Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Třicet proměnných hvězd přineslo "Astrofotografy roku 2011"

Třicet proměnných hvězd přineslo "Astrofotografy roku 2011"

ČAM 2011.12 - Proměnný vesmír
ČAM 2011.12 - Proměnný vesmír
11. ledna roku 2012 se ve Slunečním oddělení Astronomického ústavu AV ČR, v.v.i. v Ondřejově sešla porota astrofotografické soutěže "Česká astrofotografie měsíce". Již poosmé ji čekal opravdu nelehký úkol - vybrat "Astrofotografa roku 2011". Technická kvalita fotografií, různorodost témat, originalita i "umělecký dojem" zamíchal názory porotců. I když se v diskuzi postupně vyhranilo několik horkých kandidátů, stejně se nakonec volba odehrála ve třech kolech, při nichž si všichni kandidáti postupně úplně vyměnili pozice. Ovšem poslední třetí kolo rozhodlo.

Volbou poroty získali tentokrát titul hned dva fotografové, kteří se podíleli na vzniku snímku "Proměnný vesmír". Ocenění však nedostali pouze za tento úchvatný pohled do světa proměnných hvězd, ale i za další snímky nejen hvězd "měnlivých". Nositeli titulu "Astrofotograf roku 2011" jsou tedy pánové Pavel Cagaš a Václav Přibík.

Snímek, který oba autory nakonec vynesl na piedestal nejvyšší, opravdu obsahuje nejméně třicet nových, do listopadu roku 2011 neznámých proměnných hvězd. A nejen to. Přináší nám i první pohled do jejich soukromí, informaci o druhu a příčinách jejich proměnnosti. A navíc nám všem přinesl ještě jedno závažné poselství. Zjišťujeme, že astronomie stále ještě není pouze doménou obřích teleskopů, družic na oběžné dráze či superrychlých automatizovaných přehlídek oblohy. Stále ještě zůstávají oblasti, kde i zapálený zájemce o astronomii s menším dalekohledem může ze zahrady rodinného domku přispět svým střípkem k poznání tajemství vesmíru. Jednou z nich jsou právě proměnné hvězdy.

Pozorování hvězd "měnlivých" není jistě záležitostí jednoduchou, to se ostatně se snímáním oblohy vůbec neslučuje. Ovšem tradice jejich sledování v českých a slovenských končinách má hluboké kořeny, skrze něž prorůstá až do vrcholků "proměnnářských" korun. Jedním z nich je i "Sekce proměnných hvězd a exoplanet" České astronomické společnosti. Nejenže je studnicí moudrosti pro začínající pozorovatele, ale její webovský portál se specializovanými aplikacemi je vstupní branou i pro zkušené pozorovatele z celého světa. I jména "Astrofotografů roku 2011" včetně jejich pozorování v databázi sekce nalezneme.

Momentka z jednání poroty
Momentka z jednání poroty
Porota "České astrofotografie měsíce" by za celou astronomickou komunitu Pavlu Cagašovi a Václavu Přibíkovi ráda vyjádřila své poděkování a popřála mnoho dalších podobných úspěchů. Podrobnosti o tomto snímku, který porotu přesvědčil o prvenství roku 2011, najdete v popisu prosincového kola soutěže ČAM.




O autorovi

Marcel Bělík

Marcel Bělík

Marcel Bělík (* 1966, Jaroměř) je ředitelem na Hvězdárně v Úpici. O hvězdy a vesmír se začal zajímat již v dětském věku a tento zprvu nevinný zájem brzy přerostl v životní poslání. Stal se dlouhodobým účastníkem letních astronomických táborů na úpické hvězdárně, kde v roce 1991 nastoupil jako odborný pracovník a od roku 2011 zde působí ve funkci ředitele. Je předsedou Východočeské pobočky České astronomické společnosti a členem výkonného výboru ČAS. Od roku 2005 působí jako jeden z porotců soutěže Česká astrofotografie měsíce. V současné době se zabývá zejména výzkumem sluneční koróny a sluneční fyzikou vůbec. Ve volných chvílích pak zkouší své štěstí na poli astrofotografie a zajímá se o historii nejenom astronomie.



19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »