Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Výsledky českého týmu na XVIII. Mezinárodní astronomické olympiádě v Litvě

Výsledky českého týmu na XVIII. Mezinárodní astronomické olympiádě v Litvě

Český tým na XVIII. IAO. Autor: ČAS, HaP Johanna Palisy v Ostravě.
Český tým na XVIII. IAO.
Autor: ČAS, HaP Johanna Palisy v Ostravě.
Český tým přivezl z XVIII. Mezinárodní astronomické olympiády (XVIII. IAO) ve Vilniusu (Litva, 6. – 14. září) tři bronzové medaile.

Tisková zpráva České astronomické společnosti ze 17. září 2013

Foto v úvodu: Český tým na XVIII. IAO (zleva: Lenka Soumarová, Lukáš Supik, Martin Orság, Jan Preiss, Lucie Fořtová, Hana Lounová, Jan Kožuško a litevský průvodce českého týmu Kristupas Tikuisis).

XVIII. IAO se konala v konferenčním centru Dubingiai přibližně 50 km severně od Vilniusu. Během soutěže studenti dvaceti týmů z Evropy a Asie poměřili své znalosti v teoretickém kole, schopnosti zpracovávat data z astronomických pozorování v praktickém kole a orientaci na obloze při práci s dalekohledem v pozorovacím kole. Týdenní program doprovodily přednášky a exkurze na hvězdárnu Molėtai, hrad Trakai, do skanzenu Rumšiškės a hlavního města Vilnius.

Na zahajovacím ceremoniálu vedle funkcionářů soutěže studenty přišel pozdravit první náměstek ministra školství a vědy Dr. Rimantas Vaitkus. Na závěrečném ceremoniálu byl přítomen předseda litevské akademie věd Prof. Valdemaras Razumas, který zdůraznil důležitost  intelektuálního kapitálu pro malé země.  Proto  klade litevské ministerstvo školství a vědy velký důraz na podporu talentované mládeže a intenzivně podpořilo také konání letošní XVIII. IAO.

Bronzové medaile přivezli Hana Lounová z Gymnázia Olomouc-Hejčín, Lukáš Supik z Gymnázia Komenského v Třinci a Martin Orság z Gymnázia Vyškov. Čestná uznání Lucie Fořtová z Gymnázia Pierra de Coubertina v Táboře a Jan Preiss z Gymnázia Lovosice. Delegaci vedli Ing. Jan Kožuško a Mgr. Lenka Soumarová ze Štefánikovy hvězdárny v Praze na Petříně a České astronomické společnosti.

V příštím roce se starší studenti utkají v Rumunsku na 8. IOAA (Mezinárodní olympiáda v astronomii a astrofyzice) a mladší studenti v Kyrgyzstánu na XIX. IAO. Na obě soutěže plánujeme vyslat český tým, aby své síly na mezinárodním poli mohli v roce 2014 poměřit další nadaní čeští žáci a studenti.

Český tým na XVIII. IAO (zleva: Lenka Soumarová, Lukáš Supik, Martin Orság, Jan Preiss, Lucie Fořtová, Hana Lounová, Jan Kožuško a litevský průvodce českého týmu Kristupas Tikuisis)

Astronomickou olympiádu pořádá Česká astronomická společnost ve spolupráci s Hvězdárnou a planetáriem Johanna Palisy (VŠB-TU Ostrava) za podpory MŠMT a dalších subjektů. Ve školním roce 2013/2014 probíhá 11. ročník a do školního kola se mohou zapojit žáci druhého stupně základních škol a studenti všech ročníků středních škol. Úspěšní řešitelé postupují do krajského kola a nejlepší se utkají na jaře 2014 v celostátním finále. Více informací naleznete na http://olympiada.astro.cz.

Kontakt a informace:

Více o XVIII. Mezinárodní astronomické olympiádě (XVIII. IAO) najdete na www.iao2013.org.

Více o 7. Mezinárodní olympiádě v astronomii a astrofyzice (7. IOAA) najdete na www.ioaa2013.gr. K výsledkům českého týmu na 7. IOAA vydala Česká astronomická společnost tiskovou zprávu dne 9. srpna 2013 - /download?type=13.




O autorovi

Jan Kožuško

Jan Kožuško

Narodil se v roce 1981 v Jičíně. O astronomii se zajímá od svých sedmi let. Od roku 1994 je úzce spjat se Štefánikovou hvězdárnou v Praze, kde po absolvování astronomického kroužku a kurzu působil jako demonstrátor a odborný pracovník. Vedl přístrojová praktika astronomického kurzu a sekci pozorovatelů Slunce, připravoval dětské dny a další akce. Do České astronomické společnosti vstoupil v roce 1999. Od roku 2004 je členem ústřední komise Astronomické olympiády a v roce 2010 se stal jejím předsedou.

Štítky: Astronomická olympiáda


45. vesmírný týden 2025

45. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 3. 10. do 9. 11. 2025. Měsíc bude v úplňku. Saturn je dobře vidět večer, později v noci se přidává Jupiter, ráno končí viditelnost Venuše. Čeká nás poslední týden viditelnosti komety C/2025 A6 (Lemmon) a v neděli začne další okno viditelnosti slabší komety C/2025 R2 (SWAN) na tmavé večerní obloze. Z evropského kosmodromu Kourou v jihoamerické Francouzské Guayáně má startovat raketa Ariane 6 s radarovou družicí Sentinel-1D. V rámci sdílené mise Bandwagon-4 byla vynesena také česká družice CevroSat-1. Na Floridě proběhl statický zážeh velké rakety New Glenn. Před dvaceti lety začala mise sondy Venus Express jež přinesla velmi zajímavé poznatky o atmosféře Venuše.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

SH2-188

SH2-188 – „Kozmická kreveta“ v Kasiopeii Planetárna hmlovina Sharpless 2-188 (Sh2-188) leží v súhvezdí Kasiopeia vo vzdialenosti zhruba 3 000 svetelných rokov. Ide o zvyšok hviezdy podobnej Slnku, ktorá pred ~22 500 rokmi odvrhla svoje vonkajšie obaly a v jej strede zostal horúci biely trpaslík (WD 0127+581). Hmlovina je zapísaná aj pod označeniami LBN 633, Simeis 22 alebo PN G128.0-4.1. Na prvý pohľad vyzerá skôr ako supernovový zvyšok – jasný červený oblúk s dlhým chvostom. Nie je to náhoda: centrálny biely trpaslík sa pohybuje medzihviezdnym plynom rýchlosťou asi 120 km/s. Pred sebou vytláča oblúk rázovej vlny, ktorý na fotografii tvorí jasnú, jemne štruktúrovanú „krevetu/kozmic­kú vlnu“. Za hviezdou sa naopak tiahne veľmi slabý oblak plynu a prachu – materiál odfúknutý dozadu ako vlajka vo vetre. Celá bublina má priemer približne 2 svetelné roky a na oblohe zaberá niekoľko oblúkových minút, pričom najslabšie časti prstenca a chvosta siahajú až do priemeru ~15′. Sh2-188 objavili v roku 1951 Vera Gaze a Grigorij Šajn na Kryme a dlho sa považovala za pozostatok supernovy. Až spektroskopické merania v 80. rokoch ukázali, že ide o planetárnu hmlovinu s typickým bohatstvom prvkov ako vodík, hélium, kyslík, dusík a síra. Neskoršie snímky z Hα prieskumu IPHAS odhalili, že oblúk je v skutočnosti súčasťou takmer uzavretého prstenca s rozsiahlym chvostom – z Sh2-188 sa tak stal učebnicový príklad toho, ako medzihviezdne prostredie dokáže zdeformovať planetárnu hmlovinu a „zjasniť“ jej náveternú stranu. Na mojej fotografii dominuje červené H-alfa žiarenie ionizovaného vodíka, ktoré kreslí tenké vláknité štruktúry rázovej vlny na pozadí hustého poľa hviezd v rovine Mliečnej cesty. Je to veľmi slabý objekt – okrem jasného oblúka sú zvyšky prstenca a chvosta viditeľné len pri dlhých expozíciách a starostlivom spracovaní dát. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 83x180sec. R, 79x180sec. G, 70x180sec. B, 84x120sec. L, 83x600sec Halpha, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.10. až 1.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »