Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Skvrnité a bouřlivé Slunce

Skvrnité a bouřlivé Slunce

Sluneční skvrny, AR1875 a AR1877. Autor: Antonín Hušek
Sluneční skvrny, AR1875 a AR1877.
Autor: Antonín Hušek
Ačkoli Slunce je nepochybně v okolí maxima své aktivity, až do října byla letošní aktivita až neobvykle nízká. Dokonce jsme zažili dny, kdy se skvrny daly hledat pod lupou. Nyní je situace zcela odlišná. Na povrchu Slunce se objevily dokonce dvě velké oblasti se skvrnami a také zde dochází k silným erupcím. Podobná situace tu naposledy byla snad jen v září 2011. Bude to mít následky na dění na Zemi?

Aktualizace 25. 10. v 18:50

Aktuálně doplňujeme, že na okraji Slunce se již v době psaní tohoto článku vynořila další oblast se skvrnami, AR 11 882. To jsme ještě netušili, že právě ta upoutá naši pozornost o den později. V pátek 25. října zde totiž došlo hned k dvěma po sobě následujícím silným erupcím třídy X. Oblaka plasmy (CME), která se vzápětí na okraji Slunce objevila, ale zřejmě ještě k Zemi nepoletí. V dalších dnech se ale může situace změnit. Budeme to nadále sledovat.

Jak bylo řečeno v úvodu, Slunce je nepochybně v maximu aktivity, takže současný výskyt velkých skvrn a erupcí by nebyl překvapivý, kdyby tomu dlouhé měsíce nazpět nebylo zcela jinak. Původně se asi neočekávalo, že nynější maximum sluneční aktivity bude až tak nízké, ale to už je zkrátka realita. V roce 2011 na podzim aktivita pomalu rostla a zdálo se, že se s blížícím maximem dočkáme i zajímavých erupcí, vedoucích k viditelnosti polárních září i z našeho území. Místo toho jsme mohli pozorovat polární záři pouze jedinou a od té doby aktivita spíše klesla.


Polární záře u Jablonce nad Nisou 26. září 2011.

Erupce třídy M9 dne 24. října 2013 Autor: SDO, Solarham
Erupce třídy M9 dne 24. října 2013
Autor: SDO, Solarham
Objevily se však zprávy, že zatímco na severní polokouli již byly skvrny viděny blízko rovníku, na jižní měly jakoby zpoždění a tak se zdálo, že by maximum mohlo být dvojité. Pokud by se to potvrdilo, potom by právě letos byl na takové další zvýšení aktivity nejvyšší čas. A skutečně, také poslední velké skvrny vidíme především na jižní polokouli.

Jaká je tedy aktuální situace? V podstatě během týdne došlo na přivrácené polokouli Slunci k velkému vzrůstu aktivity a zpočátku rychle (nyní již pomaleji) narůstají skrvny v dvou aktivních oblastech označených AR 11875 a AR 11877. Nezůstalo jen u krásy, kterou vizuálnímu pozorovateli tyto skvrny přinášejí. Je možno je vidět i pouhým okem, pokud samozřejmě chráníme zrak vhodným filtrem. Navíc zde začalo docházet ke stále silnějším erupcím, což vyvrcholilo ve čtvrtek erupcí téměř té nejvyšší třídy X.

Aktivní oblasti na Slunci 24.10.2013, magnetogramy ukazují promíchané jižní a severní polarity magnetických polí Autor: SDO, solen.info
Aktivní oblasti na Slunci 24.10.2013, magnetogramy ukazují promíchané jižní a severní polarity magnetických polí
Autor: SDO, solen.info
V době, kdy článek vychází, jsou obě oblasti stále velmi magneticky komplikované a nepochybně můžeme očekávat další erupce kategorie M. Pravděpodobnost nejsilnější erupce třídy X však také není zrovna malá. Především v oblasti 1875 je situace hodně komplikovaná, paradoxně k nejsilnější erupci zatím došlo v oblasti druhé č. 1877 s onou jednou velkou skvrnou více vlevo na slunečním disku.

Jestliže bychom měli štěstí na pěkně silnou a dlouhotrvající erupci té nejvyšší kategorie, lze očekávat, že případný plazmoid (CME) by mohl opustit Slunce přímo směrem k Zemi. V tom případě by šance na případné polární záře viditelné i od nás nebyly malé, ale to je ještě hudba budoucnosti a teprve příští dny naznačí, zda budeme i nadále čekat, nebo opravdu dostaneme příležitost.

Aktuální informace:

Spaceweather.com - informace o skvrnách, erupcích i polárních zářích (anglicky)
Monitor polárních září na Astro.cz
Graf erupcí na Slunci (družice GOES)
SOLARHAM - aktuální informace o dění na Slunci




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.



30. vesmírný týden 2024

30. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 22. 7. do 28. 7. 2024. Měsíc po úplňku je vidět především v druhé polovině noci a dopoledne. Planety jsou nejlépe vidět ráno a Saturn už od půlnoci. Zlepšuje se už i viditelnost Marsu s Jupiterem. Aktivita Slunce je na střední úrovni. Po večerních přeletech ISS tu máme její přelety přes Slunce a Měsíc. Sledujeme dění kolem návratu Falconů do služby i kolem lodi Starliner. Uplynulo 105 let od narození významného českého astronoma Luboše Perka, který zemřel teprve nedávno ve věku 101 let.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Oblouk polární záře nad Mikulovem a Svatým kopečkem

Titul Česká astrofotografie měsíce za červen 2024 obdržel snímek „Oblouk polární záře nad Mikulovem a Svatým kopečkem“, jehož autorem je Vlastimil Vojáček.     Polární záře. Kdo by ji neznal. Byť třeba jen ze slavné divadelní hry Divadla Járy Cimrmana „Dobytí severního

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Slunce

Slunce H alfa Jindřichův Hradec

Další informace »