Zobrazování hvězdné oblohy - díl šestý
V předposledním díle seriálu o zobrazení oblohy byla řeč o kuželovém zobrazování. Podívali jsme se například na Ptolemaiovo či Hammerovo zobrazování. Dnešní, závěrečný díl bude pojednávat o zobrazeních paválcových. Seznámíme se tak se zobrazením Sansonovým či Mollweidovým. V samotném závěru článku nebude chybět několik životopisných poznámek k jednotlivým v seriálu zmíněným osobnostem.
2.4.2. Zobrazení paválcová
Těchto zobrazení se používá pro zobrazení celého povrchu glóbu.
2.4.2.1. Paválcové zobrazení Sansonovo
(Synonyma: z. Sansonovo - Flamsteedovo, z. Mercatorovo - Sansonovo)
Toto zobrazení zachovává délku všech rovnoběžek a centrální deklinační kružnice, jejímž obrazem je úsečka. Centrální deklinační kružnice je rovnoměrně dělená. Obrazy ostatních deklinačních kružnic jsou sinusoidy. Souřadnice bodů jsou určeny rovnicemi
x = R.arcα.cosδ
y = R.arcδ
Základní vlastností mapy je plochojevnost. V polárních oblastech však dochází k velkým tvarovým zkreslením. Výhodou je snadné vynesení sítě poledníků a rovnoběžek.
Užití:
Zobrazení s používá opět ke znázornění rozložení hustoty objektů na sféře. Našel jsem ho např. v knize J. Budějického aj., Radioastronomie, ČSAV, Praha 1962)
2.4.2.2. Paválcové zobrazení Mollweidovo
Toto zobrazení je rovněž plochojevné. Obrazy rovnoběžek jsou úsečky, dělené deklinačními kružnicemi na stejné díly, délkojevné jsou však jen rovnoběžky s deklinacemi ± 45° 46'. Vzdálenosti rovnoběžek se směrem k pólům zmenšují. Kromě přímkového obrazu střední deklinační kružnice (předp. α = 0°) jsou zobrazeny ostatní deklinační kružnice jako elipsy. Souřadnice bodů na mapě jsou udány rovnicemi
x = 2√2.π-1R.arcα.cosψ
y = √2.R.sinψ
přičemž ψ je definováno implicitně rovnicí
π.sinδ = sin2ψ+2arcψ
Užití:
Podobně, jako v předchozích případech se využívá plochojevnosti zobrazení.Mollweidovy mapy najdeme např. v knize A. Rükla Souhvězdí (Aventinum 1996).
3. Životopisné poznámky
John Flamsteed, *19.8. 1646, +31.12. 1719, byl anglický astronom a první královský astronom, který nechal založit hvězdárnu v Greenwichi.
Johann Heinrich Lambert,*26.8. 1728, +25.9. 1777, byl švýcarský matematik, fyzik a astronom.
Gerhard Mercator (latinsky Gerardus),*5.3. 1512, +2.12. 1594, byl vlámský kartograf a matematik německého původu. Vlastním jménem Gerard de Cremere (Gerhard de Kremer), jméno Mercator je latinským tvarem jeho jména.
Karl Brandan Mollweide,*3.2. 1774, +10.3. 1825, byl německý matematik a astronom působící v Halle a Lipsku.
Guillaume Postel, *25.3. 1510, + 6.9. 1581, byl francouzský profesor a diplomat, jazykovědec, astronom a religionista.
Nicolas Sanson, *20.(?)12. 1600 , +7.7. 1667, byl francouzský kartograf
Reference
[1] Budějický J., Plavcová Z., Plavec M., Radioastronomie (ČSAV, Praha 1962)
[2] Internet, www.wikipedia.org
[3] Lovell B., Meteornaja astronomija (Moskva 1958)
[4] Rükl A., Constelations et Planetes (Gründ, Paříž 1988)
[5] Rükl A., soukromé sdělení
[6] Šulc M., Povídání o mapách, KR 1997, No 2, No 3, KR 1998, No 1.
Seriál
- Zobrazování hvězdné oblohy - díl první
- Zobrazování hvězdné oblohy - díl druhý
- Zobrazování hvězdné oblohy - díl třetí
- Zobrazování hvězdné oblohy - díl čtvrtý
- Zobrazování hvězdné oblohy - díl pátý
- Zobrazování hvězdné oblohy - díl šestý