Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Záznam online přenosu příletu lodi HTV-4 ke stanici ISS
Vít Straka Vytisknout článek

Záznam online přenosu příletu lodi HTV-4 ke stanici ISS

Loď HTV-4 po připojení ke kosmické stanici Autor: NASA
Loď HTV-4 po připojení ke kosmické stanici
Autor: NASA
Velmi složitá akce - pomalé a velice precizní orbitální setkání s několika vzájemnými přestávkami, kontrolované několika řídícími středisky kolem světa, aby neskončilo kolizí se stanicí (jakou nám předvedly stanice Mir a loď Progress M-34 roku 1997) - zakončená odchycením lodě robotickou paží. Tento akt byl úspěšně dokončen v pátek 9. srpna 2013 ve 13:22 SELČ, přenos zde začínal ve 12:00 hodin.

Video ze setkání lodi HTV-4 a stanice ISS (NASA)


13:33 Poslední doplňující info: při zachycení lodě HTV-4 letěla stanice asi 420 kilometrů nad Afrikou. Přenos instalace HTV na modul Harmony robotickou paží sledujte na TV NASA od 15:00. Tímto se loučíme a děkujeme za pozornost.

13:31 Otevření poklopů mezi HTV a stanicí na příští asi měsíc je v plánu zítra, v pondělí ráno se má staniční paže, opět řízená z Houstonu, pustit do vykládání věcí z nehermetizované sekce lodi.

13:28 Těžiště práce se teď přesune víceméně do Houstonu. Ovládání staniční robotické paže převezme zdejší řídící středisko a postará se o stykovku HTV na dolní port modulu Harmony, operace začne zhruba za dvě hodiny. Posádka stanice bude asistovat Houstonu ovládáním mechanických šroubů stykovacího uzlu.

13:25 Spojař Mike Fincke v Houstonu se na počest zachycení pokusil o japonský komentář a sklidil viditelné uznání svých kolegů okolo.

13:23 Řídícím střediskem mise HTV v japonské Tsukubě nedaleko Tokia zní aplaus.

Americká astronautka Karen Nybergová řídí robotickou paži ze staniční pozorovatelny Autor: NASA
Americká astronautka Karen Nybergová řídí robotickou paži ze staniční pozorovatelny
Autor: NASA
13:22 Italsko-americké trio astronautů právě úspěšně zachytilo kanadskou robotickou paží japonskou zásobovací loď! Tomu říkám mezinárodní spolupráce!

13:21 Robotická paže už sahá po HTV.

13:20 Rob Navias, komentátor TV NASA v Houstonu, hlásí špatné zprávy: za dvě minuty ztratíme přímý videopřenos ze stanice kvůli ne zrovna stoprocentní funkčnosti přenosových družic na geostacionární dráze, takže samotné zachycení lodi neuvidíme.

13:17 (Předem se nyní omlouvám příznivcům exaktní vědy jménem astronomie za tento příspěvek, odpusťte mi) Včera večer, někdy mezi 22. a 23. hodinou, když jsem si vychutnával koupel v tak rozpáleném bazénu, že přes den je skutečně nehostinným místem, na hvězdné obloze tropické noci upoutal moji pozornost pohyb na jihozápadě. Po chvilce si to již skoro v nadhlavníku štrádovala velice jasná stanice ISS. Říkám si: "Kde je asi Kounotori?" A hele! Asi 40 - 50 stupňů za stanicí si to hasí nenápadná oranžová hvězdička, přesně ve dráze ISS! Takže vidíte, japonská loď je i na české obloze! (Mimochodem, fotky přeletů HTV-4 s dlouhou expozicí najdete pro pokochání i ve čtenářské galerii astro.cz).

Aktuální pohled na loď HTV ze stanice Autor: TV NASA
Aktuální pohled na loď HTV ze stanice
Autor: TV NASA
13:15 Zachycení lodě povoleno!

13:14 Čekáme na finální povolení k zachycení lodě pro Karen Nybergovou z Houstonu.

13:10 A jsme necelých osm metrů od stanice, HTV definitivně zastavilo přílet a nyní deaktivuje své motory, aby během kontaktu s kanadskou paží neudělalo nějaký nechtěný, byť dobře míněný manévr. Je to na tobě, operátorko robotické paže Karen!

13:09 Čas zachycení lodi byl uspíšen o tři minuty - 13:26 SELČ.

Aktuální pohled na loď HTV ze stanice Autor: TV NASA
Aktuální pohled na loď HTV ze stanice
Autor: TV NASA
13:02 Patnáct metrů od stanice.

12:59 28 manévrovacích motorků HTV se navzdory problémům po startu chová normálně. Pokud všechno i nadále půjde bez problémů, zachycení lodi robotickou paží může být uspíšeno.

12:56 25 metrů mezi HTV a ISS, na které právě padá orbitální úsvit nad západními břehy Jižní Ameriky.

Aktuální pohled na loď HTV ze stanice Autor: TV NASA
Aktuální pohled na loď HTV ze stanice
Autor: TV NASA
12:51 Orbitální noc za okny stanice odhaluje obrysy HTV-4, které se právě opět dává do pohybu a přesouvá se do bodu zachycení robotickou paží Canadarm2 deset metrů od stanice. V tak těsné blízkosti stanice je od zásobovacích lodí vyžadována velmi nízká rychlost vzhledem ke stanici, HTV klesne až na 20 cm/s vůči stanici, vůči Zemi pod sebou však letí skoro 8 km/s.

12:46 Řídící středisko Houston, zodpovědné za bezpečnost stanice, dalo jednohlasné GO pro přelet HTV z bodu 30 metrů od stanice do bodu pouhých deset metrů daleko, kde už bude loď zachycena robotickou paží.

12:41 Zatímco řídící střediska se soustředí na HTV (zanedlouho se bude hlasovat GO/NO-GO o dalším přiblížení ke stanici), astronauti na ISS se naposledy procházejí procedury k zachycení lodě.

12:40 Více informací o misi HTV-4 naleznete v článku na našem webu z pondělí 5. srpna, dva dny po startu lodi z kosmodromu Tanegašima v Japonsku na špičce nosiče H-2B.

12:37 Japonské řídící středisko je názoru, že HTV je v pořádku a připravené jít dále.

12:34 Loď HTV dosáhla "hold pointu" 30 metrů od stanice. Zde vůči ISS zastavila a řídící střediska v Houstonu a Japonsku kontrolují, zda je s lodí všechno v pořádku. Kounotori se dá do pohybu opět za čtvrt hodiny.

Pohled na monitor na palubě ISS, který kontroluje pozici lodi HTV Autor: TV NASA
Pohled na monitor na palubě ISS, který kontroluje pozici lodi HTV
Autor: TV NASA
12:30 40 metrů od stanice, za deset metrů zase stavíme.

12:29 Čas zachycení lodi robotickou paží je stanoven na orbitální "poledne", přesně v půli mezi orbitálním východem a západem slunce, kterých ISS zažívá 16 každý den. Je to proto, aby kamery, jež navedou operátorku robotické paže Karen Nybergovou na loď HTV, nebyly oslněny sluncem, které bude v té chvíli vysoko na černé kosmické obloze.

12:27 HTV je asi 60 metrů od stanice a pokračuje v pomalém a opatrném příletu.

12:26 Ještě doplňme, že z Houstonu koordinuje práci posádky stanice spojař, astronaut Mike Fincke, se svými celkem 381 dny kosmického letu, které nasbíral během tří kosmických misí, rekordman NASA.

12:24 Zatímco v americké části stanice všichni napjatě očekávají přílet japonské lodi, v ruském segmentu probíhá jiná práce: kosmonauti Fjodor Jurčichin a Alexandr Misurkin si připravují procedury a výbavu pro kosmický výstup přesně za týden, při kterém budou pokračovat v přípravách stanice na přílet nové ruské laboratoře v příštím roce.

12:21 HTV se pomalu přesouvá vstříc stanici z kontrolní zastávky 250 metrů daleko do kontrolního bodu 30 metrů od stanice, nyní je zhruba sto metrů daleko.

12:19 Houston povrzuje, že systémy HTV pracují excelentně.

12:18 Na palubě stanice, v pozorovatelně Cupola, kde je také řídící post staniční robotické paže, čeká na svoji příležitost astronautka NASA Karen Nybergová, dnešní hlavní operátor robotické paže a asistencí kolegy z NASA Chrise Cassidyho. První vizuální kontakt s lodí, jejíž systémy na dálku ze stanice monitoruje italský astronaut Luca Parmitano, měli astronauté kolem 11:00 našeho času ze vzdálenosti řádově několika set metrů.

12:12 HTV se ve vzdálenosti 250 metrů právě otočilo, aby vystavilo směrem ke stanici záchytný bod pro robotickou paži.

Aktuální pohled na loď HTV ze stanice Autor: TV NASA
Aktuální pohled na loď HTV ze stanice
Autor: TV NASA
12:11 Během testování systémů lodi v rámci jejího 6denního letu ke stanici byl objeven problém s ventilem v pohonném systému RCS-A, jde o svazek malých trysek pro delikátní manévrování (třeba u stanice). Japonští technici ale rychle našli příčinu ve špatně fungujícím spínači. Nicméně pro všechny případy dnes převezme úlohu hlavního manévrovacího okruhu nezávislé dvojče RCS-B.

12:06 Mise HTV-4 od svého startu probíhá přesně podle plánu bez větších problémů, orbitální manévry, díky nimž je nyní loď už jenom kousek od kosmické stanice, šly všechny dobře, až na jednu věc.

12:02 Loď je teď už jen 250 metrů od orbitální stanice, vše dnes zatím šlo bezvadně, Kounotori právě dostalo povolení k obnovení příletu z bodu 250 m daleko.

12:00 Vítejte u našeho přenosu, v rámci kterého dorazí k Mezinárodní vesmírné stanici japonský náklaďák HTV (Kounotori) 4, nejvíce se asi podobající zlatému válci. Po téměř šesti dnech orbitálního letu je u cíle, nebo ještě ne? Čeká jej nyní průlet bezpečnostním perimetrem kosmické stanice, kde každá chyba může mít velké následky a sebemenší anomálie si může vyžádat přerušení příletu.

Přenosy, z nichž čerpáme my:




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.



46. vesmírný týden 2024

46. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 11. do 17. 11. 2024. Měsíc dorůstá k úplňku. Večer je vidět nízko nad jihozápadem výrazná Venuše, Saturn vrcholí nad jihem brzy po setmění a také Jupiter je už docela dobře viditelný později v noci. Pouze Mars má ideální podmínky viditelnosti ráno. Czech Space Week přinesl mimo jiné zajímavé novinky kolem možností letu Aleše Svobody, který aktuálně začal svůj výcvik. K ISS dorazila nákladní loď Dragon v rámci zásobovací mise SpX-31. Před deseti roky přistál Philae na kometě.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2024 obdržel snímek „Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách“, jehož autorem je Daniel Kurtin.     Komety jsou fascinující objekty, které obíhají kolem Slunce a přinášejí s sebou kosmické stopy ze vzdálených

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Východ měsíce

Východ měsíce nad Svatým kopečkem Mikulov

Další informace »