Curiosity našel na Rudé planetě dávné řečiště
Autor: NASA
"Mnoho papírů již bylo popsáno o vodních tocích na Marsu a byly o nich představeny různorodé hypotézy. Toto je ale poprvé, kdy skutečně na Marsu vidíme vodou přenesený písek. Jde o přechod od spekulací k přímému pozorování", řekl k objevu William Dietrich, člen vědeckého týmu mise Curiosity z University of California v Berkeley.
Autor: NASA
Hottah i Link jsou vlastně jakési stmelené "slepence" kousků především onoho říčního štěrku. Některé kousky štěrku jsou velké jako zrnko písku, jiné až jako golfový míček. Některé jsou trochu hranaté ale většina je zakulacena. "Tvar říká, že byly něčím přemístěny po povrchu a velikost říká, že to nemohlo být větrem. Určitě za to mohl proud vody", pokračuje další člen vědeckého týmu Curiosity doktorka Rebecca Williamsová z Planetary Science Institute v Arizoně.
Tým si troufá dokonce i na popis někdejší řeky: voda zde plynula rychlostí asi metr za sekundu a její hloubka se pohybovala někde mezi výškou kotníku a hýždí dospělého člověka. Nastiňuje to velikost přenesených částeček písku.
Autor: NASA
Curiosity se možná zaměří i na studium materiálu, který drží mozaiky Hottah a Link pohromadě, což může prozradit i další zajímavosti o zdejším kdysi mokrém prostředí, jež kusy horniny vytvořilo. Oba slepené kusy nabízejí i vzorky hornin, připlavené vodou z oblasti nad stěnami kráteru, takže se vědci mohou dozvědět něco o geologii zdejší široké oblasti.
I přes tento úspěch však zůstává hlavním cílem Curiosity svah 5 kilometrů vysoké hory Aeolis Mons uprostřed kráteru Gale. Hlína a sulfáty, obsažené ve vrstvách hornin na svahu, mohou skrývat organické látky na uhlíkovém základu, potenciální ingredience pro vznik života.
"Dlouhá řeka může být obyvatelné prostředí. Přesto to není náš hlavní favorit pro zachování stop po organismech. Míříme k Aeolis Mons ale již alespoň máme vědomí, že jsme našli první možná obyvatelné prostředí", prohlásil John Grotzinger z California Institute of Technology v Pasadeně.
Zdroj: