Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Napínavý příběh z paluby lodi ATV-3
Vít Straka Vytisknout článek

Napínavý příběh z paluby lodi ATV-3

Animace příletu lodi ATV k ISS. Autor: Onorbit.com
Animace příletu lodi ATV k ISS.
Autor: Onorbit.com
V pátek 23. března brzy ráno vzlétla z kosmodromu v Kourou evropská nákladní loď ATV-3 Edoardo Amaldi, jež v těchto dnech provádí orbitální "závody" a každý další zážeh motorů ji stále přibližuje k jejímu cíli - ke stanici ISS, ke které se má připojit v noci na čtvrtek 29. března. Ale jak známo, máloco jde bez problémů, což platí trojnásob o misi tak složitého stroje jako ATV. O víkendu pozemní týmy do řešení problému na palubě ATV zapojily dokonce i posádku stanice ISS.

Start, navedení na výchozí oběžnou dráhu i separace lodi Amaldi od posledního stupně rakety Ariane proběhly na výbornou. Poté přišlo na řadu vyklopení solárních panelů a komunikačních antén. A tady náš napínavý příběh začíná.

Řídící středisko v jihofrancouzském Toulouse zaznamenalo vyklopení antény ADB, signál ze senzoru, že anténa je zabezpečena ve vysunuté pozici, však již nepřišel.

Celý název antény je Proximity Link Antenna Boom, slovo Proximity překládáme jako blízkost, čemuž také odpovídá její účel: slouží k přímé komunikaci a synchronizaci dat při příletu ke stanici ISS. Jeden přijímač/vysílač se nachází na ISS, druhý na palubě ATV. Systém využívá posádka kosmické stanice k monitorování funkcí bezpilotního náklaďáku při jeho příletu k ISS.

Čelní pohled na loď ATV-2, šipka ukazuje anténu ADB. Autor: NASA
Čelní pohled na loď ATV-2, šipka ukazuje anténu ADB.
Autor: NASA
Tým v Toulouse vzniklou situaci konzultoval s techniky a dospěli k závěru, že chyba může být v senzoru nebo, mnohem hůře, v samotné anténě systému ADB. Někoho napadlo, že nejistotu může rozseknout vizuální kontrola antény zvenku. V sobotu, den po startu, tedy bylo rozhodnuto požádat o pomoc astronauty na ISS, zda by nepořídili HD fotografie lodi Amaldi, míjející stanici jen o asi 100 kilometrů níže, fotky by zodpověděly dotazy o poloze antény ADB. Astronauté samozřejmě pomoci neodmítli (i přes narušení volné neděle) a fotografie pořídili v neděli mezi 08:55 a 09:15 SELČ, když se ATV pohybovalo asi 104 km pod stanicí. ATV se dokonce na příkaz ze Země trochu pootočilo, aby fotografům na ISS ukázalo zlobivou anténu.

Co se však nestalo v řídícím středisku v Toulouse prakticky přesně v době, kdy na ISS vznikaly fotografie ATV? Telemetrický signál z dosud mlčícího senzoru v neděli 25. března v 09:03 SELČ ráno ohlásil, že anténa je zabezpečena ve správné pozici! Tím problém skončil.

Daniel Firre, letový ředitel ESA, který v té šťastné chvíli vedl směnu v Toulouse, později prohlásil, že příčin náhlé změny signálu ze senzoru je možných vícero, od vibrací při činnosti motorů přes zahřívání Sluncem až po možné rozmrznutí nějaké nečistoty, jež mechanismus blokovala.

"Tento signál (zabezpečení antény ADB) potvrzuje perfektní chování ATV, všechny jeho systémy fungují bezvadně a pozemní týmy jsou šťastné a věří tomuto úžasnému plavidlu," řekl Firre.

Dnes ESA přidala na blog o misi následující větičku: ATV Edoardo Amaldi si vede extrémně dobře.

Připomeňme, že spojení ATV a ISS je v plánu v noci ze středy 28. na čtvrtek 29. března v 0:32 SELČ.

Zdroje:




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.



46. vesmírný týden 2024

46. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 11. do 17. 11. 2024. Měsíc dorůstá k úplňku. Večer je vidět nízko nad jihozápadem výrazná Venuše, Saturn vrcholí nad jihem brzy po setmění a také Jupiter je už docela dobře viditelný později v noci. Pouze Mars má ideální podmínky viditelnosti ráno. Czech Space Week přinesl mimo jiné zajímavé novinky kolem možností letu Aleše Svobody, který aktuálně začal svůj výcvik. K ISS dorazila nákladní loď Dragon v rámci zásobovací mise SpX-31. Před deseti roky přistál Philae na kometě.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2024 obdržel snímek „Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách“, jehož autorem je Daniel Kurtin.     Komety jsou fascinující objekty, které obíhají kolem Slunce a přinášejí s sebou kosmické stopy ze vzdálených

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Venuše nad jihozápadním obzorem

Další informace »