Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Astronomické medailové žně pokračují v Jižní Koreji

Astronomické medailové žně pokračují v Jižní Koreji

Finalisté 17. mezinárodní astronomické olympiády v Koreji. Autor: ČAS.
Finalisté 17. mezinárodní astronomické olympiády v Koreji.
Autor: ČAS.
Český tým přivezl ze XVII. Mezinárodní astronomické olympiády v Gwangju (Jižní Korea, 16. – 24. října) 5 medailí – jednu stříbrnou a čtyři bronzové. Rok 2012 je tak dosud „nejúrodnějším“ na medaile pro mladé české astronomy a astrofyziky.

Tisková zpráva České astronomické společnosti z 30. října 2012.

Úvodní fotografie: Český tým na XVII. IAO (zleva: Tomáš Prosecký, Denis Lisztwan, Denis Müller, Martin Raszyk, Viktor Němeček, Tomáš Locker, Lukáš Supik a Lenka Soumarová).

Nejlépe se z českého týmu umístil Martin Raszyk z Gymnázia v Karviné, který získal stříbrnou medaili a v celkovém pořadí se umístil na 8. místě. Lukáš Supik z Gymnázia v Třinci, Denis Lisztwan z Gymnázia v Českém Těšíně, Viktor Němeček z Gymnázia v Jihlavě a Tomáš Locker z Gymnázia F. M. Pelcla v Rychnově nad Kněžnou získali bronzové medaile. Denis Müller z Gymnázia Budějovická v Praze (a také absolvent astronomického kroužku a posluchač kurzu na Štefánikově hvězdárně v Praze) přiváží čestné uznání, ale podařilo se mu výborně uspět v pozorovacím kole, kde dosáhl nejlepšího výsledku ze všech účastníků. Delegaci vedli RNDr. Tomáš Prosecký a Mgr. Lenka Soumarová ze Štefánikovy hvězdárny v Praze na Petříně. Hostitelem soutěže byla Korejská astronomická společnost, Korejský institut pro astronomii a kosmický výzkum, Národní univerzity v Soulu, Pusanu, Kangwon, Kyungpook a Chosun.

Mezinárodní astronomické olympiády se Česká republika účastní pravidelně od roku 2007 a naši soutěžící zatím vždy přivezli medaile. Mezi nejúspěšnější se řadí rok 2009 a letošní rok, kdy jsme získali 5 medailí. Od roku 2010 vysíláme český tým také na Mezinárodní olympiádu v astronomii a astrofyzice, která je určena především pro starší studenty. I zde český tým letos v srpnu v brazilském Rio de Janeiro výrazně zabodoval – získal 5 medailí a v celkovém pořadí států skončil na druhém místě (viz tisková zpráva ČAS z 15. 8. 2012).

V příštím roce se obě soutěže vrátí na „starý kontinent“. XVIII. ročník IAO se bude konat v litevském Vilniusu a 7. ročník IOAA v řeckém Volosu. Na obě soutěže plánujeme vyslat český tým, aby své síly na mezinárodním poli mohli v roce 2013 poměřit další nadaní čeští žáci a studenti.

Astronomickou olympiádu pořádá Česká astronomická společnost ve spolupráci s Hvězdárnou a planetáriem Johanna Palisy (VŠB Ostrava) za podpory MŠMT a dalších subjektů. Ve školním roce 2012/2013 probíhá již 10. ročník a do školního kola se stále mohou zapojit žáci druhého stupně základních škol a studenti všech ročníků středních škol. Úspěšní řešitelé postupují do krajského kola a nejlepší se utkají na jaře 2013 v celostátním finále. Více informací naleznete na olympiada.astro.cz.

Kontakt a informace (např. pro rozhovory):

Web Astronomické olympiády: olympiada.astro.cz
Ústřední komise Astronomické olympiády: olympiada@astro.cz
Gymnázium Český Těšín: www.gmct.cz
Gymnázium Karviná: www.gym-karvina.cz
Gymnázium Jihlava: www.gymnazium.ji.cz
Gymnázium Třinec: www.gymtri.cz
Gymnázium F. M. Pelcla, Rychnov nad Kněžnou: www.grk.cz
Gymnázium Budějovická, Praha: www.gybu.cz

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, Odbor pro mládež: Jaroslav.Froulik@msmt.cz
Tiskový tajemník České astronomické společnosti: Pavel Suchan - suchan@astro.cz, 737 322 185

Více o XVII. Mezinárodní astronomické olympiádě (XVII. IAO) najdete na www.iao2012.org.
Více o 6. Mezinárodní olympiádě v astronomii a astrofyzice (6. IOAA) najdete na www.ioaa2012.ufrj.br.




O autorovi

Jan Kožuško

Jan Kožuško

Narodil se v roce 1981 v Jičíně. O astronomii se zajímá od svých sedmi let. Od roku 1994 je úzce spjat se Štefánikovou hvězdárnou v Praze, kde po absolvování astronomického kroužku a kurzu působil jako demonstrátor a odborný pracovník. Vedl přístrojová praktika astronomického kurzu a sekci pozorovatelů Slunce, připravoval dětské dny a další akce. Do České astronomické společnosti vstoupil v roce 1999. Od roku 2004 je členem ústřední komise Astronomické olympiády a v roce 2010 se stal jejím předsedou.

Štítky: Astronomická olympiáda, Tisková zpráva


19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »