Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Český astronom Luboš Kohoutek slaví 75. narozeniny
Vít Straka Vytisknout článek

Český astronom Luboš Kohoutek slaví 75. narozeniny

Luboš Kohoutek
Luboš Kohoutek
Celosvětově uznávaný český astronom Luboš Kohoutek, objevitel slavné Kohoutkovy komety, slaví v pátek 29. ledna 2010 toto krásné životní jubileum. Pracoval na mnoha observatořích po celém světě, publikoval velké množství vědeckých děl a věnoval se především studiu planetárních mlhovin. Pojďme si při této příležitosti trochu přiblížit jeho kariéru a úspěchy, kterých dosáhl.

Luboš Kohoutek se narodil 29. ledna 1935 v Zábřehu na Moravě a už v době svých středoškolských studií se stal členem Československé astronomické společnosti a začal se zabývat astronomií. Po maturitě studoval nejprve fyziku na Masarykově univerzitě v Brně a posléze astronomii na Univerzitě Karlově v Praze.

Po dokončení studií nastoupil jako vědecký aspirant do Astronomického ústavu ČSAV, kde začal s výzkumem planetárních mlhovin, za což si vysloužil vědeckou hodnost CSc. v oboru matematicko-fyzikálních věd. Zde publikoval ve spolupráci s doc. RNDr. Lubošem Perkem roku 1967 Katalog planetárních mlhovin, který měl velký ohlas v celém světě. Díky tomu získal Luboš Kohoutek místo vědeckého pracovníka na observatoři v Hamburku. Zde prováděl především výzkum planetárních mlhovin, během nějž se mu podařilo objevit také velké množství planetek a komet. Jím objevená kometa Kohoutek 1973 E1 ho proslavila po celém světě, nalezl ji asi 9 měsíců před jejím průchodem přísluním, tato kometa byla jednou z nejjasnějších v celém 20. století, 28. prosince 1973 proletěla 21 milionů kilometrů od Slunce. Byla dokonce studována posádkou americké kosmické stanice Skylab.

Luboš Kohoutek telefonuje ve středisku NASA s astronauty na stanici Skylab
Luboš Kohoutek telefonuje ve středisku NASA s astronauty na stanici Skylab
Skylab představoval pokračování programu Apollo po ukončení letů na Měsíc. Byl vypuštěn 14. května 1973 posledním kusem nosné rakety Saturn V. Při startu došlo k poškození stanice, která byla posléze opravena první posádkou. Do února 1974 se na Skylabu vystřídaly celkem 3 tříčlenné posádky při dlouhodobých pobytech, jejich doprava byla zajištěna pomocí lodí Apollo. Poté se americká kosmonautika začala soustředit na vývoj raketoplánů a ke Skylabu žádná další posádka nezamířila. Stanice zanikla v zemské atmosféře roku 1979. Kohoutkovu kometu z její paluby pozorovala třetí dlouhodobá posádka ve složení G. Carr, W. Pogue a E. Gibbson. Astronauté dokonce kvůli fotografování komety podnikli výstup ze stanice.

Luboš Kohoutek v dalších letech pokračoval ve studiu planetárních mlhovin na observatořích ve Španělsku a v Chile, kde získal během pozorování podklady ke druhému vydání Katalogu planetárních mlhovin. Ten vyšel ve spolupráci s hvězdárnou v Hamburku roku 2001 a obsahuje údaje o téměř 1500 planetárních mlhovinách. Dnes je dr. Kohoutek již v penzi ale i přesto je stále velmi aktivní ve své vědecké práci.

Luboš Kohoutek vydal celkem 223 prací v mezinárodních vědeckých časopisech. Vypracoval metodu určování vzdálenosti planetárních mlhovin a přispěl k objevu, že jádra planetárních mlhovin jsou často těsné dvojhvězdy. Objevil celkem 75 planetek a 5 komet a protože objevitel má přednostní právo na pojmenování objektu, nalezneme díky němu ve Sluneční soustavě planetky s názvy Masaryk, Palach, Hus, Komensky, Neruda, Capek, Smetana, Dvorak, Moravia atd.

Roku 1995 byl zvolen čestným členem České astronomické společnosti, od roku 1964 je také členem Mezinárodní astronomické unie. Stal se také druhým českým astronomem, po němž byla pojmenována planetka.

Kohoutkova mlhovina 4-55
Kohoutkova mlhovina 4-55
Jméno Luboše Kohoutka dostala také planetární mlhovina Kohoutek 4-55, která leží asi 4600 světelných let daleko v souhvězdí Labutě. Tato mlhovina se stala posledním objektem, na který se zaměřila kamera WFPC2 Hubbleova teleskopu. Stalo se tak 4. května 2009, krátce poté byla kamera vyměněna za modernější verzi během servisní mise raketoplánu Atlantis STS-125.

Dotyčný obrázek vidíme na přiloženém snímku. Planetární mlhovina sestává z vnějších vrstev gigantické rudé hvězdy, které byly vyvrženy do okolního prostoru, když byla hvězda v závěrečných fázích svého života. Ultrafialové záření, unikající ze zbylého jádra hvězdy ionizovalo vyvržené vrstvy plynu. Různé barvy značí různorodé chemické složení mlhoviny: červená představuje dusík, zelená vodík a modrá kyslík.

Zdroje:




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.



51. vesmírný týden 2024

51. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 12. do 22. 12. 2024. Měsíc po úplňku je vidět v druhé polovině noci a bude koncem týdne v poslední čtvrti. Na večerní obloze září nejvýrazněji Venuše nad jihozápadem a Jupiter nad východem. Nad jihem je ještě slabší Saturn a později večer vychází Mars. Vidět jsou i slabší planety Uran a Neptun. A protože ráno je nyní jitřenkou Merkur, máme možnost vidět všechny planety. Byly vydány podrobnosti, jak přesně došlo k havárii vrtulníčku Ingenuity na Marsu. SpaceX letos láme rekordy na všech stranách. Před 40 lety započala mise sondy Vega 2, dvojice sond, které zkoumaly Venuši a Halleyovu kometu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Kométa Tschuchinshan-ATLAS nad Spišským hradom

Titul Česká astrofotografie měsíce za listopad 2024 obdržel snímek „Kométa Tschuchinshan-ATLAS nad Spišským hradom“, jehož autorem je slovenský astrofotograf Róbert Barsa.   Listopadové kolo soutěže „Česká astrofotografie měsíce“ vyhrál opět snímek komety Tschuchinshan-ATLAS. Ostatně,

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC1909 Hlava čarodejnice

Veríte v čarodejnice? Lebo ja som Vám hlavu jednej takej vesmírnej čarodejnice aj vyfotil. NGC 1909, alebo aj inak označená IC 2118 (vďaka svojmu tvaru známa aj ako hmlovina Hlava čarodejnice) je mimoriadne slabá reflexná hmlovina, o ktorej sa predpokladá, že je to starobylý pozostatok supernovy alebo plynný oblak osvetľovaný neďalekým superobrom Rigel v Orióne. Nachádza sa v súhvezdí Eridanus, približne 900 svetelných rokov od Zeme. Na modrej farbe Hlavy čarodejnice sa podieľa povaha prachových častíc, ktoré odrážajú modré svetlo lepšie ako červené. Rádiové pozorovania ukazujú značnú emisiu oxidu uhoľnatého v celej časti IC 2118, čo je indikátorom prítomnosti molekulárnych mrakov a tvorby hviezd v hmlovine. V skutočnosti sa hlboko v hmlovine našli kandidáti na hviezdy predhlavnej postupnosti a niektoré klasické hviezdy T-Tauri. Molekulárne oblaky v IC 2118 pravdepodobne ležia vedľa vonkajších hraníc obrovskej bubliny Orion-Eridanus, obrovského superobalu molekulárneho vodíka, ktorý vyfukovali vysokohmotné hviezdy asociácie Orion OB1. Keď sa superobal rozširuje do medzihviezdneho prostredia, vznikajú priaznivé podmienky pre vznik hviezd. IC 2118 sa nachádza v jednej z takýchto oblastí. Vetrom unášaný vzhľad a kometárny tvar jasnej reflexnej hmloviny silne naznačujú silnú asociáciu s vysokohmotnými žiariacimi hviezdami Orion OB1. Prepracovaná verzia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 150/600 (150/450 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Gemini EAF focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 209x240 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, master bias, 90 flats, master darks, master darkflats 4.11. až 7.11.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »