Cena Jindřicha Zemana za astrofotografii roku
Soutěž „Česká astrofotografie měsíce“ (dále jen ČAM) je tu již více jak sedm roků a za tu dobu si vybudovala pevné místo mezi zájemci o astrofotografii, o astronomii, o krásné pohledy do vesmíru. Ale také mezi novináři. Forma ČAM spojující estetické působení s odborným podtextem je v současném světě výjimečná Na webu České astrofotografie měsíce navíc vzniká rozsáhlá encyklopedie fotografovaných objektů ve vesmíru.
ČAM probíhá v době, kdy se každý ptá, co za to, co vyhraji. ČAM je ale čestnou soutěží bez odměn. Vítěz ale získává víc, než je hmotná odměna. Umožní pohled do vesmíru desetitisícům zájemců nejen na stránkách www.astro.cz.
Jednou ročně je mimořádný astrofotograf oceněn hlavním titulem. Uvažovali jsme o zvýraznění tohoto ocenění, o jeho větší prestiži. Nabízí se postava východočeského astrofotografa, člena České astronomické společnosti a nositele Nušlovy ceny, pana Jindřicha Zemana. Jeho osobnost, sice méně známá než některá jména české astrofotografie z dob poválečných, nikoliv však méně významná, je současným amatérským astrofotografům velmi blízko. Ať již svým stále „amatérským“ přístupem ke svému koníčku, tak i „optickou“ sounáležitostí se současnou amatérskou komunitou (míněno parametry, nikoliv již optickou a technickou kvalitou).
Ve spektru oficiálních cen, udělovaných Českou astronomickou společností, chybělo ocenění, které by se obracelo také k těm z jejích členů, kteří mají astronomii jako koníčka a bylo by navýsost prestižní. Cena míří tedy za astrofotografy, ať to jsou profesionálové nebo amatéři.
Česká astronomická společnost s účinností od roku 2012 mění cenu „ Astrofotograf roku“ na oficiální cenu :
„Cena Jindřicha Zemana za astrofotografii roku“
udělovanou Českou astronomickou společností na základě návrhu poroty ČAM. Porota ČAM, v současné době třináctičlenná, je složena z profesionálních i amatérských astronomů.
Kdo byl pan Jindřich Zeman?
Jindřich Zeman (*1894, +1978) byl amatérský astronom, který pocházel z Hradce Králové, kde také pracoval jako bankovní úředník. Jindřich Zeman se zabýval pozorováním Slunce, meteorických rojů, ale hlavně byl vynikajícím a vytrvalým astrofotografem, který se vždy rád podělil o své zkušenosti. Byl také neúnavným stavitelem montáží, dalekohledů, astrografů a byl také brusičem zrcadel. Jeho nádherné fotografie noční oblohy byly publikovány v mnoha populárních astronomických knihách a časopisech. |
Astrograf včetně montáže, se kterým fotografoval, je dnes umístěn na hvězdárně v Úpici a je stále v provozuschopném stavu. Jindřich Zeman byl neúnavným a vytrvalým průkopníkem amatérské astrofotografie a v době, ve které nebylo možné motorizovat astronomické montáže, svůj astrograf pointoval pouze ručně za stálého otáčení kličkou a počítání magické číslovky "21" připomínající jednu otočku kličky za jednu sekundu. Připomeňme si, že jeho expozice o délkách 5 i 6 hodin nebyly výjimkou. Bohužel citlivost tehdy používaných emulzí na fotografických deskách byla velmi špatná a tak, jak je vidět na přiložené naskenované originální desce, postrádá vykreslení mlhovin. Ani to ovšem nezabránilo v nezměrném úsilí v pokračování fotografování oblohy. |
Ještě před příchodem digitální astrofotografie a zpracováním obrázků na počítači vytvořil svoji, téměř legendární mozaiku Mléčné dráhy. Tato super-expozice zabrala 157 hodin a mozaika byla sestavena z neuvěřitelných 57 snímků. Snímky pak ručně sestavil za pomocí nůžek a lepidla do jedné velké fotografie. Tu pak vyfotografoval a na světě byl jeden velký snímek Mléčné dráhy. Nutno připomenout, že tento snímek, i když vznikl před více jak 80 lety, byl nasnímán v Hradci Králové, a v porovnání s dnešní situací se světelným znečištěním ve městě, je naprosto nemyslitelné něco podobného opakovat. Zde je jedna ze slavných historek astrofotografie. Když jednoho večera pan prof. Průša navštívil Jindřicha Zemana, byl požádán, aby podržel větev stromu, která překážela ve výhledu na kometu, kterou chtěl J. Zeman právě fotografovat. Pan profesor ovšem netušil, že expozice bude trvat několik hodin, ale protože i on byl nadšeným astronomem, tak svým deštníkem trpělivě větev udržel až do zdárného konce expozice. Na základě návrhu Josefa Klepešty, Česká astronomická společnost v roce 1943 udělila Jindřichu Zemanovi své nejvyšší ocenění v podobě cena prof. Františka Nušla, které obdržel ve svých 49 letech za jeho mimořádné schopnosti a zásluhy o rozvoj České astronomie. |
Zde je autentický záznam z časopisu Říše Hvězd V roce 2002 byla po Jindřichu Zemanovi pojmenována planetka 33 528 Jinzeman. |
Sepsali: Zdeněk Bardon, Martin Cholasta, Marcel Bělík