Saturnův měsíc Helene na snímku ze sondy Cassini Americká kosmická sonda Cassini (NASA), která již od roku 2004 krouží kolem planety Saturn, se podruhé těsně přiblížila k ledovému měsíci Helene, jednomu z malých měsíců planety Saturn. Na Zemi vyslala zajímavé snímky jeho povrchu. V okamžiku největšího přiblížení, k němuž došlo v sobotu 18. června 2011, prolétla sonda Cassini ve vzdálenosti 6 968 km od povrchu měsíce Helene.
Sonda Cassini prolétla nejdříve nad noční polokoulí měsíce a následně nad jeho denní polokoulí. Pořídila nejen fotografie části povrchu, která je osvětlena přímo Sluncem, ale i snímky té části povrchu, která byla osvětlena slunečním světlem odraženým od oblačné pokrývky Saturnu. Na základě nových snímků z posledního průletu bude dokončena mapa povrchu měsíce Helene, což může vědcům pomoci k pochopení historie srážek měsíce s meteoroidy a vzniku útvarů podobných roklím, které byly objeveny již na dřívějších fotografiích.
Saturnův měsíc Helene na snímku ze sondy CassiniVůbec k nejtěsnějšímu přiblížení sondy Cassini k měsíci Helene došlo 10. 3. 2010, kdy sonda prolétla ve vzdálenosti 1 820 km od povrchu.
Saturnův měsíc Helene (rozměry 36 x 32 x 30 km) objevili Pierre Laques a Jean Lecacheus 1. 3. 1980 během pozemních pozorování. Kolem Saturnu obíhá po stejné dráze jako větší měsíc Dione, přičemž se nachází 60° před ním, tj. ve vzdálenosti asi 400 000 km. Kolem Saturnu krouží ve vzdálenosti 377 400 km (nachází se tedy v tzv. Lagrangeově libračním bodě L4 soustavy Saturn-Dione). První detailnější snímek měsíčku Helene pořídila v srpnu 1981 sonda Voyager 1.
Image credit: NASA/JPL-Caltech/Space Science Institute.
Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 2. do 16. 2. 2025. Měsíc bude v úplňku. Nejjasnější ze šesti viditelných planet je Venuše, následují Jupiter a Mars. Slabý je Saturn a jen v dalekohledu je viditelný Uran a Neptun. Aktivita Slunce se snížila, geomagnetické pole narušil jen rychlejší sluneční vítr z velké koronální díry právě mířící k Zemi. Blue Origin má na kontě opět nějaké problémy, jako je rozpad horního stupně New Glenn nebo neotevření padáku New Shepard. Dobře na tom není ani Boeing a potenciální stavba nových SLS. Vymění se pořadí použití kabin Crew Dragon. Před 35 lety pořídil Voyager 1 mozaiku planet Sluneční soustavy.
Titul Česká astrofotografie měsíce za leden 2025 obdržel snímek
„VdB141“, jehož autorem je slovenský astrofotograf Pavol Kollarik
Již antický astronom Ptolemaios znal souhvězdí Cefea, představující krále bájné Etiopie a zároveň manžela královny Kasiopei a otce Andromedy. Po
Snímek povrchu Měsíce obvykle zachycuje pustou, kamenitou krajinu s šedavým povrchem pokrytým regolitem. Můžeme vidět množství kráterů různé velikosti, které vznikly dopady meteoritů. Některé oblasti mohou být relativně hladké, zatímco jiné jsou poseté balvany a útesy.