Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Nová soukromá raketa Antares stojí na startovací rampě, poletí již brzy
Vít Straka Vytisknout článek

Nová soukromá raketa Antares stojí na startovací rampě, poletí již brzy

Převoz rakety v horizontální poloze Autor: Spaceflightnow.com
Převoz rakety v horizontální poloze
Autor: Spaceflightnow.com
Americká firma Orbital Sciences Corporation (dále Orbital), vstupující na kosmickou scénu nejen jako další zásobovač stanice ISS z řad soukromého sektoru po ukončení provozu raketoplánů, se po úspěšném únorovém zkušebním zážehu prvního stupně nové rakety opět o krok přiblížila splnění svých snů: v sobotu umístila první kompletní exemplář nového nosiče na startovací rampu ve Virginii a premiérový start se rychle blíží. Pokud dopadne dle představ, druhý kus rakety Antares vynese v létě k ISS zbrusu novou loď.

Firma Orbital Sciences Corp. není v kosmickém byznysu zase žádným nováčkem, zájemci o kosmonautiku si možná vybaví osvědčené nosiče na tuhá paliva Pegasus, startující z paluby letadla, či Minotaur, inspirovaný vojenskými střelami. Před Vánocemi 2008 byla Orbital společně s kalifornskou SpaceX vybrána NASA k zajištění zásobování Mezinárodní vesmírné stanice bezpilotními loděmi v letech následujících po vyřazení raketoplánů, a byl s ní podepsán kontrakt za skoro dvě miliardy dolarů plus ještě tato firma se sídlem ve městě Dulles, Virginia, od americké vesmírné agentury vyinkasovala 288 milionů dolarů na vývoj a testování rakety Antares a lodě Cygnus, která bude vozit na palubu ISS zásoby a vědeckou výbavu.

Zatímco SpaceX Elona Muska zvládla demonstrační misi ke stanici již v květnu 2012 a od té doby dvě úspěšné zásobovací mise z dvanácti, Orbital je v tomto kontraktu s NASA minimálně o rok pozadu oproti SpaceX. Obě firmy v tomto však srovnávat v podstatě nelze, SpaceX dostala více vládních peněz (396 milionů dolarů) a počala spolupracovat s NASA o rok a půl dříve (smlouva o podpoře vývoje zásobovacích lodí pro stanici byla se SpaceX podepsána v srpnu 2006, s Orbital až počátkem roku 2008), premiéra nového nosiče Antares, jež bude pro Orbital vynášet lodě Cygnus k ISS, navíc o více než rok sklouzla kvůli problémům se systémy pro práci s palivem na startovací rampě ve Virginii.

Nyní však již na pomyslném nebi firmy Orbital vysvitlo slunce a zásadní premiérový start zbrusu nové rakety (první od Orbital na tekuté palivo) se kvapem blíží, zásadní milník padl 6. dubna: první kompletní exemplář rakety Antares byl převezen z hangáru na startovací rampu. Integrační budovu bílý dvoustupňový nosič o výšce asi 40 a půl metru, vyzdobený americkou vlajkou, opustil v horizontální poloze před úsvitem a krátce po obědě místního času byl již vztyčen hydraulickým zvedačem na startovací rampě 0A kosmodromu MARS (Mid-Atlantic Regional Spaceport) na ostrově Wallops ve Virginii. Rampa je ve vlastnictví správního orgánu Virginie pro komerční kosmonautiku a náleží i do vlivu NASA.

„Když nám teď Antares stojí na startovací rampě, máme volnou cestu ke startu 17. dubna, nejsou zde žádné výrazné hrozby ze strany počasí či rozsáhlejší práce na raketě od nynějška až do startu,“ prohlásil Michael Pinkston, manažer programu Antares z firmy Orbital.

Reportáž z převozu rakety zveřejněná NASA:

Nosič, slibující levnou a spolehlivou dopravu nákladů, přesahujících hmotnost pěti tun na nízkou oběžnou dráhu, nyní čeká posledních pár testů a nácviků předstartovních příprav, než se pojede naostro 17. dubna ve 23:00 SELČ, na začátku tříhodinového startovacího okna.

Antares po vztyčení na rampě 6. dubna 2013 Autor: NASA
Antares po vztyčení na rampě 6. dubna 2013
Autor: NASA
Premiérový start bude využit výhradně k otestování rakety, na jejím vrcholku se ponese závaží, simulující rozměry a hmotnost budoucí lodě Cygnus. Jestli vše dopadne dobře, již v červenci by mohl odstartovat druhý Antares s funkční lodí Cygnus k demonstrační misi ke kosmické stanici. Cygnus bude u stanice podobně jako Dragon SpaceX zachycen robotickou paží a vyložen posádkou stanice. Na rozdíl od Dragonu však Cygnus nebude schopen návratu na Zemi s nákladem ale zanikne v atmosféře s odpadem ze stanice stejně jako ruský Progress, evropská ATV či japonská Kounotori, nabídku ze strany Orbital týkající se dopravy nákladu na Zemi NASA odmítla.

Pokud i tato mise proběhne bez větších problémů, již na podzim by Orbital mohla od NASA dostat zelenou k zahájení rutinního zásobování stanice (8 misí za 1,9 miliardy dolarů, při kterých má být na palubu stanice dopraveno celkem až 20 tun nákladu).

Snad počínaje rokem 2017 by mohly soukromé firmy zahájit také dopravu amerických astronautů na a ze stanice ISS, nejblíže je opět SpaceX s pilotovanou verzí Dragonu (ostatně do SpaceX odešlo s ukončením letů raketoplánů z NASA nemálo astronautů, aby se vývoje první soukromé pilotované lodě účastnili; kromě SpaceX dopravu posádek na orbit připravuje také Boeing s kabinou CST-100 nebo Sierra Nevada Corp. s miniraketoplánem Dream Chaser). Plány na dopravu lidí do kosmu Orbital nespřádá, místo toho doufá ve využití nové rakety Antares pro vynášení vědeckých a komerčních družic.

Zdroje:




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.

Štítky: Raketa Antares, Orbital Sciences Corporation, Soukromá kosmonautika


39. vesmírný týden 2024

39. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 23. 9. do 29. 9. 2024. Měsíc bude v poslední čtvrti a je vidět hlavně ráno a dopoledne. Večer je jen velmi nízko u obzoru Venuše, celou noc je viditelný Saturn, v druhé polovině noci Mars a Jupiter. Aktivita Slunce se dočasně snížila. Kometa C/2023 A3 zřejmě opravdu chystá velkolepé představení. Sestava Super Heavy Starship pro pátý zkušební let je již sestavena na startovním stolu a už se testuje Starship pro šestý test, přesto se neletí. Sojuz MS-25 přistane s posádkou po rekordně dlouhém pobytu na ISS. Před 380 lety se narodil Ole Christensen Rømer, který poprvé zkusil spočítat rychlost světla na základě pozorování úkazů Jupiterových měsíců.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Slunce

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2024 obdržel snímek „Slunce“, jehož autorem je Jakub Lieder.   Známe jej všichni. Ráno, zosobněné bohem Slunce Heliem, vyráží se svým spřežením od východu na západ a přináší Zemi blahodárné světlo. Na západě se jeho koně napojí a napasou a

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Sh2-101 Tulipán

Sharpless 101 (Sh 2-101) je emisná hmlovina v oblasti H II, ktorá sa nachádza v súhvezdí Labuť. Niekedy sa nazýva aj Tulipánová hmlovina, pretože pri fotografickom zobrazení sa zdá, že pripomína obrys tulipánu. Katalógoval ju astronóm Stewart Sharpless vo svojom katalógu hmlovín z roku 1959. Nachádza sa vo vzdialenosti približne 6 000 svetelných rokov (5,7 × 1016 km; 3,5 × 1016 míľ) od Zeme. Sh 2-101, aspoň v oblasti pozorovanej zo Zeme, sa nachádza v tesnej blízkosti mikrokvazaru Cygnus X-1, miesta jednej z prvých predpokladaných čiernych dier. Cygnus X-1 sa nachádza asi 15′ západne od Sh 2-101. Sprievodca hviezdy Cygnus X-1 je superobor spektrálnej triedy O9.7 Iab s hmotnosťou 21 hmotností Slnka a 20-násobkom polomeru Slnka. Perióda dvojhviezdy je 5,8 dňa a dvojicu od seba delí 0,2 astronomickej jednotky. Čierna diera má hmotnosť 15 hmotností Slnka a Schwarzschildov polomer 45 km. Rázová vlna (Bowhock) je vytváraný prúdom energetických častíc z čiernej diery pri ich interakcii s medzihviezdnym prostredím. Vidno ho ako slabý oblúk na pravom okraji mojej fotografie. Prepracovaná verzia s pridanými snímkami. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, Baader Mark III komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, IDAS NB3 filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 175x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 118x600 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, 83x600 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez IDAS NB3, master bias, 420 flats, master darks, master darkflats 9.7. až 21.9.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »