Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Pozorujte Měsíc a Jupiter

Pozorujte Měsíc a Jupiter

Obloha nad jihem 10. března 2014, data: Stellarium Autor: Martin Gembec
Obloha nad jihem 10. března 2014, data: Stellarium
Autor: Martin Gembec
Krásné počasí posledních dnů jistě nenechá chladnými nikoho z okukovačů krás noční oblohy. 10. března večer jsou pouze 7° od sebe Měsíc a planeta Jupiter. I v dalších dnech ale bude na obou tělesech co pozorovat.

Měsíc a Jupiter 10. března 2014, data: Stellarium Autor: Martin Gembec
Měsíc a Jupiter 10. března 2014, data: Stellarium
Autor: Martin Gembec
Měsíc je krátce po první čtvrti a s tím, jak narůstá k úplňku, můžeme den po dni porovnávat různé nasvícení některých útvarů. Krásně plasticky se budou jevit krátery na rozhraní světla a stínu. Občas zahlédneme teprve osvětlený vrcholek hory utopený jinak ještě ve stínu, jinde se objeví zvlnění a brázdy. Nápadná budou uskupení měsíčních hor podél okraje velikých kráterů (nebo přímo moří, jako je například Mare Imbrium).

kráter Plato za okulárem 8 cm dalekohledu Autor: Martin Gembec
kráter Plato za okulárem 8 cm dalekohledu
Autor: Martin Gembec
Na pozorování Měsíce se stačí vybavit malým triedrem, který o něco opřeme, nebo jej dáme na stativ. Větší dalekohled může poté zobrazit i další detaily, ale jen do určité míry, často nás při zvětšení nad 100krát začne rušit chvění atmosféry. Když je však ideální noc a vzduch je klidný, potom i při zvětšeních nad 300krát můžeme zkoumat jemné detaily a zákoutí na povrchu nejbližšího průvodce.

Jupiter, GRS, měsíček Io a jeho stín Autor: Dalibor Oršulík
Jupiter, GRS, měsíček Io a jeho stín
Autor: Dalibor Oršulík
Jupiter je vděčný objekt k pozorování. Jako největší planeta sluneční soustavy má vždy dost velký průměr, aby se dalo na jeho povrchu spatřit alespoň dva barevné pásy kolem rovníku. Samotný jas planety skutečně umožňuje vnímat ve větším dalekohledu i barvy, jako je tmavá červeň rovníkových pásů, nebo světlejší červené až hnědé polární oblasti. Nápadně do oranžova se bude jevit Velká rudá skvrna, které pro toto zbarvení lze říci spíše Velká červená skvrna, překlad zkratky GRS (Great Red Spot) je v tomto skutečně nejednoznačný a lze použít oba významy.

Jupiter v dalekohledu 10. března 2014, pásy a měsíčky Autor: Martin Gembec
Jupiter v dalekohledu 10. března 2014, pásy a měsíčky
Autor: Martin Gembec
Jupiter nabízí skvělou podívanou každý den. Speciálně neděle jsou nyní vyhrazeny těm nejlepším, kdy například najednou byla vidět Velká červená skvrna a také stín některého z měsíců. Podobná situace nás čeká i nastávající neděli večer. Ani v ostatních dnech to není nuda. Někdy přechází GRS, jindy jiné oválné skvrny. Možná zahlédneme zatmění některého z měsíců. Klíčové je, že planeta poměrně rychle rotuje a také měsíčky mají oběžné doby v řádu dnů, takže změna jejich vzájemné polohy nebo změna polohy oblačných útvarů je patrná již během jedné hodiny.

Protože jasné počasí přetrvává, doufáme, že se také na obě tělesa podíváte a ti vytrvalejší si třeba kolem půlnoci prohlédnou ještě Mars, který vychází v souhvězdí Panny. Ranní pohled na Saturn a Venuši by pak mohl být krásnou tečkou za probdělou nocí.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.



51. vesmírný týden 2024

51. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 12. do 22. 12. 2024. Měsíc po úplňku je vidět v druhé polovině noci a bude koncem týdne v poslední čtvrti. Na večerní obloze září nejvýrazněji Venuše nad jihozápadem a Jupiter nad východem. Nad jihem je ještě slabší Saturn a později večer vychází Mars. Vidět jsou i slabší planety Uran a Neptun. A protože ráno je nyní jitřenkou Merkur, máme možnost vidět všechny planety. Byly vydány podrobnosti, jak přesně došlo k havárii vrtulníčku Ingenuity na Marsu. SpaceX letos láme rekordy na všech stranách. Před 40 lety započala mise sondy Vega 2, dvojice sond, které zkoumaly Venuši a Halleyovu kometu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Kométa Tschuchinshan-ATLAS nad Spišským hradom

Titul Česká astrofotografie měsíce za listopad 2024 obdržel snímek „Kométa Tschuchinshan-ATLAS nad Spišským hradom“, jehož autorem je slovenský astrofotograf Róbert Barsa.   Listopadové kolo soutěže „Česká astrofotografie měsíce“ vyhrál opět snímek komety Tschuchinshan-ATLAS. Ostatně,

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC1909 Hlava čarodejnice

Veríte v čarodejnice? Lebo ja som Vám hlavu jednej takej vesmírnej čarodejnice aj vyfotil. NGC 1909, alebo aj inak označená IC 2118 (vďaka svojmu tvaru známa aj ako hmlovina Hlava čarodejnice) je mimoriadne slabá reflexná hmlovina, o ktorej sa predpokladá, že je to starobylý pozostatok supernovy alebo plynný oblak osvetľovaný neďalekým superobrom Rigel v Orióne. Nachádza sa v súhvezdí Eridanus, približne 900 svetelných rokov od Zeme. Na modrej farbe Hlavy čarodejnice sa podieľa povaha prachových častíc, ktoré odrážajú modré svetlo lepšie ako červené. Rádiové pozorovania ukazujú značnú emisiu oxidu uhoľnatého v celej časti IC 2118, čo je indikátorom prítomnosti molekulárnych mrakov a tvorby hviezd v hmlovine. V skutočnosti sa hlboko v hmlovine našli kandidáti na hviezdy predhlavnej postupnosti a niektoré klasické hviezdy T-Tauri. Molekulárne oblaky v IC 2118 pravdepodobne ležia vedľa vonkajších hraníc obrovskej bubliny Orion-Eridanus, obrovského superobalu molekulárneho vodíka, ktorý vyfukovali vysokohmotné hviezdy asociácie Orion OB1. Keď sa superobal rozširuje do medzihviezdneho prostredia, vznikajú priaznivé podmienky pre vznik hviezd. IC 2118 sa nachádza v jednej z takýchto oblastí. Vetrom unášaný vzhľad a kometárny tvar jasnej reflexnej hmloviny silne naznačujú silnú asociáciu s vysokohmotnými žiariacimi hviezdami Orion OB1. Prepracovaná verzia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 150/600 (150/450 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Gemini EAF focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 209x240 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, master bias, 90 flats, master darks, master darkflats 4.11. až 7.11.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »