HST vyfotografoval kometu ISON
Autor: NASA/ESA
Dokonce i v této velké vzdálenosti je kometa již aktivní. Slabé sluneční záření zahřívá povrch kometárního jádra, čímž dochází k sublimaci těkavých látek. Detailní analýza prachu, soustředěného v kómě obklopující tuhé ledové jádro, odhalila výrazné výtrysky (jety) vyvrhovaných prachových částic z povrchu jádra na straně, která je právě přivrácena ke Slunci.
Předběžná měření na základě pozorování z HST naznačují, že jádro komety ISON nemá větší průměr než 5 či 6 km. To je pozoruhodně málo vzhledem k vysoké úrovni její aktivity doposud pozorované u této komety. Astronomové využili pořízené snímky k určení intenzity kometární aktivity a k vymezení velikosti jádra komety, aby se pokusili předpovědět její aktivitu v okamžiku, kdy bude prolétávat ve vzdálenosti 1 130 000 km nad viditelným povrchem Slunce. K největšímu přiblížení komety ISON ke Slunci dojde 28. listopadu 2013.
Prachová kóma v okolí jádra komety (označovaná též jako hlava komety) měla v době fotografování průměr přibližně 5 000 km. Prachový ohon komety se táhnul do vzdálenosti 92 000 km (na snímku je jeho konec mimo zorné pole kamery WFC3/UVIS na palubě HST).
V současné době probíhají mnohem podrobnější analýzy za účelem zpřesnění těchto měření a předpovědi pravděpodobného průběhu těsného průletu komety v blízkosti Slunce.
Autor: NASA/ESA
Další fotografie se zvýšeným kontrastem byla upravena za účelem odhalení jemné struktury v oblasti vnitřní kómy komety ISON. Na tomto počítačově upraveném snímku je model kómy, ve kterém je postupně snižována její jasnost v závislosti na vzdálenosti od jádra tak, jak je to očekáváno u komety, která uvolňuje prachové částice rovnoměrně z celého povrchu.
Kóma komety ISON vykazuje zvýšený počet prachových částic uvolňovaných na denní straně poměrně malého jádra. Tyto informace jsou neocenitelné pro určení vzniku, vývoje a rotace tuhého jádra komety ISON.
Zdroj: hubblesite.org
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí