Skrytá pravda o konci světa odhalena

Uvědomme si ale, že prokousat se tou záplavou technických astronomických údajů není práce na pět minut. Bez časově náročného studia literatury, která je často v angličtině, se v tom laik utopí. Cílem tohoto textu tedy není posmívat se něčím chybám, ale spíše pomoci lidem, jak se zorientovat.

Proč lidi děsit výmysly? Věřím, že lidé mají i tak svých problémů dost.

Scénář 1: Přepólování Země?

Na různých esoterických stránkách na webu kolují nejrůznější fámy o tom, co nás prý čeká a nemine v prosinci 2012, kdy (podle některých datací) má skončit mayský kalendář. Jedna z verzí se zaobírá hrozbou, že severní a jižní magnetický pól Země si prohodí polohu a přitom dojde dočasně ke zhroucení geomagnetického pole Země.

Pan Jaroslav Krejčí v článku „Podle NASA v roce 2012 nic nehrozí - je to pravda nebo podvod?“ na webu Fenomen2012 klade znepokojivé otázky:

Proč geomagnetické pole Země slábne a magnetické póly se již řadu let stále rychleji vzdalují od svých původních pozic? Za posledních 150 let zesláblo (podle NASA) o 10 až 15%. Jak to půjde dál? Proč v roce 2009 detekujeme tolik změn v počasí a klimatu?…

Faktem je, že magnetický pól stál celé 19. století na místě. V roce 1904 se z nějakého důvodu začal stěhovat a od té doby je v pohybu. Rok 2012 tu není žádným milníkem. Těžko se ale pól tímto tempem dostane za jediný rok na jižní polokouli, zvlášť když utíká k severu.

Severní a jižní magnetický pól si v dějinách už nesčetněkrát prohodily místo. Dnešní rozvržení je výsledkem poslední takové události před 780 tisíci lety (přechod zvaný Matuyama-Brunhess). Předtím byl severní magnetický pól na jihu. Tehdy naši planetu obýval Homo Erectus tedy Člověk vzpřímený (cca 1,8 milionu let až 300 tisíc let před námi). Přepólování bez úhony přežil a existoval dalšího půl milionu let. K žádnému masovému vymírání druhů v té době nedošlo. Očividně to konec světa nebyl.

Že se pól pohybuje, to neznamená nevyhnutelně, že se chystá prohození (reversal) severního a jižního pólu. Může jít jen o drobné cestování pólu (excursion). Zemská osa přece také neposedně cestuje (precese, Chandlerův pohyb), ale jen v určitém rozmezí odsud-podsud a zůstane na severní polokouli.

Dipólový moment (síla magnetického pole) posledních asi 1500 let klesá. Tímto tempem bychom se k nule dostali asi za dva tisíce let. Nikoli v roce 2012. Může jít ale jen o dočasný trend, který k nule nedojde. Před 6000 lety pole také sláblo, ale pak zase začalo sílit. Může jít o přírodní cyklus jako střídání ročních období.

Jenže žádný cyklus 12 000 let v přepólování znám není. Pouze víme o tzv. Gothenburském přepólování (Gothenburg excursion), ke kterému došlo před 12 000 lety. Navíc se netýká Slunce, nýbrž Země. A nebylo prohození (reversal) severního a jižního pólu, šlo jen o „excursion“, tedy severní pól neposedně poskakoval, ale zůstal na severní polokouli. O Gothenburském přepólování psal jako první v 70. letech známý dnešní klimaskeptik geolog Nils-Axel Mörner.

Tyto pokroucené astronomické zprávy mi připomínají jeden vtip.

„Proč se na tebe soused tak zlobí?“
„Ani nevím. Před lety jsem jel autem z práce a nechtěně jsem mu zajel jednu slepici.“
„A kvůli tomu tak vyvádí? To se mi nezdá. Není za tím něco víc?“
„No dobře. Nebyla to vlastně slepice, ale jeho syn. A nebylo to před lety, ale minulý týden. A nebylo to jednou, ale dvakrát. Ale jinak je to přesně tak, jak říkám.“

Další informace
[1] Často kladené dotazy o gemagnetismu na webu NOAA
[2] Alan Cox, Geomagnetic Reversals (Science, leden 1969, vol. 163, No. 3864) - PDF

Scénář 2: Srážka Země s planetou Nibiru?

Mayský kalendář (podle jedné z mnoha verzí) končí v prosinci 2012. Má se tehdy stát nějaká katastrofa? Podle některých názorů má přijít srážka Země s tajemnou planetou Nibiru. Píše o tom třeba článek „Planeta Nibiru: Šokující souvislosti naznačují, že situace by v roce 2012 mohla být vážná“ na webu zmenyklimatu.estranky.cz

Podle dosavadních znalostí se zdá, že Eris/Nibiru se k naší planetě přibližuje vždy jednou za 3600 let a jak se ukazuje je činitel poměrně masivních klimatických změn včetně globálního oteplování. Toto je možná jeden z argumentů těch, kteří hovoří o tom, že chování lidské civilizace není primárním zdrojem tohoto oteplování. To ovšem neznamená, že by se činnost člověka na tomto jevu nepodílela, ale prostě není tím hlavním činitelem. Jedním ze zastánců této teorie je i náš prezident Václav Klaus. Na druhé straně je ovšem zvláštní, že zástupci této hypotézy se nijak zvlášť nemají k tomu, aby detailně vysvětlili své přesvědčení?

Tak to je opravdu šokující. Takže on náš prezident prý odmítá lidskou vinu za oteplování, protože si myslí, že viníkem oteplování je temná planeta Nibiru? A já myslel, že to je kvůli daním, že nechce uhlíkovou daň.

Záhada je, pokud má v prosinci udeřit planeta Nibiru, jak to, že ještě není vidět na obloze? Už musí být přece na dohled (psáno v říjnu 2012). To se přece nedá utajit. Amatérští astronomové by si všimli. Jedině, že by ta planeta byla průhledná.

S pozorováním Nibiru museli mít potíže už staří Sumerové. Na webu Matrix-2001.cz se tvrdí, že „Sumeřané dali této planetě jméno proto, že každých 3.630 roků planeta X překročí Zemský orbit." Jenže jak trefně poznamenal M. Šulc v článku „Planeta X a pomatená webová zpráva“, Sumerové Nibiru pozorovat nemohli. Jestliže Nibiru přilétá nyní a má-li periodu 3600 let, tak předchozí průlety byly 5230 a 1600 př.n.l. V prvním případě Sumerská říše JEŠTĚ neexistovala, v druhém UŽ neexistovala. Jedině snad, že by Sumerové pouhým okem (dalekohledy nebyly) dohlédli daleko za hranice Sluneční soustavy.

Existuje také alternativní verze příběhu, že Nibiru je prý totožná s trpasličí planetou Eris zvanou dříve Xena. Ta byla skutečně objevena na obloze a opravdu existuje. Eris má ale oběžnou periodu nikoli 3600 let, ale 557 let. Nibiru má být daleko větší než Země, kdežto Eris je trpasličí planeta. Ale hlavně, oběžná dráha Eris prochází daleko od Země. Eris se dostane pouze do vzdálenosti asi 5,6 miliard km od Země (asi 37 AU, tedy 37 krát vzdálenost Země-Slunce). Takže srážky v prosinci 2012 se báti netřeba. Je to asi tak pravděpodobné, jako že vám na hlavu spadne Neptun.

Planetu Nibiru si ovšem někteří lidé pletou s hypotetickou planetou Nemesis. Každých cca 26 milionů let se opakuje velké vymírání druhů. Všimli si toho badatelé Raup a Sepkoski v 80. letech.

Richard Muller pak navrhl hypotézu, že viníkem by mohla být hypotetická planeta Nemesis, která se pravidelně vrací. Jenže to bylo naposledy ve středním Miocénu před asi 11 miliony let. Takže do příští katastrofy nám zbývá asi 15 milionů let. To už je coby dup, začněte nakupovat zásoby a psychicky se připravte.

Ještě jinou variantou je, že prý se srazíme s dvojčetem naší Sluneční soustavy, které je z antihmoty. Autor s nickem „Zlate svetlo“ v článku „Proč při protnutí galaktického nulového bodu nastanou 3 dny temnoty“ na webu inner-light.ning.com uvádí:

„Toto sjednocení planetárních párových existencí nastane z důvodu, že se celá tato Sluneční soustava sjednotí se svou pravou, čili antihmotnou párovou Sluneční soustavou, která se k nám již blíží. Antihmotné projevy existencí jsou ty projevy existencí, které mají všechny polarity opačné než je tomu ve hmotných projevech existencí.“

Velice by mne zajímalo, odkud autor zjistil, že se k nám blíží antihmotová párová Sluneční soustava? Jak to, že není na nebi vidět, když se blíží? Je neviditelná? Pokud je neviditelná, jak o ní autoři vědí?

Pokud by se s námi střetla nějaká opačná Sluneční soustava z antihmoty, doufám, že jste pojištění. Nenastalo by totiž splynutí duší, ale výbuch (anihilace), protože částice hmoty a antihmoty vzájemně na sebe působí jako třaskavina.

Pokud se ale mýlím, a vám 21. prosince 2012 spadne na hlavu nějaká planeta nebo antihmota, napište...

Jsou tu samozřejmě i různé další scénáře. Například ona populární fáma že se v prosinci chystá průchod Země přes jakési „nulové pásmo“ Galaxie. Načež prý nastanou 4 dny temnoty. Ale o tom jsem už vše napsal v článku „Velké galaktické seřazení“.

Tolik tedy k některým „zaručeným“ zprávám o konci světa na internetu. Pokud jsem alespoň jednoho čtenáře uklidnil, je to pro mě patřičným zadostiučiněním za tento důkladný soupis. Těm ostatním přeji klidné a příjemné procitnutí do postapokalyptické éry po skončení světa ráno 22. prosince 2012.