Největší světová organizace pro ochranu přírody, WWF, vyzývá prostřednictvím Českého svazu ochránců přírody česká města, vesnice, firmy i jednotlivce, aby se připojili k celosvětové klimatické akci Hodina Země 2010. Proběhne 27. března od 20:30. Jde o symbolické hodinové vypnutí veřejného osvětlení, zhasnutí dominant, osvětlení budovy Vaší firmy či zhasnutí ve Vaší domácnosti. Zhasnutím se připojíte k cca 6 000 obcí po celém světě, k mnoha milionům lidí a dáte tak najevo, že si uvědomujete svoji odpovědnost za budoucnost naší Země.
Trocha historie
Historie Hodiny Země se datuje k 31. březnu 2007, když více než 2,2 miliónu domácností a firem v australském Sydney vypnulo na hodinu svá světla. Uplynul jeden rok a Hodina Země dosáhla již do 370 měst a obcí, ve více než 35 zemích, v 18 časových pásmech. Kampaň se proměnila z události v Sydney v celosvětové hnutí za trvale udržitelný život. Odhadem 50 až 100 milionů lidí po celém světě zhaslo v roce 2008 v rámci Hodiny Země svá světla a světově známé dominanty, včetně mostu Golden Gate v San Francisku, římského Kolosea, reklamy na Coca-Colu na náměstí Times Square nebo hotelu Jumeirah v Dubaji na jednu hodinu potemněly.
Zdroj: http://friskingskies.files.wordpress.com/2009/04/earth_hour_eifel_tower_2009.png?w=455&h=958Ve svém třetím roce se Hodina Země 2009 zapsala do historie jako dosud nejrozsáhlejší dobrovolná akce vůbec. Hodina Země 2009 představovala vůbec první celosvětové vyjádření názoru. I úspory energie ukazují, že stovky milionů lidí hlasovaly pro Zemi tím, že svá světla vypnulo 4159 měst v 88 zemích včetně 79 hlavních měst a 9 z 10 nejlidnatějších velkoměst. Mezi světově známými stavebními památkami, které podpořily akci zhasnutím, byla např. Sfinga a pyramidy v Gíze, socha Krista spasitele v Brazílii nebo pařížská Eiffelova věž.
Hodina pro Zemi není žádnou vědeckou či výzkumnou akcí. Hodina pro Zemi je zejména happeningem proti globálnímu oteplování a za snižování emisí CO2, nicméně s fenoménem světelného znečištění dostává i druhý rozměr. To ovšem neznamená, že by se v potemnělých lokalitách nedala využít ke "změření" oblohy,pořízení naprosto jedinečných snímků potemnělého města nebo k posezení venku pod potemnělou oblohou či doma při svíčkách.
Českým organizátorem akce je ZO ČSOP Veronica a seznam všech měst a firem, které se k akci připojují najdete ZDE. Přidat se můžete i na Facebooku ZDE.
Stránku s mnoha krásnými fotkami z akce, které vám po kliknutí zhasnou, najdete ZDE.
Narodil se v roce 1985 v Karviné, kde doposud žije. Mezi lety 2005 a 2009 působil jako redaktor Instantních astronomických novin. Po zániku IAN píše pro Astronomie.cz a Astro.cz. Píše hlavně o světelném znečištění, ale zabývá je jím také prakticky - jeho měřením, popularizací; realizoval také několik grantových výzev a stojí za vznikem Beskydské oblasti tmavé oblohy. K jeho koníčkům kromě astronomie patří hasičství, focení, jízda na kole a chov králíků.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 22. 7. do 28. 7. 2024. Měsíc po úplňku je vidět především v druhé polovině noci a dopoledne. Planety jsou nejlépe vidět ráno a Saturn už od půlnoci. Zlepšuje se už i viditelnost Marsu s Jupiterem. Aktivita Slunce je na střední úrovni. Po večerních přeletech ISS tu máme její přelety přes Slunce a Měsíc. Sledujeme dění kolem návratu Falconů do služby i kolem lodi Starliner. Uplynulo 105 let od narození významného českého astronoma Luboše Perka, který zemřel teprve nedávno ve věku 101 let.
Titul Česká astrofotografie měsíce za červen 2024 obdržel snímek
„Oblouk polární záře nad Mikulovem a Svatým kopečkem“,
jehož autorem je Vlastimil Vojáček.
Polární záře. Kdo by ji neznal. Byť třeba jen ze slavné divadelní hry Divadla Járy Cimrmana „Dobytí severního