Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Kometa ISON zanikla u Slunce

Kometa ISON zanikla u Slunce

Průlet komety ISON kolem Slunce. Autor: NASA, ESA.
Průlet komety ISON kolem Slunce.
Autor: NASA, ESA.
Dlouho očekávaná kometa označená C/2012 S1 (ISON) prošla 28. listopadu v necelých 20 hodin našeho času nejblíže u Slunce, její jádro průlet nepřežilo a kometa se nestane jasným objektem noční oblohy. Zánik komety započal již před průletem kolem Slunce a již delší dobu měli astronomové varovné signály o jejím špatném stavu. Rozpad je ovšem dobrým znamením pro vědce, protože díky němu lze zjistit klíčové informace o historii naší Sluneční soustavy a původní látky, ze které byla vytvořena. Výrazný úspěch slavila i pozorovací kampaň NASA, která přes sociální média vytvořila vysoce přínosnou spolupráci s amatérskými zájemci o astronomii. Ti dostali výraznou šanci přispět k jejímu výzkumu a ve spolupráci s NASA získali mnoho cenných dat.

Tiskové prohlášení České astronomické společnosti a Astronomického ústavu AV ČR číslo 195 z 1. 12. 2013.

Kometa ISON při objevu (21. září 2012) projevovala vysokou aktivitu, dostačující k tomu, aby se mohla stát neobyčejným objektem naší noční oblohy. V průběhu letošního roku se ovšem objevil varovný signál v podobě snižující se aktivity a v uplynulých měsících tak astronomové začali výrazně pochybovat o možnosti přežití těsného průletu kolem Slunce. 13. listopadu nečekaně zjasnila a po několik dní mohla být pozorovatelná na hranici viditelnosti pouhým okem na ranní obloze. Kometa výbuch přežila, ale její jádro bylo znatelně poškozeno. O šest dní později došlo k dalšímu výbuchu, který měl již pro jádro zničující následky. 27. listopadu, den před průletem okolo Slunce, došlo k poslednímu a závěrečnému výbuchu, po kterém na její dráze zbyly jen menší trosky. Některé z nich k překvapení astronomů přežily samotný průlet 1,2 miliónu kilometrů nad povrchem Slunce, kde byly vystaveny teplotám přesahujícím 2500°C. Do 2 až 3 hodin po průletu se rozpadly na mikroskopický prach, jenž následně vytvořil dva slabé ohony viditelné na koronografu sondy SOHO. Pozůstatek po kometě byl zhruba 15x slabší, než by byla očekávaná přeživší kometa. Oblak prachu se brzo rozptýlí a na obloze nebude možné pozorovat žádný výrazný objekt.

Rozpad komety byl ovšem důležitý pro astronomy. Ti díky němu mohou získat klíčové informace o stavbě a složení jádra komety. Dle spočtené dráhy se do blízkosti Slunce měla dostat od svého vzniku před 4,5 miliardy let vůbec poprvé a materiál, ze kterého se skládala, by tedy neměl být za tu dobu nijak pozměněn. Astronomové budou muset zodpovědět další tři zajímavé otázky. První je, proč se kometa jevila ještě ve velké vzdálenosti od Slunce aktivní a s nadějí na úspěšný průlet kolem Slunce, což pak neodpovídalo skutečnosti. Dále mechanismus, proč se malé úlomky nevypařily už při největším přiblížení ke Slunci. A konečně objasnění původu záhadného ohonu, který se objevil v posledních listopadových dnech. Ten byl utvořen oblakem prachu uvolněného z jádra komety, když byla ještě 20x dále od Slunce, než Země a napovídá rozštěpení jádra v místech, kde ho lze jen obtížně vysvětlit.

Díky velké publicitě události skončila obrovským úspěchem pozorovací kampaň NASA nazvaná Comet ISON Observing Campaign. Ta měla za cíl propojit profesionální astronomy a pracovníky NASA se zájemci a dobrovolníky z řad veřejnosti. Amatérští zájemci tak mohli přispět k výzkumu pozorováním a fotografováním a zároveň dostali možnost pomoci při analýze dat z kosmických sond. Celý projekt pro kooperaci a prezentaci využil prostoru sociálních médií a zajistil značné množství důležitých informací o této kometě.

Na obloze je v současné době pozorovatelná i jiná kometa, kterou 7. září objevil australský amatérský astronom Terry Lovejoy. Nese označení C/2013 R1 (Lovejoy) a před několika týdny nečekaně zjasnila. Nyní je na tmavé, nepřesvětlené obloze vidět pouhým okem jako slabší mlhavá hvězda. Binokuláry a malými dalekohledy je vidět i krátký ohon. Svou jasnost si kometa udrží celý prosinec. Nejlépe je vidět mezi 5. až 6. hodinou ranní a bude se zvolna pohybovat souhvězdími Pastýře, Severní Koruny a Herkula.

Jakub Černý
kaos@kommet.cz
Společnost pro meziplanetární hmotu
www.kommet.cz

Ke stažení:
[1] Tiskové prohlášení v DOC
[2] Tiskové prohlášení v PDF




O autorovi

Jakub Černý

Jakub Černý

Jakub Černý (* 25. června 1982, Praha, Česká republika) je amatérský astronom, který se věnuje především pozorování komet (druhotně i meteorů). Je správcem novinkového serveru o viditelných kometách www.kommet.cz a jako člen Společnosti pro MeziPlanetární Hmotu se věnuje právě začínajícím "kometářům". V případě viditelnosti zajímavé komety koordinuje mimořádnou pozorovací kampaň, která se zaměřuje na vizuální i CCD hlídku očekávaného objektu.



26. vesmírný týden 2024

26. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 24. 6. do 30. 6. 2024. Měsíc bude v poslední čtvrti. Planety Saturn, Mars a Jupiter můžeme pozorovat pouze nízko na ranní obloze. Aktivita Slunce se opět zvýšila s třetím příchodem aktivní oblasti známé ze začátku května silnými erupcemi. Pozorovatelé úkazů na obloze mohou spatřit noční svítící oblaka. Mise kosmické lodi Starliner u ISS byla opět prodloužena. Čínská mise Chang’e 6 chystá velké finále s přistáním vzorků z Měsíce. Začíná projekt Česká cesta do vesmíru. Před 50 lety byla na oběžnou dráhu vynesena vojenská stanice typu Almaz, pojmenovaná z důvodu utajení jako Saljut 3.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

C/2021 S3 PanSTARRS

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2024 obdržel snímek „C/2021 S3 PanSTARRS“, jehož autorem je Miloš Gnida   Dnešní vítězný snímek soutěže Česká astrofotografie měsíce, který pořídil astrofotograf Miloš Gnida, nám přináší pohled hned na několik astronomických objektů. Jednak,

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Slnko

Slnko 30.6.2024

Další informace »