Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Člun k výzkumu Titanu s řízeným pohybem

Člun k výzkumu Titanu s řízeným pohybem

Legeia Mare - jezero kapalných uhlovodíků na měsíci Titan
Legeia Mare - jezero kapalných uhlovodíků na měsíci Titan
Lidstvo již vyslalo přistávací moduly a pojízdné laboratoře na Měsíc a na planetu Mars. Nyní vědci říkají, že již je čas uskutečnit přistání na Titanu. Vzhledem k charakteru povrchu doporučují v tomto případě vyslání malé loďky. Tato na první pohled fantastická představa se už brzy může stát realitou. Alespoň si to myslí inženýři, kteří následující návrhy předložili 27. září 2012 na kongresu European Planetary Science Congress.

Titan, největší měsíc planety Saturn, je jedním z početné skupiny těles ve Sluneční soustavě, která se částečně podobají Zemi. Má hustou atmosféru, průměr mezi velikostí Země a Merkuru a rozsáhlou soustavu moří, jezer a řek. V mnoha ohledech se spíše podobá planetě než měsíci, jako je například souputník naší Země.

Kosmická sonda Cassini (a průzkumný modul Huygens, který se od hlavní sondy oddělil v roce 2005 a přistál na Titanu), studuje měsíc od roku 2004. Výzkumy potvrdily, že jezera, moře a řeky kapalných uhlovodíků zde skutečně existují a pokrývají velkou část severní polokoule měsíce. Ačkoliv výzkumný modul Huygens přistál na pevném povrchu, byl zkonstruován tak, aby byl schopen krátkodobě fungovat i po přistání na hladině jezera kapalného metanu.

Nový výzkumný plán pojmenovaný Titan Lake In-situ Sampling Propelled Explorer (TALISE) počítá se sondou v podobě loďky, k jejímuž pohonu by sloužila buď nafukovací kola, pádla či lodní šrouby. V úvahu ještě připadá například vznášedlo. Výzkumné zařízení by přistálo uprostřed jezera Ligeia Mare (největšího jezera v blízkosti severního pólu Titanu), potom by zahájilo plavbu směrem k pobřeží, během které by provádělo vědecká měření. Výzkumná mise by mohla trvat šest měsíců až jeden rok.

Různé možnosti pohonu člunu k výzkumu jezer na Titanu Autor: SENER
Různé možnosti pohonu člunu k výzkumu jezer na Titanu
Autor: SENER
„Hlavní novinkou v navrhovaném projektu TALISE je pohonný systém,“ říká Igone Urdampilleta (z firmy SENER), člen týmu TALISE. „To umožní loďce kontrolovaný pohyb po jezeře od místa přistání do blízkosti pobřeží. Toto zlepšení schopností by umožnilo průběžné odebírání kapalných a pevných vzorků z několika vědecky zajímavých lokalit nejen v místě přistání, ale i po trase směrem k pobřeží, a nakonec i z břehu zkoumaného jezera.“

Prostředí na Titanu je velmi studené (-179 °C) pro život, jak jej známe na Zemi, avšak je bohaté na základní stavební bloky života. Proto je velmi zajímavým místem pro astrobiology. Atmosféru měsíce Titan tvoří především dusík (podobně jako na Zemi). Ovzduší je rovněž bohaté na kyanovodík a organické látky, které hrály důležitou roli při vzniku života na Zemi. Nelze vyloučit ani přítomnost podpovrchového vodního oceánu s vhodnými podmínkami pro bakteriální život.

Koncepce sondy TALISE je vyvíjena ve spolupráci mezi firmou SENER a Centro de Astrobiología (Madrid, Španělsko).

Související článek: Člun k výzkumu Titanu Člun k výzkumu Titanu.

Zdroj: phys.org.news
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Ligeia Mare, Saturn, Titan


39. vesmírný týden 2024

39. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 23. 9. do 29. 9. 2024. Měsíc bude v poslední čtvrti a je vidět hlavně ráno a dopoledne. Večer je jen velmi nízko u obzoru Venuše, celou noc je viditelný Saturn, v druhé polovině noci Mars a Jupiter. Aktivita Slunce se dočasně snížila. Kometa C/2023 A3 zřejmě opravdu chystá velkolepé představení. Sestava Super Heavy Starship pro pátý zkušební let je již sestavena na startovním stolu a už se testuje Starship pro šestý test, přesto se neletí. Sojuz MS-25 přistane s posádkou po rekordně dlouhém pobytu na ISS. Před 380 lety se narodil Ole Christensen Rømer, který poprvé zkusil spočítat rychlost světla na základě pozorování úkazů Jupiterových měsíců.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Slunce

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2024 obdržel snímek „Slunce“, jehož autorem je Jakub Lieder.   Známe jej všichni. Ráno, zosobněné bohem Slunce Heliem, vyráží se svým spřežením od východu na západ a přináší Zemi blahodárné světlo. Na západě se jeho koně napojí a napasou a

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Sh2-101 Tulipán

Sharpless 101 (Sh 2-101) je emisná hmlovina v oblasti H II, ktorá sa nachádza v súhvezdí Labuť. Niekedy sa nazýva aj Tulipánová hmlovina, pretože pri fotografickom zobrazení sa zdá, že pripomína obrys tulipánu. Katalógoval ju astronóm Stewart Sharpless vo svojom katalógu hmlovín z roku 1959. Nachádza sa vo vzdialenosti približne 6 000 svetelných rokov (5,7 × 1016 km; 3,5 × 1016 míľ) od Zeme. Sh 2-101, aspoň v oblasti pozorovanej zo Zeme, sa nachádza v tesnej blízkosti mikrokvazaru Cygnus X-1, miesta jednej z prvých predpokladaných čiernych dier. Cygnus X-1 sa nachádza asi 15′ západne od Sh 2-101. Sprievodca hviezdy Cygnus X-1 je superobor spektrálnej triedy O9.7 Iab s hmotnosťou 21 hmotností Slnka a 20-násobkom polomeru Slnka. Perióda dvojhviezdy je 5,8 dňa a dvojicu od seba delí 0,2 astronomickej jednotky. Čierna diera má hmotnosť 15 hmotností Slnka a Schwarzschildov polomer 45 km. Rázová vlna (Bowhock) je vytváraný prúdom energetických častíc z čiernej diery pri ich interakcii s medzihviezdnym prostredím. Vidno ho ako slabý oblúk na pravom okraji mojej fotografie. Prepracovaná verzia s pridanými snímkami. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, Baader Mark III komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, IDAS NB3 filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 175x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 118x600 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, 83x600 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez IDAS NB3, master bias, 420 flats, master darks, master darkflats 9.7. až 21.9.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »