Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  45. vesmírný týden 2012

45. vesmírný týden 2012

Mapa oblohy 7. listopadu 2012 v 18 hodin SEČ. Data: Stellarium Autor: Martin Gembec
Mapa oblohy 7. listopadu 2012 v 18 hodin SEČ. Data: Stellarium
Autor: Martin Gembec
Přehled událostí na obloze od 5. 11. do 11. 11.

Měsíc bude v poslední čtvrti. Celou noc je vidět planeta Jupiter, ráno Venuše. Padají Tauridy. 168P/Hergenrother je kometkou pro menší dalekohledy.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 31. října v 18:00 SEČ.

Obloha:

Měsíc je v poslední čtvrti po půlnoci na středu 7. listopadu. Prochází Rakem a Lvem do Panny, kde se 11. listopadu ráno přiblíží k jasné planetě Venuši.

 

Planety:
Jupiter (-2,8 mag) najdeme před druhou ráno velmi vysoko v souhvězdí Býka. Vychází večer před 18. hodinou a je tak viditelný prakticky celou noc. V tabulce najdete časy přechodu Velké červené skvrny (GRS) středem kotoučku a úkazy měsíčků.

 

Přechody GRS   Úkazy měsíců
5.11. 19:20   6.11. Europa zatmění zač. 18:53, zákryt konec 22:34
6.11. 5:15   8.11. Io přechod stín 5:10-7:20, měsíc zač. 5:48
7.11. 1:10   9.11. Io zatmění zač. 2:31, zákryt konec 5:17
7.11. 21:00   9.11. Io přechod stín 23:39-(1:49), měsíc (0:14-2:24)
8.11. 6:55   10.11. Io zatmění zač. 20:59, zákryt konec 23:43
9.11. 2:45   11.11. Ganymed zatmění 2:31-4:34, zákryt 4:55-6:44
9.11. 22:40   11.11. Io přechod stín 18:07-20:17, měsíc 18:40-20:50
10.11. 18:30   12.11. Europa přechod stín 3:20-5:44, měsíc 4:27-6:47
11.11. 4:24      
12.11. 0:16      
Časy jsou v SEČ.

Venuše (-4 mag) se nachází v Panně. Najdeme ji nad východem zhruba od čtyř ráno. Začátkem týdne je blízko gammy Virginis, hvězdě Porrima.

Slunce je málo aktivní a velké skvrny pomalu zapadly. Musíme tedy s napětím vyčkat, zda se nějaké větší oblasti se skvrnami zničehonic nevytvoří nebo nepřitočí z odvrácené polokoule. Jak vypadá povrch Slunce si můžete prohlížet na aktuálním snímku z SDO.

Také tento týden doporučujeme meteorický roj TauridNa tento týden připadá maximum tzv. severních Taurid. Měli bychom slyšet o pádu jasnějších meteorů, tzv. bolidů. Typickým příkladem je třeba pád opravdu extrémně jasného kousku v Americe.

Kometa 168P/Hergenrother sice zeslábla a je tak dostupná spíše většími dalekohledy, ale ve večerních hodinách už neruší Měsíc a kometku najdeme vysoko na obloze nad Pegasovým čtvercem. Informace a mapku hledejte na kommet.cz.

Kosmonautika:

  • Pokud jste pochybovali, zda je Curiosity ženského rodu, pak soly 84 a 85 daly jasnou odpověď, neboť jen žena je tak krásná a fotí sama sebe a neváhá svůj autoportrét poslat třeba i na Facebook. Snímky pořídila kamera na konci robotické paže a nadšenci se na ně těšili snad už od dne přistání. Ze snímků vznikne také pěkný 3D snímek, protože paže se mezi oběma soly pohnula.
    Dále došlo k průzkumu vzorků atmosféry i písku přístroji CheMin a SAM. Metan nakonec nalezen nebyl, písek i atmosféra naopak vykázaly očekávané složení.
     
  • 9. listopadu by si měli na své přijít příznivci evropské mohutné rakety Ariane 5-ECA. Ta by měla vynést další dvě geostacionární družice, Eutelsat 21B/W6A a Star One C3.
     
  • Raketoplány už jsou pomalu na svých místech. Přesun tentokrát absolvoval po zemi Atlantis na Floridě. Při bouři Sandy došlo k poškození směrovky raketoplánu Enterprise, modelu, který byl určen pro lety v atmosféře.
     

Výročí:

  • 7. listopadu 1967 (45 let) odstartovala k Měsíci americká sonda Surveyor 6. Tento let patřil k posledním v průzkumných misích před letem lodí Apollo. Sonda přistála měkce 10. listopadu, odebrala vzorky půdy, pořídila snímky a dokonce popoletěla o 2,5 metru.
     
  • 8. listopadu 1982 (30 let) dopadl do městečka Wethersfield v Connecticutu v USA meteorit. Bylo to zajímavé ze dvou důvodů. Stalo se totiž podruhé během 11 let, kdy toto městečko zažilo dopad meteoritů, navíc při tomto pádu se jeden meteorit trefil do domu, stejně jako při prvním pádu. Meteorit propadl střechou, ale nikoho nezranil.
     
  • 9. listopadu 1967 (45 let) odstartovala k prvnímu zkušebnímu letu nejsilnější raketa všech dob Saturn V. Let Apollo 4 pomohl vyzkoušet také tepelný štít kosmické lodi. Přes drobné závady byl let hodnocen jako velmi úspěšný. V porovnání s marným snažením Sovětů s jejich raketou N-1 se nelze divit.
     
  • 11. listopadu 1572 (440 let) zaznamenal a podrobně popsal novou hvězdu v souhvězdí Cassiopeje známý dánský astronom Tycho Brahe. Dnes je známa jako supernova 1572. Je známo, že ještě před Tychonem pozorovali supernovu jiní astronomové, ale nepodali k ní tak podrobný popis. Ke zjasnění došlo někdy mezi 2. a 6. listopadem 1572. Tato supernova v podstatě znamenala počátek bourání představy o neměnných nebeských sférách.
     

Výhled na příští týden:

  • Úplné zatmění Slunce na jižní polokouli
  • Měsíc kolem novu
  • Leonidy v maximu
  • Výročí: Rosetta u Země

Mapa oblohy v listopadu ke stažení v PDF
Mapa oblohy online a ještě jedna Hvězdná mapa online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden


51. vesmírný týden 2024

51. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 12. do 22. 12. 2024. Měsíc po úplňku je vidět v druhé polovině noci a bude koncem týdne v poslední čtvrti. Na večerní obloze září nejvýrazněji Venuše nad jihozápadem a Jupiter nad východem. Nad jihem je ještě slabší Saturn a později večer vychází Mars. Vidět jsou i slabší planety Uran a Neptun. A protože ráno je nyní jitřenkou Merkur, máme možnost vidět všechny planety. Byly vydány podrobnosti, jak přesně došlo k havárii vrtulníčku Ingenuity na Marsu. SpaceX letos láme rekordy na všech stranách. Před 40 lety započala mise sondy Vega 2, dvojice sond, které zkoumaly Venuši a Halleyovu kometu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Kométa Tschuchinshan-ATLAS nad Spišským hradom

Titul Česká astrofotografie měsíce za listopad 2024 obdržel snímek „Kométa Tschuchinshan-ATLAS nad Spišským hradom“, jehož autorem je slovenský astrofotograf Róbert Barsa.   Listopadové kolo soutěže „Česká astrofotografie měsíce“ vyhrál opět snímek komety Tschuchinshan-ATLAS. Ostatně,

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Jupiter 25.12.2024

Newton 200/1000 + barlow 2x + ZWO kamera ASI 178 MC

Další informace »