Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Záznam online přenosu přistání raketoplánu Endeavour STS-130
Vít Straka Vytisknout článek

Záznam online přenosu přistání raketoplánu Endeavour STS-130

titul.jpg
Raketoplán Endeavour ukončil svoji misi STS-130 přistáním v Kennedyho kosmickém středisku 22. února ve 4:20 SEČ. Přenos zde začal ve 3:10.

Čtěte také: Info o misi, Zpravodajství z mise

4:35

chan2large.jpg
Raketoplán stojí na přistávací dráze a dorazili k němu technici a lékaři. Pozornějším divákům možná neuniklo, že z vrchní části stroje šlehají plamínky. Nejde ale o nic nebezpečného ani neobvyklého, toto se děje při každém přistání, jde o činnost odvětrávacího systému stroje. Náš přenos tímto končí, děkujeme za pozornost.

4:30 "Je dobré být doma. Bylo to pořádné dobrodružství." prohlásil po přistání velitel Zamka. Endeavour při misi STS-130 celkem 217krát obletěl Zemi a urazil více než 9 milionů km.

4:22 Raketoplán před malou chvílí bezpečně přistál na Floridě. "Houstone, Endeavour. Právě jsme zastavili." ohlásil přistání velitel George Zamka. Spojař Rick Sturckow z řídícího střediska uvítal posádku doma a pogratuloval k vynikající misi.

4:19 Na záběrech TV NASA je už nyní patrný raketoplán, blížící se k přistávací dráze 15.

4:12 Raketoplán se blíží k přistávací dráze Kennedyho kosmického střediska a přechází na navigaci pomocí GPS. Velitel George Zamka zanedlouho převezme ruční řízení aby zarovnal letoun s přistávací dráhou.

4:02 Síť satelitů TDRS na oběžné dráze, která zajišťuje sledování a spojení s raketoplánem po celou dobu jeho mise umožňuje i komunikaci v době, kdy je letoun při návratu obalen žhavou plazmou. K výpadkům spojení sice dochází ale nejsou tak markantní jako je tomu např. u lodí Sojuz.

3:59

prvni.jpg
Během průletu atmosférou raketoplán provede několik ostrých zatáček do stran, čímž jeho trajektorie dostane vzhled písmena S a letoun přichází o kinetickou energii. První zatáčka byla provedena ve 3:53 doleva. Na obrázku je vidět příletová dráha raketoplánu na Floridu.

3:54 Z raketoplánu se nyní stává klasický kluzák. Jak prolétá atmosférou a dostává se do čím dál hustšího prostředí, jeho trysky jsou deaktivovány a úlohu řízení přebírají elevony a směrové kormidlo, řízené hydraulickými jednotkami. Rychlost letoun snižuje třením jeho tepelného štítu z uhlíkových destiček o zemskou atmosféru.

3:50 Endeavour právě vstoupil do zemské atmosféry ve výšce asi 122 km nad Tichým oceánem. Letí rychlostí 25krát větší než zvuk.

3:39 V seznamu procedur příprav k přistání pro posádku raketoplánu najdeme i zvýšený příjem tekutin a pojídání solných tablet. Je to proto, že při pobytu ve stavu beztíže se tělo části tekutin zbaví a protože sůl pomáhá udržet tekutiny v těle, tato procedura umožní astronautům lépe se readaptovat na zemskou gravitaci. Posádka raketoplánu nyní sedí upoutána v křeslech a na sobě má oranžové skafandry, jako při startu. Za chvíli si již astronauté budou vychutnávat pohled na žhavou plazmu za okny.

3:31 Posádka raketoplánu jej nyní manévruje do správné pozice pro vstup do atmosféry, který nastane za necelých 20 minut. Endeavour nyní také provádí vypuštění zbylého paliva z předního bloku manévrovacích motorů a jeho posádka spouští hydraulické řídící jednotky.

3:28

kolona.jpg
Na obrázku můžeme vidět pohled na kolonu vozidel, která míří k přistávací dráze Kennedyho kosmického střediska, aby jejich posádky pomohly po přistání zajistit raketoplán a postaraly se o jeho posádku.

3:17 Motory vypnuty, manévr proběhl bez problémů. Zážeh trval celkem 2 minuty a 34 vteřin. Endeavour je na cestě domů. Do atmosféry vstoupí asi ve 3:49.

3:14 Motory hoří, letoun zažehnul dva motory OMS na zadní části stroje proti směru letu, což by mělo Endeavour zpomalit o asi 322 km/h.

3:10 Vítejte u dnešního přenosu přistání raketoplánu Endeavour. Počasí na Floridě se kupodivu umoudřilo a raketoplán dostal povolení přistát tam při první příležitosti ve 4:20 SEČ. Za několik málo minut Endeavour zažehne motory proti směru letu a sníží tím rychlost, což mu umožní vstoupit do atmosféry.

Doporučené odkazy:




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.



10. vesmírný týden 2025

10. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 3. 3. do 9. 3. 2025. Měsíc bude v první čtvrti, ve dne přejde přes Plejády a bude v konjunkcích s planetami vysoko na obloze. Na večerní obloze jsou nízko nad západem velmi jasná Venuše a poměrně dost jasný Merkur. Vysoko na obloze v Býku a Blížencích jsou Jupiter a Mars. Aktivita Slunce je na střední úrovni a velmi silné erupce nastaly krátce po zapadnutí jedné z aktivních oblastí. Přistávací modul Blue Ghost společnosti Firefly Aerospace úspěšně přistál na povrchu Měsíce. Očekává se také přistání mise IM-2 Athena 6. března. Skončila velmi úspěšná mise Evropské vesmírné agentury INTEGRAL.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

VdB141LRGB

Titul Česká astrofotografie měsíce za leden 2025 obdržel snímek „VdB141“, jehož autorem je slovenský astrofotograf Pavol Kollarik   Již antický astronom Ptolemaios znal souhvězdí Cefea, představující krále bájné Etiopie a zároveň manžela královny Kasiopei a otce Andromedy. Po

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Venuše a Merkur

Canon PowerShot G5 X, 36.80 mm / f2.8, ISO 160, expozice 1/1.7 sec.

Další informace »