladu na palubu orbitální základny během minimálně tuctu misí Dragonů.
V sobotu 8. března technici SpaceX na chvíli převezli Falcon i s lodí na startovací rampu komplexu číslo 40 základny Cape Canaveral Air Force Station na břehu Atlantiku a po simulaci předstartovních operací a ověření chodu všech systémů se dokonce uskutečnil tradiční test rakety v podobě pársekundového zážehu motorů prvního stupně. Testy a simulace dopadly dobře.
Dragon má při své misi SpaceX-3 přivézt na palubu stanice 2254 kilogramů vybavení a zásob pro posádku a asi za měsíc se vrátit na Zemi s 1623 kilogramy vědeckých vzorků, poškozeného či nepotřebného vybavení atd. Dragon je navíc schopen převážet i vnější náklad v otevřené dutině na své zadní ploše (anglicky nazýváno „trunk“, neboli nákladový prostor). V tomto trunku poletí na stanici dva vědecké přístroje na bázi optiky: jednak systém OPALS, který bude testovat možnosti využití laserových paprsků při přenosu informací z vesmíru na Zemi, druhak čtveřice HD kamer pro instalaci na vnější plášť stanice a zahájení studia Země. Oba přístroje jsou v trunku po dobu dvoudenního letu ke stanici elektricky napájené a na stanici budou vyloženy robotickou paží.
A zde je kámen úrazu! Koncem minulého týdne totiž technici v montážní hale našli uvnitř trunku Dragonu zjevnou kontaminaci, která si vynucuje sejmutí lodě ze špice nosné rakety a vyčištění dutiny, jinak by vlivem teploty až 150 °C při přeletu denní polokoule na oběžné dráze mohlo dojít k sublimaci (odpařování) oné nežádoucí látky a citlivá optika převážených přístrojů by byla vážně ohrožena nečekanými plyny kolem.
Dle neoficiálních informací jde o zbytky oleje ze šicího stroje, kterým byly sešívány pláty tepelné izolace pro náklad v trunku.
Start je nyní očekáván „ne dříve než“ 30. března, resp. 31. března velmi brzy ráno našeho času, záložní možnost budiž o tři dny později. Technici dvoutýdenním odkladem získají možnost problém řádně zlikvidovat, také je ale nutné počkat, až proběhne 25. března start lodi Sojuz s novou posádkou pro stanici a stykovka lodi o 6 hodin později. Manažeři programu ISS mají typicky rádi mezi misemi ke stanici několik dní mezeru, aby se zbytečně nepřepracoval pozemní personál letové kontroly ani posádka stanice.
SpaceX k odkladu vydala pouze strohé prohlášení:
„Abychom zajistili nejvyšší možnou spolehlivost mise a získali čas na vyřešení zbývajících záležitostí, tak nyní plánujeme start mise CRS-3 až 30. března se záložním datem 2. dubna. Tohle jsou nejbližší možné startovní příležitosti vzhledem k současným plánům a čekáme na jejich schválení vojenským letectvem.
Raketa i loď se těší dobrému technickému stavu; vzhledem k důležitému nákladu a podstatným úpravám lodi Dragon zajistí přidaný čas, že SpaceX udělá vše pro to, aby připravila úspěšný start.“
A nyní slibovaný přídavek: v pátek 14. března oznámila NASA, že odkládá z poloviny září až na počátek prosince premiérový start nové americké lodi Orion. Ta má během své několikahodinové, zatím ještě bezpilotní úvodní mise po vynesení raketou Delta IV Heavy společnosti United Launch Alliance obíhat po velmi vysoké dráze kolem Země (až 6 000 km vysoko) a následně demonstrovat přistání na padácích do Pacifiku. V budoucnu má vozit americké astronauty k asteroidům či na Mars.
Orion nedoplatil na jakoukoliv kontaminaci jako spíše na to, že v letovém plánu raket Delta IV dostalo přednost vynesení dvou družic pro americkou armádu. Půjde o nové přírůstky teprve nedávno zveřejněného programu GSSAP, jehož satelity zaměřují a zkoumají objekty, pohybující se po geosynchronní dráze ve výšce 36 000 kilometrů nad rovníkem. Jejich start je stanoven na třetí čtvrtletí letošního roku.
Zdroje: