Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Exoplaneta ve čtyřnásobném hvězdném systému

Exoplaneta ve čtyřnásobném hvězdném systému

Představa objevené exoplanety PH1 v soustavě čtyřhvězdy Autor: Haven Giguere/Yale University
Představa objevené exoplanety PH1 v soustavě čtyřhvězdy
Autor: Haven Giguere/Yale University
Společné úsilí amatérských a profesionálních astronomů vedlo k prvnímu ohlášenému případu objevené planety obíhající kolem dvou sluncí, které zase obíhají kolem druhé vzdálené dvojice hvězd.

Na připojeném obrázku je umělecká ilustrace PH1, tj. planety objevené účastníky vědeckého projektu Planet Hunters (lovci exoplanet). Planeta PH1 je velký objekt v popředí. Jedná se o cirkumbinární planetu (obíhající kolem dvou hvězd představujících těsný pár).

Podle astronomů je zatím známo pouze šest exoplanet (z celkového počtu 843), které obíhají kolem dvojhvězdy, ale žádná z nich se nenachází ve čtyřnásobném hvězdném systému.

„Cirkumbinární planety jsou extrémní případy ve vývoji planet,“ říká Meg Schwambová (Yale University), hlavní autorka zprávy přednesené 15. 10. 2012 na výroční konferenci Division for Planetary Sciences of the American Astronomical Society in Reno, Nevada. „Objev takovýchto systémů nás nutí vrátit se zpět k základním teoriím, abychom pochopili, jak takové planety mohou vzniknout a vyvíjet se v takto dynamicky se měnícím prostředí.“

Exoplaneta v systému čtyř hvězd Autor: Haven Giguere/Yale University
Exoplaneta v systému čtyř hvězd
Autor: Haven Giguere/Yale University
Druhý obrázek představuje rodinný portrét planetární soustavy PH1. Nově objevená planeta je zobrazena na tomto uměleckém díle jako černý kotouček (společně s hvězdnými skvrnami) na okraji jedné z hvězd vzájemně se zakrývající dvojice. Ve velké vzdálenosti, daleko za oběžnou drahou planety, se nachází druhá dvojice hvězd patřící k této planetární soustavě.

Planeta přezdívaná PH1 byla poprvé identifikována skupinou amatérských astronomů účastnících se na projektu Planet Hunters, což je program pod vedením Yale University, který si klade za cíl prohlížet astronomická data z družice Kepler a hledat v nich informace o případných planetách. Toto je první případ potvrzené exoplanety v rámci tohoto projektu.

Astronomové amatéři Kian Jek (San Francisco, Kalifornie) a Robert Gagliano (Cottonwood, Arizona) si všimli slabého poklesu jasnosti způsobeného planetou přecházející před mateřskou hvězdou, což je v současné době běžná metoda objevování exoplanet. Meg Schwambová, vedoucí týmu profesionálních astronomů na Yale University, potvrdila objev a určila parametry planety na základě následných pozorování pomocí dalekohledu Keck o průměru 10 m na Havajských ostrovech. Exoplaneta PH1 je plynný obr o průměru 6,2krát větším než Země, což znamená, že je poněkud větší než Neptun.

Nově objevená planeta obíhá kolem dvojice hvězd o hmotnostech 1,5 a 0,41 hmotnosti Slunce, které se při pohledu ze Země vzájemně zakrývají v periodě 20 dnů (za kterou oběhnou navzájem kolem sebe). Planeta kolem této dvojhvězdy oběhne jednou za 138 dnů. Ve vzdálenosti přibližně 1000 AU (tj. 1000 vzdáleností Země od Slunce) se nachází druhá dvojice hvězd, kroužící s první dvojicí kolem společného těžiště. Světlo překoná vzdálenost 1000 AU téměř za 6 dnů (pro porovnání: světlo ze Slunce dolétne na Zemi za 8 minut). Svět exoplanet stále překvapuje.

Zdroj: www.spaceref.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Yale University, PH1, Exoplaneta


19. vesmírný týden 2024

19. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 5. do 12. 5. 2024. Měsíc bude v novu a čeká nás extrémně mladý srpek na večerní obloze. Slunce je hodně aktivní, nastaly silné erupce. Oblohu ozdobila slabá polární záře a nečekaně s ní se objevil i deorbitující horní stupeň Falconu 9. Planety jsou v tomto týdnu velmi obtížně viditelné. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Na ranní obloze létají éta Aquaridy. K odvrácené straně Měsíce se vydala čínská sonda Chang’e 6 a na čínské orbitální stanici Tiangong se vyměnily tříčlenné posádky. Před 60 lety se narodil český astronom a popularizátor Václav Knoll. Před 15 lety proběhla poslední oprava vesmírného dalekohledu HST.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

V zajetí barev

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2024 obdržel snímek „V zajetí barev“, jehož autorem je Pavel Váňa   Kdo by neměl rád jaro, kdy po studených zamračených  dnech, skrovně prosvětlených hřejivými slunečními paprsky se příroda začíná probouzet. Zelenající se stromy jsou

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina, známa aj ako Messier 16 alebo NGC 6611, je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov od Zeme a je spojená s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 47031. Hviezdokopa M16 obsahuje približne 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou a na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Hmlovina sa rozprestiera na ploche s priemerom 60 svetelných rokov a je známa svojimi charakteristickými stĺpmi medzihviezdnej hmoty, ktoré sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Zaujímavosťou je, že podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu, Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Starnet++, Adobe photoshop 66x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 7.4. až 14.5.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »