Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Fotogalerie: Sluneční skvrna AR1429

Fotogalerie: Sluneční skvrna AR1429

sunar1429.jpg Autor: Jan Zahajský

Autor: Jan Zahajský
O současné zvýšené sluneční aktivitě jsme psali dnes ráno. V průběhu včerejska a v noci na dnešek ovšem nám ještě navíc dorazilo i několik zdařilých fotografií slunečního kotouče se zmíněnou velkou skvrnou AR1429. Skvrna bude pozorovatelná následujících přibližně devět dní. Na pozorování či fotografování se nezapomeňte vybavit bezpečným filtrem. Do té doby se můžete na tvář Slunce podívat prostřednictvím této fotogalerie. Za zaslané snímky autorům děkujeme.

Aktualizováno: 16. března 2012, 20:05 SEČ.

Snímky Slunce jsou v galerii řazeny sestupně od data a času pořízení. Fotografie zasílejte na redakční e-mail info@astro.cz. Do e-mailu nezapomeňte doplnit své jméno a příjmení, datum a čas, místo, příp. technické informace (použitý fotoaparát, objektiv, expozice atp.). Zdařilé snímky nezapomeňte zaslat též do ČAM.


Fotografie čtenářů

slunce11032012.jpg Autor: Martin Bakeš

Autor: Martin Bakeš
Jméno: Martin Bakeš
Datum: 11. března 2012, 14:42 SEČ
Místo: Tuchořice
Poznámka: Pořízený přes filtr BAADER. Foťák Olympus E5, objektiv Explore Scientific 127/952. Foceno ve Vamberku při čerstvém větru.
vana.jpg Autor: Pavel Váňa

Autor: Pavel Váňa
Jméno: Pavel Váňa
Datum: 10. března 2012, 13:02 SEČ
Místo: Velká nad Veličkou
Poznámka: Fotografie je pořízena fotoaparátem Sony Cyber-shot, přes sluneční fólii Baader astrosolar, přes reflektor 114/900 mm. Je mírně upravená v Adobe Photoshop.
noaa11429_1430_120310.jpg Autor: Pavol Rapavý

Autor: Pavol Rapavý
Jméno: Pavol Rapavý
Datum: 10. března 2012
Místo: Rimavská Sobota, Slovensko (hvězdárna)
Poznámka: Obrázok dvoch z dnešných 6 skupín slnečných škvŕn. Exponované pri priemernom seeingu 10. 3. 2012 refraktorom 160/2450, 2x telekonvertor, Astrosolar + solar continuum filter. CCD kamera SHT 1.3, expozícia 25 ms. Stránky hvězdárny.
pospisil_4.jpg Autor: Martin Pospíšil

Autor: Martin Pospíšil
Jméno: Martin Pospíšil
Datum: 9. března 2012
Místo: Uhříněves
Poznámka: ED80 zacloněna na 5 cm s filtrem z triedru z Astro Solar folie, EOS1100D.
sun kopie.jpg Autor: Libor Richter

Autor: Libor Richter
Jméno: Libor Richter
Datum: 9. března 2012
Místo: Tuchořice
Poznámka: Newton 200/800, canon 40Da BAADER Astrosolar.
slunce_09_03_2012_1200px.jpg Autor: David Kraft

Autor: David Kraft
Jméno: David Kraft
Datum: 9. března 2012
Místo: Chotíkov
Poznámka: Snímek celého slunečního kotouče s dominantní sluneční skvrnou AR 1429. Montáž: EQ-6 Synscan PRO. Optika: Lunt 60Tha/B1200. Filtr: H-alfa 0,75 Angstrom. Fotoaparát: CCD kamera QHY5T. Stránky autora.
horalek_3.jpg Autor: Petr Horálek

Autor: Petr Horálek
Jméno: Petr Horálek
Datum: 9. března 2012, 17:54 SEČ
Místo: Ondřejov (u Prahy)
Poznámka: Velká sluneční skvrna AR1429 během dnešního západu Slunce přes cirry. Canon 550D, Tamron 70-300mm@300mm, ISO 100. Další snímky.
sunset.jpg Autor: Michal Vojtech

Autor: Michal Vojtech
Jméno: Michal Vojtech
Datum: 9. března 2012, cca 17:30 SEČ
Místo: Opava
Poznámka: Fotka Slnka pred jeho západom. Fotené cez narýchlo vyrobený "disketový" filter Canonom 350D, objektív Pentacon 4/200 (M42), clona 4, ISO 100 a expozícia 1/100s. Originálna fotka bola vhodne orezaná a upravená (jas, kontrast) v programe GIMP.
slunce09032012.jpg Autor: Martin Bakeš

Autor: Martin Bakeš
Jméno: Martin Bakeš
Datum: 9. března 2012, 13:15 SEČ
Místo: Vamberk
Poznámka: Další snímek Slunce přes filtr BAADER. Foťák Olympus E5, objektiv Explore Scientific 127/952. Foceno při vysoké oblačnosti.
husek.jpg Autor: Antonín Hušek

Autor: Antonín Hušek
Jméno: Antonín Hušek
Datum: 9. března 2012
Místo: Švihov
Poznámka: Canon EOS 450D, MAK 90/1250, astrosolar folie, ISO 200, závěrka 1/200.
slunce.jpg Autor: Radek Novotný

Autor: Radek Novotný
Jméno: Radek Novotný
Datum: 9. března 2012, 8:46 SEČ
Místo: Brno-Žabovřesky
Poznámka: Sluce se skvrnami a pozůstatkem po přeletu letadla. Pentax K100D Super, objektiv Sigma 70-300mm@300mm, 1/3200s, ISO 200, F/22, foceno přes infrafiltr, výřez bez úprav.
img_3850-1.jpg Autor: Jan Filip

Autor: Jan Filip
Jméno: Jan Filip
Datum: 7. března 2012, 13:41 SEČ
Místo: Verměřovice
Poznámka: Canon 1000D, Scopos 66/400, 2x barlow, 1x60 s. Opraveno ve Photoshopu.
sunar1429.jpg Autor: Jan Zahajský

Autor: Jan Zahajský
Jméno: Jan Zahajský
Datum: 7. března 2012, 9:09 SEČ
Místo: Praha
Poznámka: Fotka z Lunta 152, bohužel ještě nízko nad obzorem.
Skupiny skvrn 1428 a 1429 ze dne 7. března 2012. Autor: Martin Popek
Skupiny skvrn 1428 a 1429 ze dne 7. března 2012.
Autor: Martin Popek
Jméno: Martin Popek
Datum: 7. března 2012
Místo: Nýdek
20120307antoninhusek_snimek001.jpg Autor: Antonín Hušek

Autor: Antonín Hušek
Jméno: Antonín Hušek
Datum: 7. března 2012
Místo: Švihov
ar1429.jpg Autor: Martin Bakeš

Autor: Martin Bakeš
Jméno: Martin Bakeš
Datum: 7. března 2012, 8:50 SEČ
Místo: Vamberk
Poznámka: Foceno přes filtr BAADER. Foťák Olympus E5, objektiv Explore Scientific 127/952.
skvrny1.jpg Autor: Daniel Neumann

Autor: Daniel Neumann
Jméno: Daniel Neumann
Datum: 6. března 2012, cca 17:50 SEČ
Místo: Plzeň
Poznámka: Fotografováno Canonem 1000D a objektivem Sigma 120-400mm včetně telekonvertoru 1,4x. Mírně zvýrazněno.
Západ Slunce se skvrnou AR1429 u horního okraje. Autor: Petr Horálek
Západ Slunce se skvrnou AR1429 u horního okraje.
Autor: Petr Horálek
Jméno: Petr Horálek
Datum: 6. března 2012, 17:51 SEČ
Místo: Ondřejov (u Prahy)
Poznámka: Západ Slunce s výraznými skvrnami 1428 a 1429. Jako bonus je na této jako jediné z cca 30 pořízených zelený záblesk. Záblesk je mírně zvýrazněn, rovněž staženy stíny pro větší kontrast skvrn. Canon 550D, Tamron 70-300mm@300mm, 1/250s, ISO 100, F/14, výřez.

Související:
[1] Žene se geomagnetická bouře! (Petr Horálek)
[2] Předchozí fotogalerie na Astro.cz




O autorovi

Petr Horálek

Petr Horálek

Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008 a mezi lety 2009-2017 byl jejím vedoucím. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.

Štítky: Sluneční aktivita, Sluneční skvrny, Slunce, Čtenářská galerie


13. vesmírný týden 2025

13. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 24. 3. do 30. 3. 2025. Měsíc bude v novu a nastane částečné zatmění Slunce. Venuše a Merkur jsou v dolní konjunkci se Sluncem. Na večerní obloze zůstal už jen Mars, Jupiter a Uran. Pozorovat můžeme také slabé zvířetníkové světlo. Aktivita Slunce není příliš vysoká, ale každá i střední erupce může znamenat jasné polární záře. Na konci týdne nám změní čas o hodinu dopředu na letní. Blue Ghost na Měsíci zaznamenal velkolepý západ Slunce. První stupeň rakety Falcon 9 startující z Kalifornie obsloužil dvě mise v devíti dnech. Na Zemi přistála posádka Crew-9 z ISS.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M53 a NGC 5053

Messier 53 (známa aj ako M53 alebo NGC 5024) je guľová hviezdokopa v súhvezdí Vlasy Bereniky. Objavil ju Johann Elert Bode v roku 1775. M53 je jednou z odľahlejších guľových hviezdokôp, ktorá je od centra Galaxie vzdialená približne 60 000 svetelných rokov (18,4 kpc) a takmer v rovnakej vzdialenosti (približne 58 000 svetelných rokov (17,9 kpc)) od Slnečnej sústavy. Táto hviezdokopa sa považuje za hviezdokopu chudobnú na kovy a svojho času sa predpokladalo, že je to najchudobnejšia hviezdokopa v Mliečnej ceste. Merania početnosti členov kopy na vetve červených obrov ukazujú, že väčšina z nich sú hviezdy prvej generácie. To znamená, že nevznikli z plynu recyklovaného z predchádzajúcich generácií hviezd. Tým sa líšia od väčšiny guľových hviezdokôp, v ktorých prevládajú hviezdy druhej generácie. Hviezdy druhej generácie v NGC 5024 sú viac koncentrované v oblasti jadra. Celkovo je hviezdne zloženie členov kopy podobné zloženiu členov hala Mliečnej cesty. Hviezdokop sa vyznačuje rôznymi slapovými vlastnosťami vrátane zhlukov a vlnoviek okolo hviezdokop a chvostov pozdĺž dráhy hviezdokop v smere východ - západ. Zdá sa, že štruktúra podobná slapovému mostu spája M53 s blízkou, veľmi difúznou susednou NGC 5053, ako aj obálka obklopujúca obe zhluky. To môže naznačovať, že medzi oboma zhlukmi došlo k dynamickej slapovej interakcii, čo je v rámci Mliečnej dráhy pravdepodobne ojedinelý jav, keďže v galaxii nie sú známe žiadne binárne zhluky. Okrem toho je M53 kandidátom na člena slapového prúdu trpasličích galaxií v Strelcovi. NGC 5053 je označenie guľovej hviezdokopy v severnom súhvezdí Vlasy Bereniky podľa Nového všeobecného katalógu. Objavil ju nemecko-britský astronóm William Herschel 14. marca 1784 a katalogizoval ju ako VI-7. Vo svojom skrátenom zápise ju opísal ako „extrémne slabú hviezdokopu s mimoriadne malými hviezdami s rozlíšiteľnou hmlovinou s priemerom 8 alebo 10′ ". Dánsko-írsky astronóm John Louis Emil Dreyer v roku 1888 uviedol, že hviezdokopa sa javí ako „veľmi slabá, dosť veľká, nepravidelného okrúhleho tvaru, v strede sa veľmi postupne zjasňuje“. Ide o kopu chudobnú na kovy, čo znamená, že hviezdy majú nízke zastúpenie iných prvkov ako vodíka a hélia - čo astronómovia nazývajú metalicita. Ešte v roku 1995 bola považovaná za guľovú hviezdokopu v Mliečnej dráhe, ktorá je najchudobnejšia na kovy. Chemické zastúpenie hviezd v NGC 5053 sa viac podobá hviezdam v trpasličej galaxii Sagittarius Dwarf Spheroidal Galaxy ako v hale Mliečnej cesty. Spolu s kinematikou guľovej kopy to naznačuje, že NGC 5053 mohla byť vyčlenená z trpasličej galaxie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Starizona Nexus 0,75x komakorektor QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 75x60 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C (Starizona), 129x120 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C (Baader), master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 30.1.2025 až 22.3.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »