Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Přednáška: Úkaz století aneb Poslední tranzit Venuše
Jan Kříž Vytisknout článek

Přednáška: Úkaz století aneb Poslední tranzit Venuše

Černý kotouček Venuše před Sluncem při přechodu 8. června 2004. Autor: David Cortner
Černý kotouček Venuše před Sluncem při přechodu 8. června 2004.
Autor: David Cortner
Poslední přednáška před letními prázdninami na hvězdárně v Pardubicích bude zasvěcena již na mnoha místech avizovanému vzácnému přechodu Venuše přes Slunce. Přednášející Petr Horálek z Astronomického ústavu AVČR v Ondřejově a člen Astronomické společnosti Pardubice nám ukáže ve svém povídaní nazvaném "Úkaz století aneb Poslední přechod Venuše přes Slunce" něco o historii úkazu i o tom, jak si jej naposledy vychutnat. Přednáška se uskuteční v pátek 1. června 2012 od 19 hodin ve Velkém sále DDM DELTA Pardubice na Gorkého ulici.

Tisková zpráva Astronomické společnosti Pardubice.

"Přechod Venuše přes Slunce je jedním z nejvýjimečnějších úkazů, který můžeme na obloze spatřit," připomíná lektor. "Poprvé si jeho možnost připustil slavný astronom Johannes Kepler, když si uvědomil, že podobně jako Měsíc při slunečních zatměních se mohou na sluneční disk promítnout i vnitřní planety Merkur s Venuší. Dokonce spočetl, kdy k jevu má dojít a ke vší smůle zemřel pouhý rok před ním. První pozorování tak pochází až z roku 1639 z Anglie. Do konce 19. století byl jev vzácnou studnou významných astronomických objevů. V roce 2004 nastal první ze dvou přechodů v tomto století, druhého se dočkáme ve středu 6. června časně ráno," vysvětluje Horálek. Dále ke své přednášce doplňuje: "Kdo o úkaz přijde, už se ho zcela jistě nedožije - znovu se Venuše vrátí před sluneční kotouč až v prosinci roku 2117. Jak si jej vychutnat či nafotografovat? O tom všem bude řeč."

Bc. Petr Horálek (* 1986, Pardubice) je český popularizátor astronomie. V letech 2007 a 2009 byl předsedou Astronomické společnosti Pardubice a do roku 2010 byl aktivním dobrovolným pracovníkem pardubické hvězdárny. Vystudoval bakalářský program Astrofyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity v Brně. V současnosti je zaměstnán jako pozorovatel v Oddělení meziplanetární hmoty na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Ve volném čase se věnuje popularizaci astronomie, především prostřednictvím populárních astronomických článků na serveru České astronomické společnosti Astro.cz, kde je také od roku 2009 vedoucím redaktorem. Jeho největší vášní v astronomii je pozorování výjimečných nebeských úkazů. Zejména pak slunečních a měsíčních zatmění, která ho uchvátila již v dětství a za nimiž cestuje po celém světě.


Astronomická společnost Pardubice,
Hvězdárna b. A. Krause DDM DELTA Pardubice


Web: www.astropardubice.cz
Adresa: Gorkého 2658, 53002 Pardubice
Kontaktní osoba (1): Jan Kříž, prednasky@astropardubice.cz, 731 833 655 (ASP)
Kontaktní osoba (2): Petr Komárek, info@astropardubice.cz, 603 165 366 (hvězdárna)




O autorovi



51. vesmírný týden 2024

51. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 12. do 22. 12. 2024. Měsíc po úplňku je vidět v druhé polovině noci a bude koncem týdne v poslední čtvrti. Na večerní obloze září nejvýrazněji Venuše nad jihozápadem a Jupiter nad východem. Nad jihem je ještě slabší Saturn a později večer vychází Mars. Vidět jsou i slabší planety Uran a Neptun. A protože ráno je nyní jitřenkou Merkur, máme možnost vidět všechny planety. Byly vydány podrobnosti, jak přesně došlo k havárii vrtulníčku Ingenuity na Marsu. SpaceX letos láme rekordy na všech stranách. Před 40 lety započala mise sondy Vega 2, dvojice sond, které zkoumaly Venuši a Halleyovu kometu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Kométa Tschuchinshan-ATLAS nad Spišským hradom

Titul Česká astrofotografie měsíce za listopad 2024 obdržel snímek „Kométa Tschuchinshan-ATLAS nad Spišským hradom“, jehož autorem je slovenský astrofotograf Róbert Barsa.   Listopadové kolo soutěže „Česká astrofotografie měsíce“ vyhrál opět snímek komety Tschuchinshan-ATLAS. Ostatně,

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC1909 Hlava čarodejnice

Veríte v čarodejnice? Lebo ja som Vám hlavu jednej takej vesmírnej čarodejnice aj vyfotil. NGC 1909, alebo aj inak označená IC 2118 (vďaka svojmu tvaru známa aj ako hmlovina Hlava čarodejnice) je mimoriadne slabá reflexná hmlovina, o ktorej sa predpokladá, že je to starobylý pozostatok supernovy alebo plynný oblak osvetľovaný neďalekým superobrom Rigel v Orióne. Nachádza sa v súhvezdí Eridanus, približne 900 svetelných rokov od Zeme. Na modrej farbe Hlavy čarodejnice sa podieľa povaha prachových častíc, ktoré odrážajú modré svetlo lepšie ako červené. Rádiové pozorovania ukazujú značnú emisiu oxidu uhoľnatého v celej časti IC 2118, čo je indikátorom prítomnosti molekulárnych mrakov a tvorby hviezd v hmlovine. V skutočnosti sa hlboko v hmlovine našli kandidáti na hviezdy predhlavnej postupnosti a niektoré klasické hviezdy T-Tauri. Molekulárne oblaky v IC 2118 pravdepodobne ležia vedľa vonkajších hraníc obrovskej bubliny Orion-Eridanus, obrovského superobalu molekulárneho vodíka, ktorý vyfukovali vysokohmotné hviezdy asociácie Orion OB1. Keď sa superobal rozširuje do medzihviezdneho prostredia, vznikajú priaznivé podmienky pre vznik hviezd. IC 2118 sa nachádza v jednej z takýchto oblastí. Vetrom unášaný vzhľad a kometárny tvar jasnej reflexnej hmloviny silne naznačujú silnú asociáciu s vysokohmotnými žiariacimi hviezdami Orion OB1. Prepracovaná verzia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 150/600 (150/450 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Gemini EAF focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 209x240 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, master bias, 90 flats, master darks, master darkflats 4.11. až 7.11.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »