Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Kolosální dalekohled z říše snů

Kolosální dalekohled z říše snů

Návrh dalekohledu o průměru 74 m Autor: Dynamics Structures, Ltd.
Návrh dalekohledu o průměru 74 m
Autor: Dynamics Structures, Ltd.
The Colossus Consortium je vůdčí světovou skupinou podnikatelů, vědců, techniků a astronomů, kteří se zabývají vývojem nových technologií, které by umožnily stavbu mimořádně velkých dalekohledů odpovídajících průměru objektivu 50 až 100 metrů. Takovýto optický dalekohled by byl sestaven z velkého počtu zrcadel podstatně menších rozměrů.

Hnacím motorem společnosti je vize návrhu konceptu a vývoje technologií pro stavbu největšího dalekohledu světa s názvem Colossus. Tento vskutku kolosální dalekohled by měl kromě jiného umožňovat detekci života na exoplanetách a přítomnosti mimozemských civilizací.

Jednalo by se o interferometrický dalekohled odpovídající průměru objektivu 74 metry. Pokud by se jej podařilo realizovat, byl by téměř dvakrát větší než budovaný evropský dalekohled E-ELT (European Extremely Large Telescope), což je evropský dalekohled s objektivem o průměru 39,3 metru. Uskutečnění prvních pozorování dalekohledem E-ELT se předpokládá v roce 2020.

Dalekohled Colossus je stále ve fázi plánování a návrhu konstrukce. Takto velký dalekohled by si vyžádal extrémně vysoké finanční prostředky. Jeho vědecký přínos si však v současnosti ani nedovedeme představit – pravděpodobně by se rovněž jednalo o „kolosální“ vědecké poznatky.

Na přípravě projektu se podílejí astronomové z University of Hawaii, Dynamics Structures, Ltd. a z Kiepenheuer-Institut für Sonnenphysik in Freiberg, SRN. Členy přípravného konsorcia jsou dále astronomové z Francie, Německa, Japonska, Mexika a USA.

Výroba dalekohledu s jedním celistvým objektivem o průměru 74 metry je neproveditelná, proto jej bude tvořit 60 zrcadel – každé o průměru 8 metrů, z kterých bude sestaveno primární zrcadlo obřího dalekohledu.

Jedním z pozorovacích programů dalekohledu bude hledání důkazů existence mimozemských civilizací na základě studia exoplanet obíhajících v obyvatelných zónách hvězd. Program bude zahrnovat určení složení povrchu exoplanet a jejich atmosfér, a také mapování výskytu tzv. biomarkerů, na jejichž základě bude určována přítomnost jednoduchého života na planetách.

Zda se podaří tento záměr stavby obřího dalekohledu realizovat, to je zatím – jak se říká – ve hvězdách…

Zdroj: www.the-colossus.com a www.centauri-dreams.org
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



8. vesmírný týden 2025

8. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 17. 2. do 23. 2. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti a potká se ráno s hvězdou Antares. Večer září vysoko nejjasnější ze šesti viditelných planet, Venuše. Ještě výše je jasný Jupiter a lehce načervenalý Mars. Slabý Saturn je vidět jen za soumraku, Uran a Neptun dalekohledem. Merkur se koncem týdne vynoří večer nízko nad obzorem. Aktivita Slunce zůstává spíše na nízké úrovni. Blue Ghost se dostal na oběžnou dráhu kolem Měsíce. Před 100 lety se narodil objevitel planetek a komet Tom Gehrels.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

VdB141LRGB

Titul Česká astrofotografie měsíce za leden 2025 obdržel snímek „VdB141“, jehož autorem je slovenský astrofotograf Pavol Kollarik   Již antický astronom Ptolemaios znal souhvězdí Cefea, představující krále bájné Etiopie a zároveň manžela královny Kasiopei a otce Andromedy. Po

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

ISS nad východním obzorem

Další informace »