Na březnové obloze postupně spatříme všech 5 nejjasnějších planet
Autor: ČAS.
Tiskové prohlášení České astronomické společnosti a Astronomického ústavu AV ČR, v. v. i. číslo 167 z 28. 2. 2012
Od konce února do 15. března se naskytne jedinečné okénko pro pozorování všech očima viditelných planet Sluneční soustavy na večerní obloze. V jeden okamžik sice celou pětici planet neuvidíme, přesto je tato situace poměrně výjimečná. Od západního obzoru postupně za večerního soumraku bude možné nízko nad obzorem vyhledat jinak těžko pozorovatelnou planetu Merkur, výš nad obzorem v souhvězdí Berana velmi jasnou Venuši a jen o málo slabší Jupiter. Nad východním obzorem najdeme ve Lvu planetu Mars a kolem 22. hodiny už i Saturn v souhvězdí Panny.
Planeta Merkur je na obloze poměrně těžko vyhledatelná, protože nebývá nikdy úhlově moc daleko od Slunce a i přes její značnou jasnost se ztrácí na soumračné obloze. Nejlepší podmínky nastávají v době tzv. elongace, kdy se planeta na obloze od naší mateřské hvězdy vzdálí nejvíce. Nejbližší elongace se odehraje 5. března 2012. K nalezení Merkuru je třeba si najít místo s odkrytým západním obzorem.
Autor: Miloš Žák
Rudá planeta Mars se 3. března ocitá v opozici se Sluncem a je tedy pozorovatelná po celou noc. Při této opozici se sice k Zemi zdaleka nepřiblíží na rekordně malou vzdálenost jako v roce 2003, ale i tak ji bez obtíží poznáme. Jeví se jako naoranžovělá „hvězda“ v souhvězdí Lva s jasností jen o něco menší než Sírius – nejjasnější hvězda noční oblohy viditelná večer nad jižním obzorem v souhvězdí Velkého psa. Ve větším dalekohledu se dá bez větších obtíží pozorovat její světlá severní polární čepička.
V pozdějších nočních hodinách, kdy už Merkur bude pod obzorem, se nad východem objeví i Saturn. Na přelomu února a března vychází před 22. hodinou. Nyní je v souhvězdí Panny nedaleko jasné hvězdy Spica, se kterou tvoří zejména v ranních hodinách poměrně výraznou dvojici bodů. Saturn je obecně nejoblíbenější planetou mezi pozorovateli, neboť už v menších přístrojích ukazuje své majestátné prstence. Ve větších dalekohledech jsou pak patrné i mezery v prstencích, stín prstence vržený na kotouček planety nebo největší měsíc Titan. Planeta Saturn bude ozdobou zejména červnové oblohy.
Autor: Petr Horálek
Nevysoko nad severovýchodním obzorem v souhvězdí Draka se na večerní obloze nabízí již delší dobu malými dalekohledy pozorovatelná kometa C/2009 P1 Garradd. Ta 18. února prošla přízemím a pomalu se od naší planety vzdaluje. Její jasnost je ovšem v březnu poměrně stálá, takže i měsíc po průchodu přízemím bude stále pozorovatelná i malými dalekohledy. Za mimořádně dobrých podmínek na tmavé obloze nerušené světelným znečištěním a Měsícem i pouhýma očima jako „rozmazaná hvězdička“. Kometa je viditelná celou noc a postupně přechází do Velkého vozu, kde ji na večerní obloze téměř v nadhlavníku najdeme v druhé polovině března.
Pro spatření všech planet není třeba žádného přístroje, pouze místo s dobře odkrytým zejména západním obzorem (kvůli planetě Merkur). K pozorování detailů na planetách je ovšem již dalekohled nezbytný, nejlepší volbou je návštěva nejbližší hvězdárny. Podobně budeme moci postupně všechny očima viditelné planety Sluneční soustavy pozorovat za tři roky, ovšem podmínky k pozorování budou o něco méně vhodné než letos. Všech pět planet v jeden okamžik za opravdu příhodných podmínek spatříme až v druhé polovině března roku 2036.
Další informace:
[1] Lákavá Venuše na večerní obloze (Petr Horálek)
[2] Kometa Garradd v lednu a únoru (Jakub Černý)
[3] Fotogalerie planet a Měsíce (Petr Horálek)
Tiskové prohlášení ke stažení:
[1] Formát MS Word
[2] Formát PDF