Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  V úterý 12. dubna se uskuteční Noc Jurije Gagarina

V úterý 12. dubna se uskuteční Noc Jurije Gagarina

Noc Jurije Gagarina
Noc Jurije Gagarina
V úterý 12. dubna 2011 tomu bude již půl století, kdy se člověk vydal poprvé do vesmíru. Pomyslné dveře nám tam otevřel Jurij Alexejevič Gagarin a nejen na jeho počest se každý rok slaví tzv. Noc Jurije Gagarina (Yuri's Night). Kosmo Klub, o. s. se letos rozhodl k této akci připojit a pořádá setkání právě v úterý 12. dubna od 20:00 v Restauraci Pospíšil (U výstaviště, 170 00 Praha 7), ve které se pravidelně konají Kosmoschůzky. Zváni jsou všichni, které zajímá kosmonautika, a chtějí se sejít s partou lidí se stejným zájmem.

Noc Jurije Gagarina ve světě

Každý rok 12. dubna se po celé světě připomíná první kosmický let na celé řadě akcí, které se souhrně nazývají Yuri’s Night. Tento rok se uskuteční celkem 427 registrovaných událostí v celkem 70 zemích světa. O významu této celosvětové akce hovoří také aktivní podpora mnoha astronautů a kosmonautů, jmenovat lze například z minulosti Richarda Garriotta nebo Saližana Šaripova. Úkolem Yuri’s Night je připomenutí toho významného dne, kdy se Jurij Gagarin jako první člověk vydal do vesmíru a na dobu jednoho obletu opustil svou rodnou planetu. Proto se po celém světě schází mnoho lidí, kteří si tuto skutečnost neustále připomínají a to mnohdy formou divoké párty, jindy poklidnějšího setkání. Navíc 12. duben je významný také dalším prvenstvím, v ten den totiž v roce 1981 poprvé odstartoval americký raketoplán Space Shuttle, který letos po 30 letech provozu končí svou službu. A aby toho nebylo málo, tento rok tomu bude také 10 let o zahájení samotné Yuri’s Night. V České republice se přitom Noc Jurije Gagarina uskuteční letos poprvé.

Program akce

Na programu jsou dva stručné příspěvky od Radka Valkoviče a Michala Poláka, kteří připomenout konstrukci lodě Vostok, přípravu prvních kosmonautů na start a samotnou misi. Následovat bude premiéra filmu First Orbit, který natočil režisér Christopher Riley mimo jiné ve spolupráci s evropským astronautem Paulem Nespolim. Nakonec přijde na řadu tématická hudba a především volná diskuze na historická i aktuální témata.

Doprava na místo akce

Akce se uskuteční v Restauraci Pospíšil, kde Kosmo Klub, o. s. pravidelně organizuje přednášková setkání, tzv. Kosmoschůzky. Nejlepší spojení na místo konání je tramvají na stanici Výstaviště nebo pěšky (projdete pod železničním mostem) od stanice metra Nádraží Holešovice. Bližší informace o jednotlivých linkách naleznete na webových stránkách dopravního podniku www.dpp.cz.

Kde získat více informací?

Více informací na webových stránkách Kosmo Klubu, o. s. nebo na e-mailu sdružení klub@kosmo.cz.

Chcete nás podpořit?

Můžete si stáhnout leták v bílém provedení (doporučeno k tisku) nebo ve tmavém provedení a vyvěsit jej třeba na školní nástěnku, v práci nebo jej poslat svým kolegům, známým a kamarádům. Pomůžete tak popularizovat kosmonautiku. Děkujeme Vám!

O Kosmo Klubu, o. s.

Kosmo Klub (www.klub.kosmo.cz) je občanské sdružení zájemců o kosmonautiku, které vzniklo v roce 2004. Mezi hlavní cíle Kosmo Klubu patří informování veřejnosti o dění v kosmonautice, organizování a podpora přednášek nebo výstav s kosmonautickou tématikou. Nedílnou součástí práce členů Kosmo Klubu je i spravování největšího českého internetového portálu o kosmonautice /www.kosmo.cz, který se může směle měřit i se zahraničními kosmonautickými portály. V případě dotazů se obracejte na tiskové oddělení Kosmo Klubu na e-mailové adrese media@kosmo.cz nebo volejte na 774 913 065.

Související:
[1] Tiskové prohlášení: Jurij Gagarin nás před 50 lety všechny pozval do vesmíru (Milan Halousek)

Ke stažení:
[1] Leták PDF světlý (321 kB)
[2] Leták PDF tmavý (732 kB




O autorovi



13. vesmírný týden 2025

13. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 24. 3. do 30. 3. 2025. Měsíc bude v novu a nastane částečné zatmění Slunce. Venuše a Merkur jsou v dolní konjunkci se Sluncem. Na večerní obloze zůstal už jen Mars, Jupiter a Uran. Pozorovat můžeme také slabé zvířetníkové světlo. Aktivita Slunce není příliš vysoká, ale každá i střední erupce může znamenat jasné polární záře. Na konci týdne nám změní čas o hodinu dopředu na letní. Blue Ghost na Měsíci zaznamenal velkolepý západ Slunce. První stupeň rakety Falcon 9 startující z Kalifornie obsloužil dvě mise v devíti dnech. Na Zemi přistála posádka Crew-9 z ISS.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M53 a NGC 5053

Messier 53 (známa aj ako M53 alebo NGC 5024) je guľová hviezdokopa v súhvezdí Vlasy Bereniky. Objavil ju Johann Elert Bode v roku 1775. M53 je jednou z odľahlejších guľových hviezdokôp, ktorá je od centra Galaxie vzdialená približne 60 000 svetelných rokov (18,4 kpc) a takmer v rovnakej vzdialenosti (približne 58 000 svetelných rokov (17,9 kpc)) od Slnečnej sústavy. Táto hviezdokopa sa považuje za hviezdokopu chudobnú na kovy a svojho času sa predpokladalo, že je to najchudobnejšia hviezdokopa v Mliečnej ceste. Merania početnosti členov kopy na vetve červených obrov ukazujú, že väčšina z nich sú hviezdy prvej generácie. To znamená, že nevznikli z plynu recyklovaného z predchádzajúcich generácií hviezd. Tým sa líšia od väčšiny guľových hviezdokôp, v ktorých prevládajú hviezdy druhej generácie. Hviezdy druhej generácie v NGC 5024 sú viac koncentrované v oblasti jadra. Celkovo je hviezdne zloženie členov kopy podobné zloženiu členov hala Mliečnej cesty. Hviezdokop sa vyznačuje rôznymi slapovými vlastnosťami vrátane zhlukov a vlnoviek okolo hviezdokop a chvostov pozdĺž dráhy hviezdokop v smere východ - západ. Zdá sa, že štruktúra podobná slapovému mostu spája M53 s blízkou, veľmi difúznou susednou NGC 5053, ako aj obálka obklopujúca obe zhluky. To môže naznačovať, že medzi oboma zhlukmi došlo k dynamickej slapovej interakcii, čo je v rámci Mliečnej dráhy pravdepodobne ojedinelý jav, keďže v galaxii nie sú známe žiadne binárne zhluky. Okrem toho je M53 kandidátom na člena slapového prúdu trpasličích galaxií v Strelcovi. NGC 5053 je označenie guľovej hviezdokopy v severnom súhvezdí Vlasy Bereniky podľa Nového všeobecného katalógu. Objavil ju nemecko-britský astronóm William Herschel 14. marca 1784 a katalogizoval ju ako VI-7. Vo svojom skrátenom zápise ju opísal ako „extrémne slabú hviezdokopu s mimoriadne malými hviezdami s rozlíšiteľnou hmlovinou s priemerom 8 alebo 10′ ". Dánsko-írsky astronóm John Louis Emil Dreyer v roku 1888 uviedol, že hviezdokopa sa javí ako „veľmi slabá, dosť veľká, nepravidelného okrúhleho tvaru, v strede sa veľmi postupne zjasňuje“. Ide o kopu chudobnú na kovy, čo znamená, že hviezdy majú nízke zastúpenie iných prvkov ako vodíka a hélia - čo astronómovia nazývajú metalicita. Ešte v roku 1995 bola považovaná za guľovú hviezdokopu v Mliečnej dráhe, ktorá je najchudobnejšia na kovy. Chemické zastúpenie hviezd v NGC 5053 sa viac podobá hviezdam v trpasličej galaxii Sagittarius Dwarf Spheroidal Galaxy ako v hale Mliečnej cesty. Spolu s kinematikou guľovej kopy to naznačuje, že NGC 5053 mohla byť vyčlenená z trpasličej galaxie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Starizona Nexus 0,75x komakorektor QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 75x60 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C (Starizona), 129x120 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C (Baader), master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 30.1.2025 až 22.3.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »