Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Záznam online přenosu přistání raketoplánu Discovery STS-131
Vít Straka Vytisknout článek

Záznam online přenosu přistání raketoplánu Discovery STS-131

Discovery přistává...
Discovery přistává...
V úterý 20. dubna v 15:08 SELČ na Floridě bezpečně přistál raketoplán Discovery, který v uplynulých dvou týdnech absolvoval úspěšnou zásobovací misi ke stanici ISS (viz článek o průběhu letu). Online přenos přistání jste zde mohli sledovat od 13:50.

Čtěte také: Článek o misi, Záznam startu, Zprávy z mise

15:17

Kontakt!
Kontakt!
Bezproblémovým přistáním právě skončila 131. mise raketoplánu, předposlední mise stroje Discovery. Celkem jsou před námi ještě poslední tři mise raketoplánů, každý exemplář (Discovery, Atlantis, Endeavour) čeká jeden poslední let. Co se týče posádky mise STS-131, ta opustí letoun asi za hodinu, až po "horkém návratu" trochu vychladne. Náš přenos tímto končí, děkujeme za pozornost. V blízké době se v tomto článku objeví multimédia z přistání.

15:08 "Dexi, gratulujeme k úžasné misi," řekl veliteli raketoplánu spojař Rick Sturckow po hladkém přistání raketoplánu Discovery.

15:05 Do přistání zbývá několik minut. Velitel Alan Poindexter přebírá ruční řízení, aby vyrovnal raketoplán s přistávací dráhou a hladce s ním přistál.

15:01 Na NASA TV právě můžeme vidět první záběry raketoplánu (zatím velmi malého) z místa přistání.

14:59

Discovery se blíží k místu přistání
Discovery se blíží k místu přistání
Raketoplán letí rychlostí 18 000 km/h ve výšce 58 kilometrů. Blíží se k místu přistání. Posádka přechází na navigaci pomocí GPS.

14:56 Spojení bylo obnoveno, přistání ale může zkomplikovat oblačnost, která se objevila nad kosmodromem. Možná si situace vyžádá změnu směru příletu.

14:54 Spojení s raketoplánem je nyní asi na 4 minuty přerušeno, pravo- a levotočivé zatáčky ho dostaly do úhlu, ve kterém není v dosahu komunikačních satelitů.

14:49 Discovery se pohybuje asi 85 kilometrů nad severozápadem USA.

14:48

Trajektorie, po které Discovery zamíří k Floridě
Trajektorie, po které Discovery zamíří k Floridě
Na obrázku můžete vidět dráhu, po které se Discovery bude blížit přes celé USA k Floridě. Letoun právě přelétá severozápadní pobřeží USA poblíž hranice s Kanadou.

14:41 Raketoplán čeká během přistávacího manévru několik ostrých zatáček o 80 stupňů doprava a doleva. Jeho trajektorie tak bude připomínat písmeno S. Nyní letoun provádí první zatáčku. Tyto manévry slouží ke spotřebování kinetické energie.

14:36 Raketoplán právě vstoupil do atmosféry ve výšce asi 122 km nad Tichým oceánem. Čeká ho ohnivý průlet vyššími vrstvami atmosféry, při kterém ho obklopí žhavá plazma o teplotě asi 1100 °C.

14:34 Discovery se pohybuje nad severním Tichým oceánem.

14:28 Posádka raketoplánu zapnula zbývající dvě hydraulické řídící jednotky, které umožňují řízení elevonů, směrového kormidla a vysunutí podvozku. První ze tří jednotek byla zapnuta ještě před brzdícím manévrem.

14:21 Do vstupu do atmosféry zbývá 15 minut. Posádka je oblečena do oranžových kombinéz, které musí podle předpisů mít na sobě během startu a přistání. Všichni jsou upoutáni v křeslech. Zanedlouho budou moci pozorovat žhavou plazmu za okny, která při návratu do atmosféry obklopí raketoplán.

14:17 Posádka raketoplánu orientuje svůj stroj pro vstup do atmosféry. Raketoplán vstupuje do atmosféry "nosem" dopředu, jeho podélná osa svítá se zemským povrchem úhel asi 40 stupňů.

14:15

konvoj.jpg
Raketoplán je na Floridě netrpělivě očekáván. Na obrázku je vidět kolona vozidel, miřící k přistávací dráze. Jejich posádka se po přistání postará o zajištění letounu a jeho posádku.

14:05 Brzdící manévr úspěšně dokončen, zážeh trval 2 minuty a 57 sekund. Discovery se sedmi astronauty je na cestě domů. Do přistání zbývá zhruba hodina. Raketoplán se nyní nachází nad Indickým oceánem.

14:02 Discovery právě zapálil proti směru letu své dva motory OMS (Orbital Maneuvring System), tento zážeh sníží jeho rychlost o necelých 100 m/s, což však stačí k tomu, aby letoun za asi půl hodiny vstoupil do zemské atmosféry. Tento zážeh je rozhodující, po jeho provedení již není možné přistání odvolat.

13:56 Discovery zamíří do Kennedyho kosmického střediska, kde přistane na dráze 33. Je zde pouze jedna runway, čísly 15 a 33 jsou rozlišeny směry, ze kterých se přistávající raketoplány blíží. 33 znamená přílet z jihovýchodu, 15 ze severozápadu.

13:50 Vítejte u našeho přenosu návratu raketoplánu Discovery z jeho mise STS-131 k Mezinárodní kosmické stanici. Počasí na floridském kosmodromu se konečně umoudřilo a posádka raketoplánu dostala před několika minutami povolení k návratu.

Zdroje a doporučené odkazy:




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.



30. vesmírný týden 2024

30. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 22. 7. do 28. 7. 2024. Měsíc po úplňku je vidět především v druhé polovině noci a dopoledne. Planety jsou nejlépe vidět ráno a Saturn už od půlnoci. Zlepšuje se už i viditelnost Marsu s Jupiterem. Aktivita Slunce je na střední úrovni. Po večerních přeletech ISS tu máme její přelety přes Slunce a Měsíc. Sledujeme dění kolem návratu Falconů do služby i kolem lodi Starliner. Uplynulo 105 let od narození významného českého astronoma Luboše Perka, který zemřel teprve nedávno ve věku 101 let.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Oblouk polární záře nad Mikulovem a Svatým kopečkem

Titul Česká astrofotografie měsíce za červen 2024 obdržel snímek „Oblouk polární záře nad Mikulovem a Svatým kopečkem“, jehož autorem je Vlastimil Vojáček.     Polární záře. Kdo by ji neznal. Byť třeba jen ze slavné divadelní hry Divadla Járy Cimrmana „Dobytí severního

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Slunce

Slunce H alfa Jindřichův Hradec

Další informace »