Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Rakety Sojuz se po fatální havárii vracejí do provozu, krize na ISS brzy skončí
Vít Straka Vytisknout článek

Rakety Sojuz se po fatální havárii vracejí do provozu, krize na ISS brzy skončí

Start rakety Sojuz-U s lodí Progress. Autor: Energia
Start rakety Sojuz-U s lodí Progress.
Autor: Energia
V neděli 30. října 2011 došlo na kosmodromu Bajkonur v Kazachstánu ke vcelku rutinní záležitosti - raketa Sojuz využila hezkého počasí a svého 25vteřinového startovacího okna, zažehla své motory, zvedla se ze startovací rampy a zamířila vzhůru, k blankytně modrému nebi. Za necelých devět minut byl na oběžné dráze vypnut třetí stupeň této rakety a odpoutala se od něj loď Progress. Řečí statistiky naprosto běžná věc. Jenže tento start znamenal něco mnohem víc - rakety Sojuz získaly zpět ztracenou důvěru a mohou ukončit současnou krizi na Mezinárodní kosmické stanici.

V krátkosti si na úvod připomeňme ten strašlivý den: ve středu 24. srpna 2011 z Bajkonuru startuje raketa Sojuz-U s lodí Progress M-12M, v jejíchž útrobách se skrývají tři tuny zásob, na které si už brousí zuby šest lidí na palubě stanice ISS. Vše probíhá dobře, raketa pomalu mizí z dohledu, na záběrech z Bajkonuru je ještě vidět odhození prvního stupně. Po chvilce však přicházejí špatné zprávy: během činnosti třetího stupně nosné rakety došlo ke ztrátě veškerého spojení s lodí, nikdo neví, co se stalo. O chvíli později je jasné, že třetí stupeň nosiče byl předčasně vypnut a loď Progress spadla zpět na Zemi.

Trojice, která v současné době obývá ISS, zleva M. Fossum, S. Volkov a S. Furukawa. Autor: NASA
Trojice, která v současné době obývá ISS, zleva M. Fossum, S. Volkov a S. Furukawa.
Autor: NASA
Událost samozřejmě znamenala okamžité přerušení provozu raket Sojuz. A zde byl veliký problém: tyto rakety do kosmu kromě jiného vynášejí také pilotované lodě Sojuz, jediný dopravní prostředek pro posádky stanice ISS. Bylo jasné, že přísun kosmonautů na palubu stanice bude na čas přerušen. V současné době na palubě stanice dlouhodobě pracuje pouze tříčlenná posádka namísto obvyklých šesti lidí, posily, které měly dorazit již před koncem září, se na stanici neměly jak dostat. Tři lidé provoz stanice jsou schopni zvládnout, přece jen, ISS fungovala s tříčlennou posádkou celá léta, jen není možno provádět tolik vědeckých aktivit co předtím a právě kvůli vědeckým aktivitám přece byla ta obří stanice zbudována.

Vyšetřování havárie

Selhání a následné vyšetřování měly (mají) nezpochybnitelný dopad na provoz stanice ISS. Ale je samozřejmě důležité zajistit, aby nic podobného jako srpnový Progress nepostihlo i další mise, natož start s lidskou posádkou (současný ředitel NASA Charles Bolden prohlásil, že věří, že pokud by se závada, která zapříčinila pád Progressu, stala při startu lodi Sojuz s posádkou, modul s astronauty by byl schopen nouzového přistání). Ruští inženýři nakonec selhání rakety podle serveru spaceflightnow.com vystopovali k znečištění uvnitř palivového potrubí, které narušilo funkci turbočerpadla, užívaného k vedení paliva do spalovací komory. Motory, určené k použití při nadcházejících misích, byly všechny důkladně zkontrolovány.

Převoz rakety na rampu v pátek 28. října. Autor: NASA
Převoz rakety na rampu v pátek 28. října.
Autor: NASA
Než bude raketě Sojuz dovoleno opět vozit kosmonauty, musí prokázat spolehlivost v bezpilotním režimu. To se jí od srpnové havárie podařilo již třikrát: 2. října vynesla z ruského kosmodromu Plesetsk na oběžnou dráhu satelit Glonass-M, 21. října dopadl výborně premiérový start nosiče Sojuz z evropského kosmodromu Kourou ve Francouzské Guyaně. Ale nedělní start byl skutečná zkouška, raketa Sojuz-U, vynášející do vesmíru lodě Progress, totiž na rozdíl od verzí, použitých v Plesetsk a Kourou, užívá stejný třetí stupeň, s jakým Sojuz startuje s lidskou osádkou.

A tato "zkouška ohněm" s lodí Progress v neděli 30. října skutečně lépe dopadnout již nemohla.

Den D

Raketa se ze startovací rampy zvedla na pilíři plamenů v 11:11 SEČ (16:11 místního času) a čím dál rychleji se zvedala k jasné modré obloze. Po pro pozemní kamery málo patrném oddělení prvního stupně sice víceméně zmizela ze záběrů TV NASA, ale let nadále probíhal hladce. V čase 8 minut a 45 vteřin po startu byl vypnut tentokráte naprosto úspěšný třetí stupeň rakety a o 4 vteřiny později se od něj oddělila loď Progress a vyklopila své solární panely a komunikační antény. Ke stanici ISS se má Progress připojit ve středu 2. listopadu, Progress M-10M, ke stanici připojený od konce dubna, mu svým odletem v sobotu 29. října uvolnil modul Pirs. V útrobách nového Progressu nalezne ve středu posádka stanice celkem 2,9 tuny nákladu: 750 kg paliva, 420 kg vody, 50 kg kyslíku a 1410 kg "suchého" nákladu.

Videozáznam startu. Zdroj: NASA

Nyní to vypadá, že již nic nestojí v cestě startu nové posádky ke stanici ISS. Anton Škaplerov, Anatolij Ivanišin (oba Rusko) a Daniel Burbank (USA) by měli ke stanici vzlétnout z kosmodromu Bajkonur v lodi Sojuz TMA-22 14. listopadu. Po tradičním dvoudenním manévrování se 16. listopadu připojí ke kosmické stanici. Zde je čeká pouze týdenní předání stanice od současné posádky, která má přistát zpět na Zemi 22. listopadu. 21. prosince má z Bajkonuru odstartovat další trojice kosmonautů v Sojuzu TMA-03M - Oleg Kononěnko (Rusko), Donald Pettit (USA) a André Kuipers (ESA, Nizozemí), po jejich příletu na ISS bude stanice opět fungovat s šesti lidmi na palubě a současný nucený útlum tím skončí.

"Velmi se těším na let Sojuzem ... a to se ve světle událostí posledních měsíců ani trošku nezměnilo", řekl Dan Burbank na tiskové konferenci v Moskvě.

Zdroj: spaceflightnow.com




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.



46. vesmírný týden 2024

46. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 11. do 17. 11. 2024. Měsíc dorůstá k úplňku. Večer je vidět nízko nad jihozápadem výrazná Venuše, Saturn vrcholí nad jihem brzy po setmění a také Jupiter je už docela dobře viditelný později v noci. Pouze Mars má ideální podmínky viditelnosti ráno. Czech Space Week přinesl mimo jiné zajímavé novinky kolem možností letu Aleše Svobody, který aktuálně začal svůj výcvik. K ISS dorazila nákladní loď Dragon v rámci zásobovací mise SpX-31. Před deseti roky přistál Philae na kometě.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2024 obdržel snímek „Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách“, jehož autorem je Daniel Kurtin.     Komety jsou fascinující objekty, které obíhají kolem Slunce a přinášejí s sebou kosmické stopy ze vzdálených

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Východ měsíce

Východ měsíce nad Svatým kopečkem Mikulov

Další informace »