Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Fotogalerie: Obří skvrna AR1944

Fotogalerie: Obří skvrna AR1944

Skvrna AR1944. Autor: Rocky Raybell.
Skvrna AR1944.
Autor: Rocky Raybell.
Jen, co se starý rok přehoupl v nový, už je dění na obloze opět divoké. Nedávno Zemi zasáhl malý meteorit a už v té době se na východním okraji začala objevovat masivní sluneční skvrna AR1944. Ta je právě v těchto dnech nejblíže centru slunečního disku a dosahuje takových rozměrů, že Země by se do ní vešla asi 17x. Navíc je oblast eruptivně aktivní a opět nejsou vyloučeny silnější polární záře. Pro pohled na skvrnu je pochopitelně nutné mít nějaký vhodný filtr. Skrvna je ovšem krásně viditelná (přes filtr) i pouhýma očima. Do redakce již dorazilo několik zdařilých fotografií. Těšíme se na další.

Aktualizováno: 16. ledna 2014, 12:31 SEČ.

Své snímky slueeční skvrny AR1944 do této galerie zasílejte přes formulář. Nezapomeňte, prosím, uvést všechny potřebné údaje podle vzoru uvedeném u jednotlivých políček formuláře. Galerie je řazená od nejnověji zaslaných pozorování. Zasílat můžete také do ČAM. Kromě této galerie můžete průběžně sledovat nejnovější snímky od čtenářů Astro.cz v automatizované galerii.


Fotogalerie čtenářů:

Skvrna AR1944. Autor: Zdeněk Jukl
Skvrna AR1944.
Autor: Zdeněk Jukl
Jméno: Zdeněk Jukl
Datum: 12. ledna 2014, 14:00 SEČ
Místo: Praha - Vinoř
Poznámka: Polojasno, poněkud větrno, ale optický stabilizátor velmi pomohl. Fotoaparát CANON EOS 300D + objektiv Canon EF-S 55-250/4-5,6 IS II + sluneční filtr AstroSolar. Ohnisková vzdálenost 250 mm, clona 5,6, ISO 200, 1/800 sekundy. Úpravy: pouze korekce optických vad objektivu a ořez v Adobe Lightroom 5.
Sluneční skvrny. Autor: Jiří Šíp
Sluneční skvrny.
Autor: Jiří Šíp
Jméno: Jiří Šíp
Datum: 12. ledna 2014, 13:00 SEČ
Místo: Zábřeh na Moravě
Poznámka: Polojasno,fotoaparát SONY DSC-H7-sluneční filtr. Stránky autora.
sluneční skvrna. Autor: Jan Sládeček
sluneční skvrna.
Autor: Jan Sládeček
Jméno: Jan Sládeček
Datum: 12. ledna 2014, 11:21 SEČ
Místo: Praha 4 - Hodkovičky
Poznámka: Skoro jasno, větrno. Fotoaparát Canon EOS 350D, objektiv Sigma 600/8, 3M-5A 500/8, sluneční filtr AstroSolar.

Další snímky

[1]

Slunce a skvrna 1944. Autor: Pavel Prokop
Slunce a skvrna 1944.
Autor: Pavel Prokop
Jméno: Pavel Prokop
Datum: 12. ledna 2014, 10:15 SEČ
Místo: Praha
Poznámka: Dalekohled Nexstar 6SE. Snímek celého disku: fotoaparát nikon D90. Detail skvrny: kamera ZWO ASI120MC, filtr Solar Continuum. Stránky autora.
slunce-skvrny. Autor: Andrej Miloševič
slunce-skvrny.
Autor: Andrej Miloševič
Jméno: Andrej Miloševič
Datum: 11. ledna 2014, 14:00 SEČ
Místo: Bohouňovice I
Poznámka: Newion 135 mm/f5,6 + konvertor 2x + Canon 350D 3x1/400 s.
Slunce s AR1944. Autor: Miloš Žák
Slunce s AR1944.
Autor: Miloš Žák
Jméno: Miloš Žák
Datum: 11. ledna 2014, 12:32 SEČ
Místo: Havlíčkova Borová
Poznámka: Snímek celého slunce pořízen Canonem EOS 1100D v primárním ohnisku Mak 150/1800. Detail skvrny pořízen složením snímků z videa, natočeného Canonem A700 v afokální konfiguraci za 18mm okulárem + 2x barlow + 6x opt. zoom, také pomocí Mak 150/1800. Použitý SW - Registax 5, ZPS 14. Stránky autora.
Velká sluneční skvrna. Autor: Čestmír Černý
Velká sluneční skvrna.
Autor: Čestmír Černý
Jméno: Čestmír Černý
Datum: 11. ledna 2014, 11:07 SEČ
Místo: Broumov
Poznámka: Canon EOS 600D + Tamron 70-300mm. První snímek bez filtru, druhý folie Astrosolar, úprava ZPS 14 PRO. Počasí příliš nepřálo, polojasno, mraky se hnaly přes slunce poměrně rychle. Stránky autora.

Další snímky

[1]

Sluneční skvrny včetně AR 1944. Autor: Radek Frolich
Sluneční skvrny včetně AR 1944.
Autor: Radek Frolich
Jméno: Radek Frolich
Datum: 11. ledna 2014, 11:00 SEČ
Místo: Velké Bílovice
Poznámka: Foceno přes oblačnost a větve stromu. Použit dalekohled Newton 150/750 se sluneční folií. Foťák Canon EOS 1000D. Stránky autora.

Další snímky

[1]

Sluneční skvrny. Autor: Jiří Šíp
Sluneční skvrny.
Autor: Jiří Šíp
Jméno: Jiří Šíp
Datum: 11. ledna 2014, 10:30 SEČ
Místo: Zábřeh na Moravě
Poznámka: Polojasno. Stránky autora.

Další snímky

[1]

Sluneční skvrny. Autor: Jiří Šíp
Sluneční skvrny.
Autor: Jiří Šíp
Jméno: Jiří Šíp
Datum: 10. ledna 2014, 12:30 SEČ
Místo: Zábřeh na Moravě
Poznámka: Polojasné počasí. Stránky autora.
Sluneční skvrny. Autor: Jiří Šíp
Sluneční skvrny.
Autor: Jiří Šíp
Jméno: Jiří Šíp
Datum: 10. ledna 2014, 12:30 SEČ
Místo: Zábřeh na Moravě
Poznámka: Polojasno. Stránky autora.

Další snímky

[1], [2], [3], [4]

AR1944. Autor: Vít
AR1944.
Autor: Vít
Jméno: Vít (Neznámý)
Datum: 10. ledna 2014, 11:55 SEČ
Místo: Hluk
Poznámka: Nwt 112 + filtr z doby kinofilmu Stránky autora.
Skvrny na zapadajícím Slunci. Autor: Martin Gembec
Skvrny na zapadajícím Slunci.
Autor: Martin Gembec
Jméno: Martin Gembec
Datum: 8. ledna 2014, 16:05 SEČ
Místo: Jablonec nad Nisou
Poznámka: Pěkný zážitek, ale zoufale mi chyběl jakýkoli ztmavovací filtr, protože jsem jel z práce nahonem, abych to vůbec stihl. Takže snímky jsou spíš nad plán, hlavně jsem si to užil. Skvrny jsou vidět pouhým okem. Překvapila mě viditelnost i té menší nad tou velikou skupinou. Stránky autora.

Další snímky

[1], [2]

Sluneční skvrny. Autor: Petr Kučera
Sluneční skvrny.
Autor: Petr Kučera
Jméno: Petr Kučera
Datum: 8. ledna 2014, 15:04 SEČ
Místo: Uherské Hradiště
Poznámka: Panasonic Lumix DMC FZ7, ISO 100, čas 1/250s, solar folie.
Slunce 20140108. Autor: Roman Dvořák
Slunce 20140108.
Autor: Roman Dvořák
Jméno: Roman Dvořák
Datum: 8. ledna 2014, 14:39 SEČ
Místo: České Budějovice
Poznámka: EOS 600D v primárním ohnisku Newtona 130/1000 přes Sluneční fólii.
Slnečné škvrny cez nízku oblačnosť. Autor: Miroslav Znášik
Slnečné škvrny cez nízku oblačnosť.
Autor: Miroslav Znášik
Jméno: Miroslav Znášik
Datum: 8. ledna 2014, 13:00 SEČ
Místo: Žilina, pozorovateľňa na Malom Diele
Poznámka: Slnko v ohnisku refraktora ZEISS C 110/1300 mm, CANON 550D, 1/4000 sek, ISO 100,upravený kontrast. Obe skupiny sú dobre pozorovateľné voľným okom.
Sluneční skvrny. Autor: Jan Smetana
Sluneční skvrny.
Autor: Jan Smetana
Jméno: Jan Smetana
Datum: 7. ledna 2014, 16:07 SEČ
Místo: Rumburk
Poznámka: SW 102/500+ Nikon D3100+ astrosolar folie

Další snímky

[1]

Sluneční skvrna AR1944. Autor: Milan Tinhofer
Sluneční skvrna AR1944.
Autor: Milan Tinhofer
Jméno: Milan Tinhofer
Datum: 7. ledna 2014, 15:14 SEČ
Místo: Jindřichův Hradec
Poznámka: Panasonic DMC-FZ7, brýle se slunečním filtrem Astrosolar.

Další snímky

[1]

Sluneční skvrny. Autor: Vilém Heblík
Sluneční skvrny.
Autor: Vilém Heblík
Jméno: Vilém Heblík
Datum: 7. ledna 2014, 14:23 SEČ
Místo: Jezbořice
Poznámka: Skvrna 1944 poblíž středu slunečního disku.

Další snímky

[1]

Obří skvrna AR1944. Autor: Lenka Samková
Obří skvrna AR1944.
Autor: Lenka Samková
Jméno: Lenka Samková
Datum: 7. ledna 2014, 14:00 SEČ
Místo: Radonice u Kadaně
Poznámka: Pořízeno fotoaparátem Kodak EasyShare CX7300 přes refraktor Bresser Stellar 60/800 s fólií BAADER AstroSolar, okulár 20 mm.

Další snímky

[1], [2]

Sluneční skvrna AR1944. Autor: Antonín Hušek
Sluneční skvrna AR1944.
Autor: Antonín Hušek
Jméno: Antonín Hušek
Datum: 7. ledna 2014, 12:05 SEČ
Místo: Švihov
Poznámka: SW 80/400, 2×Barlow. Canon 450D + sluneční folie. Stránky autora.
Slunce. Autor: Tomáš Hynek
Slunce.
Autor: Tomáš Hynek
Jméno: Tomáš Hynek
Datum: 6. ledna 2014, 0:00 SEČ
Místo: Ostrava
Poznámka: SkyWatcher 254/1200 mm (zacloněný na 50 mm + AstroSolar Baader folie) + Nikon D3100, exp. 50 x 0,04 sekundy. Stránky autora.
Sluneční skvrna AR1944. Autor: Antonín Hušek
Sluneční skvrna AR1944.
Autor: Antonín Hušek
Jméno: Antonín Hušek
Datum: 6. ledna 2014, 12:50 SEČ
Místo: Švihov
Poznámka: MAK 90/1250. Canon 450D, sluneční folie. Stránky autora.
Skvrny na Slunci. Autor: Vilém Heblík
Skvrny na Slunci.
Autor: Vilém Heblík
Jméno: Vilém Heblík
Datum: 6. ledna 2014, 12:19 SEČ
Místo: Pardubice
Poznámka: Na Slunci máme několik skupin skvrn, včetně výrazné skupiny 1944.

Další snímky

[1]

Slnečná škvrna. Autor: Marián Mičúch
Slnečná škvrna.
Autor: Marián Mičúch
Jméno: Marián Mičúch
Datum: 6. ledna 2014, 11:20 SEČ
Místo: Plevník- Drienové
Poznámka: Canon 650 D, Newton 200/ 1000, astrosolárfolia, Registax Stránky autora.

Související a doporučujeme:
[1] Nejnovější snímky od čtenářů Astro.cz
[2] Fotogalerie na Spaceweather.com
[3] Předchozí fotogalerie na Astro.cz




O autorovi

Petr Horálek

Petr Horálek

Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008 a mezi lety 2009-2017 byl jejím vedoucím. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.



13. vesmírný týden 2025

13. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 24. 3. do 30. 3. 2025. Měsíc bude v novu a nastane částečné zatmění Slunce. Venuše a Merkur jsou v dolní konjunkci se Sluncem. Na večerní obloze zůstal už jen Mars, Jupiter a Uran. Pozorovat můžeme také slabé zvířetníkové světlo. Aktivita Slunce není příliš vysoká, ale každá i střední erupce může znamenat jasné polární záře. Na konci týdne nám změní čas o hodinu dopředu na letní. Blue Ghost na Měsíci zaznamenal velkolepý západ Slunce. První stupeň rakety Falcon 9 startující z Kalifornie obsloužil dvě mise v devíti dnech. Na Zemi přistála posádka Crew-9 z ISS.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M53 a NGC 5053

Messier 53 (známa aj ako M53 alebo NGC 5024) je guľová hviezdokopa v súhvezdí Vlasy Bereniky. Objavil ju Johann Elert Bode v roku 1775. M53 je jednou z odľahlejších guľových hviezdokôp, ktorá je od centra Galaxie vzdialená približne 60 000 svetelných rokov (18,4 kpc) a takmer v rovnakej vzdialenosti (približne 58 000 svetelných rokov (17,9 kpc)) od Slnečnej sústavy. Táto hviezdokopa sa považuje za hviezdokopu chudobnú na kovy a svojho času sa predpokladalo, že je to najchudobnejšia hviezdokopa v Mliečnej ceste. Merania početnosti členov kopy na vetve červených obrov ukazujú, že väčšina z nich sú hviezdy prvej generácie. To znamená, že nevznikli z plynu recyklovaného z predchádzajúcich generácií hviezd. Tým sa líšia od väčšiny guľových hviezdokôp, v ktorých prevládajú hviezdy druhej generácie. Hviezdy druhej generácie v NGC 5024 sú viac koncentrované v oblasti jadra. Celkovo je hviezdne zloženie členov kopy podobné zloženiu členov hala Mliečnej cesty. Hviezdokop sa vyznačuje rôznymi slapovými vlastnosťami vrátane zhlukov a vlnoviek okolo hviezdokop a chvostov pozdĺž dráhy hviezdokop v smere východ - západ. Zdá sa, že štruktúra podobná slapovému mostu spája M53 s blízkou, veľmi difúznou susednou NGC 5053, ako aj obálka obklopujúca obe zhluky. To môže naznačovať, že medzi oboma zhlukmi došlo k dynamickej slapovej interakcii, čo je v rámci Mliečnej dráhy pravdepodobne ojedinelý jav, keďže v galaxii nie sú známe žiadne binárne zhluky. Okrem toho je M53 kandidátom na člena slapového prúdu trpasličích galaxií v Strelcovi. NGC 5053 je označenie guľovej hviezdokopy v severnom súhvezdí Vlasy Bereniky podľa Nového všeobecného katalógu. Objavil ju nemecko-britský astronóm William Herschel 14. marca 1784 a katalogizoval ju ako VI-7. Vo svojom skrátenom zápise ju opísal ako „extrémne slabú hviezdokopu s mimoriadne malými hviezdami s rozlíšiteľnou hmlovinou s priemerom 8 alebo 10′ ". Dánsko-írsky astronóm John Louis Emil Dreyer v roku 1888 uviedol, že hviezdokopa sa javí ako „veľmi slabá, dosť veľká, nepravidelného okrúhleho tvaru, v strede sa veľmi postupne zjasňuje“. Ide o kopu chudobnú na kovy, čo znamená, že hviezdy majú nízke zastúpenie iných prvkov ako vodíka a hélia - čo astronómovia nazývajú metalicita. Ešte v roku 1995 bola považovaná za guľovú hviezdokopu v Mliečnej dráhe, ktorá je najchudobnejšia na kovy. Chemické zastúpenie hviezd v NGC 5053 sa viac podobá hviezdam v trpasličej galaxii Sagittarius Dwarf Spheroidal Galaxy ako v hale Mliečnej cesty. Spolu s kinematikou guľovej kopy to naznačuje, že NGC 5053 mohla byť vyčlenená z trpasličej galaxie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Starizona Nexus 0,75x komakorektor QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 75x60 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C (Starizona), 129x120 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C (Baader), master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 30.1.2025 až 22.3.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »