Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Jedinečná pozorovací kampaň komety 103P/Hartley při jejím mimořádném návratu

Jedinečná pozorovací kampaň komety 103P/Hartley při jejím mimořádném návratu

Logo kampaně CHW
Logo kampaně CHW
Letos na podzim nastane jedinečný návrat periodické komety 103P Hartley, při kterém se kometa přiblíží k Zemi na pouhých 18 miliónů km a stane se tak mimo města pozorovatelná i pouhýma očima. Společnost pro MeziPlanetátní Hmotu (SMPH) při této příležitosti vyhlašuje pozorovací kampaň Czech Hartley Watch (CHW), jejímž cílem je nashromáždit o kometě co nejvíce vizuálních, astrometrických a fotometrických dat. Do tohoto projektu se může zapojit skutečně každý se zájmem o pozorování komety. SMPH zároveň apeluje na všechny hvězdárny, které by se do projektu chtěly zapojit a umožnit tak pozorovatelům ze svého okolí kometu odpozorovat.

Kometa 103P Hartley v roce 1997
Kometa 103P Hartley v roce 1997
Kometa 103P/Hartley je periodická kometa Jupiterovy rodiny, která se vrací ke Slunci přibližně každých 6 a půl roku. Jedná se o docela "novou kometu", neboť její dráha po většinu minulého století neumožňovala pozorovatelům ze Země ji spatřit. Do roku 1947 měla přísluní ve vzdálenosti 2 AU od Slunce a byla tedy slabá a mimo dosah pozorovatelů ze Země (AU = astronomická jednotka; činí přibližně 150 miliónů km). Série přiblížení komety k Jupiteru postupem času změnila její dráhu. Přiblížení v roce 1971 snížilo její vzdálenost v periheliu na 1 AU a kometa se tedy stala více aktivní. Díky tomu ji 15. března roku 1986 objevil Malcolm Hartley pomocí 1.2m U. K. Schmidt Telescope Unit v australské observatoři Siding Spring.

Stávající dráha komety je poměrně stabilní a v příznivějších návratech byla pozorovatelná i binokuláry o jasnosti okolo 8 mag. Letos nás ovšem čeká výjimečná příležitost k pozorování této komety. Geometrie průletu je mimořádně příznivá a kometa se 7 dní před průchodem přísluním přiblíží na vzdálenost 18 mil. km od Země (0.1207 AU). Pozice komety velice nahrává pozorovatelům severní polokoule, odkud bude kometa viditelná od června 2010 až do května 2011 nepřetržitě. V říjnu a listopadu by měla dosáhnout jasnosti 4 - 5 mag a být tedy mimo město viditelná pouhým okem.

Kometu nejprve v srpnu nalezneme v souhvězdí Pegase, ze kterého se bude pomalu pohybovat přes Ještěrku a Andromedu. Koncem září se dostane do Kassiopeji, kde zrychlí pohyb. V říjnu rychle proletí od Persea přes Vozku a na konci měsíce vstoupí do Blíženců (bude tedy nejlépe pozorovatelná v ranních hodinách). V listopadu se pak bude pomalu pohybovat mezi Jednorožcem a Malým psem. Svůj pohyb koncem roku 2010 zakončí v souhvězdí Lodní zádě.

Příznivost tohoto návratu dává jedinečnou možnost k výzkumu této komety. Společnost pro meziplanetární hmotu (kolektivní člen ČAS), zabývající se také kometami, k této příležitosti vyhlásila pozorovací kampaň pojmenovanou Czech Hartley Watch (CHW) v duchu podobné mezinárodní kampaně pořádané při posledním návratu Halleyovy komety. V rámci této kampaně bude probíhat několik pozorovacích projektů pro astronomy amatéry:

  • Vizuální hlídka, pro všechny kdo se nechtějí na kometu jen podívat a chtějí přispět výzkumu.
  • Fotometrie komety; pro zkušené pozorovatele komet, kteří chtějí přispět k rozvoji vizuální fotometrie a zpřesnění hlášených dat.
  • Fotografování komety; pro majitele digitální techniky od fotoaparátů až po digitální CCD kamery, pro fotografické zdokumentování vývoje komety v době její viditelnosti a získání podrobné řady CCD měření jasnosti komety.

Pokud chcete přispět k výzkumu, nebo si jen vyzkoušet vizuální či CCD fotometrii, navštivte stránky projektu http://chw.kommet.cz. V rámci projektu na partnerských pozorovatelnách (hvězdárnách) bude mít kterýkoliv zájemce možnost si kometu odpozorovat, zkusit si odhadnout její jasnost a získat cenné pozorování do mezinárodní databáze shromažďující data z celého světa.

V průběhu roku bude probíhat několik pozorovacích akcí, při nichž proběhne i školení o pozorování komet. Více informací o těchto akcích naleznete rovněž na stránkách projektu, a to na http://chw.kommet.cz/index.php?cnt=workshopy. Další informace budou postupně doplněny.

Seznam partnerů bude na stránkách projektu uveřejněn a postupně aktualizován. Pokud byste chtěli vaši hvězdárnu zapojit do projektu, neváhejte nás kontaktovat na email kaos@kommet.cz pro bližší informace.

O kometě Vás budeme ještě nejednou informovat.




O autorovi

Jakub Černý

Jakub Černý

Jakub Černý (* 25. června 1982, Praha, Česká republika) je amatérský astronom, který se věnuje především pozorování komet (druhotně i meteorů). Je správcem novinkového serveru o viditelných kometách www.kommet.cz a jako člen Společnosti pro MeziPlanetární Hmotu se věnuje právě začínajícím "kometářům". V případě viditelnosti zajímavé komety koordinuje mimořádnou pozorovací kampaň, která se zaměřuje na vizuální i CCD hlídku očekávaného objektu.



51. vesmírný týden 2024

51. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 12. do 22. 12. 2024. Měsíc po úplňku je vidět v druhé polovině noci a bude koncem týdne v poslední čtvrti. Na večerní obloze září nejvýrazněji Venuše nad jihozápadem a Jupiter nad východem. Nad jihem je ještě slabší Saturn a později večer vychází Mars. Vidět jsou i slabší planety Uran a Neptun. A protože ráno je nyní jitřenkou Merkur, máme možnost vidět všechny planety. Byly vydány podrobnosti, jak přesně došlo k havárii vrtulníčku Ingenuity na Marsu. SpaceX letos láme rekordy na všech stranách. Před 40 lety započala mise sondy Vega 2, dvojice sond, které zkoumaly Venuši a Halleyovu kometu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Kométa Tschuchinshan-ATLAS nad Spišským hradom

Titul Česká astrofotografie měsíce za listopad 2024 obdržel snímek „Kométa Tschuchinshan-ATLAS nad Spišským hradom“, jehož autorem je slovenský astrofotograf Róbert Barsa.   Listopadové kolo soutěže „Česká astrofotografie měsíce“ vyhrál opět snímek komety Tschuchinshan-ATLAS. Ostatně,

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC1909 Hlava čarodejnice

Veríte v čarodejnice? Lebo ja som Vám hlavu jednej takej vesmírnej čarodejnice aj vyfotil. NGC 1909, alebo aj inak označená IC 2118 (vďaka svojmu tvaru známa aj ako hmlovina Hlava čarodejnice) je mimoriadne slabá reflexná hmlovina, o ktorej sa predpokladá, že je to starobylý pozostatok supernovy alebo plynný oblak osvetľovaný neďalekým superobrom Rigel v Orióne. Nachádza sa v súhvezdí Eridanus, približne 900 svetelných rokov od Zeme. Na modrej farbe Hlavy čarodejnice sa podieľa povaha prachových častíc, ktoré odrážajú modré svetlo lepšie ako červené. Rádiové pozorovania ukazujú značnú emisiu oxidu uhoľnatého v celej časti IC 2118, čo je indikátorom prítomnosti molekulárnych mrakov a tvorby hviezd v hmlovine. V skutočnosti sa hlboko v hmlovine našli kandidáti na hviezdy predhlavnej postupnosti a niektoré klasické hviezdy T-Tauri. Molekulárne oblaky v IC 2118 pravdepodobne ležia vedľa vonkajších hraníc obrovskej bubliny Orion-Eridanus, obrovského superobalu molekulárneho vodíka, ktorý vyfukovali vysokohmotné hviezdy asociácie Orion OB1. Keď sa superobal rozširuje do medzihviezdneho prostredia, vznikajú priaznivé podmienky pre vznik hviezd. IC 2118 sa nachádza v jednej z takýchto oblastí. Vetrom unášaný vzhľad a kometárny tvar jasnej reflexnej hmloviny silne naznačujú silnú asociáciu s vysokohmotnými žiariacimi hviezdami Orion OB1. Prepracovaná verzia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 150/600 (150/450 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Gemini EAF focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 209x240 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, master bias, 90 flats, master darks, master darkflats 4.11. až 7.11.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »