Apollo 11: Nejdetailnější záběr
Sonda Lunar Reconnaissance Orbiter má možnost manévrovat, a proto se jí podařilo z výšky pouhých 24 km nad měsíčním povrchem pořídit dosud nejlepší záběr místa přistání prvních lidí, mise Apollo 11.
Na snímku pořízeném kamerou LROC (Lunar Reconnaissance Orbiter Camera) můžeme pozorovat neuvěřitelné detaily. Jsou to například stopy zanechané v prachu Armstrongem a Aldrinem z jejich krátkých vycházek. Jižně od přistávacího modulu vidíme experimenty Lunar Ranging RetroReflector (LRRR) s nedaleko odloženým krytem a Passive Seismic Experiment Package (PSEP). Nahoru a doleva od modulu jsou stopy vedoucí k místům, kde stojí videokamera a měla by tam být někde i vlajka (ta ale při startu nejspíš spadla vlivem proudění prachu kolem - dohlédá ji tam někdo?). Stopy vedoucí doprava k "Malému západnímu kráteru" jsou od neplánované Armstrongovy vycházky k tomuto kráteru, z níž pochází i pěkné panorama kráteru a přistávacího modulu v pozadí. Shoda všech detailů, jako jsou malé krátery v okolí a kameny, je naprosto neuvěřitelná. Ačkoli na Měsíci, kde není atmosféra, by nás to nemělo překvapit.
Zajímavé záběry najdeme i na jiných místech. Například Apollo 12 přistálo nedaleko kráteru, na jehož vnitřní stěně stojí sonda Surveyor 3. Ta je dobře rozlišitelná, včetně stop astronautů. Narozdíl od Apolla 11 měli již astronauti dvanáctky více volnosti a vyrazili i dále od místa přistání. Podobně delší vycházky byly k vidění také u Apolla 14.
Mise Apollo 15, Apollo 16 a Apollo 17 již měly k dispozici lunární vozítko a tak najdeme jejich stopy na velkém území a kromě toho je tam k vidění i vozítko samotné.
Výše uvedené záběry nelze chápat jen jako důkaz přítomnosti lidí na Měsíci. Takový úžasný výkon ani důkazy nepotřebuje, a když tak tyto snímky jsou jen střípkem do mozaiky, jakým je například přítomnost stovek kilogramů hornin z Měsíce u nás na Zemi nebo to, že Sověti vůbec neprotestovali, že tam nikdo neletěl a nepřistál. Je hloupé, že si dnes ještě někteří lidé myslí, že tam Apollo nepřistálo, ale i to je přece úkolem astronomického serveru. Ukázat, kam až dokáže lidská hloupost zajít, když podobné věci občas někde slýcháme.