Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Fascinující krajina rudé planety

Fascinující krajina rudé planety

Jarní krajina Marsu na severní polokouli
Jarní krajina Marsu na severní polokouli
Na publikovaném snímku vidíme rozsáhlou oblast Marsu, pokrytou písečnými dunami. Fotografie, kterou pořídila americká sonda MRO (Mars Reconnaissance Orbiter) pomocí kamery HiRISE (High Resolution Imaging Science Experiment), zachycuje krajinu ve vysokých planetárních šířkách severní polokoule rudé planety. S nástupem zimy se suchý led (zmrzlý oxid uhličitý) usazuje ve vrstvách na povrchu písečných dun. Na jaře Slunce vrstvy suchého ledu zahřívá a ten se vypařuje. Jedná se o velmi "živelný" a dynamický proces, při kterém je mj. uvolňován písek z hřebenů dun, jenž postupně klesá dolů a vytváří přitom tmavé pruhy.

Charakter krajiny vypadá na první pohled velmi impozantně. Tmavé útvary se jeví jako velké naježené štětiny (nebo suché stromy či keře), ale ve skutečnosti se jedná o tmavé stopy na čelních svazích písečných dun, kde došlo k sesuvu suchého marťanského písku.

Pokud se podíváte v detailu na část obrázku vlevo od jeho středu, uvidíte zde něco jako růžový obláček páry. Ve skutečnosti se jedná o další lavinu, kterou sonda MRO zachytila právě "při činu", takřka v přímém přenosu. Valící se materiál vyvolal vznik malého ale pozorovatelného oblaku zvířeného prachu. Zbarvení ledu, obklopujícího tmavé proužky napovídá, že zvířený prach se po těchto událostech usazuje na povrchu ledu v širokém okruhu.

Na pořízeném snímku jsou rovněž rozpoznatelné polygonální (různě tvarované) tmavé stopy na ledu, pokrývajícím duny. Jedná se o spad prachu, usazeného na suchém ledu, který se dostal do ovzduší Marsu při gejzírech plynného oxidu uhličitého, unikajícího jako z papiňáku z podpovrchových vrstev. Tyto stopy zmizí, jakmile se led vypaří.

Publikovaný snímek pořídila sonda MRO ze vzdálenosti 320 km od povrchu planety s rozlišením 32 cm/pixel. Větší fotografie najdete v odkazech zdrojového článku. Připojená fotografie je pouze malým výřezem snímku, který se vám zobrazí například na této adrese.

Zdroj: hirise.jpl.arizona
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



16. vesmírný týden 2025

16. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 4. do 20. 4. 2025. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je vidět nízko na ranní obloze. Ještě před jejím východem můžeme zkusit kometu C/2025 F2 (SWAN). Večer můžeme pozorovat Jupiter a Mars. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni. K ISS dorazila další tříčlenná dlouhodobá posádka v kosmické lodi Sojuz MS-27. očekáváme start rakety Vulcan s 27 družicemi sítě Kuiper. Před 130 lety se narodil významný český optik Vilém Gajdušek, nositel Nušlovy ceny České astronomické společnosti.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Slunce očima i vodíkem

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2025 obdržel snímek „Slunce očima i vodíkem“, jehož autory jsou astrofotografové Michal Šrejber a Marek Tušl   Zatmění Slunce již od pradávna vzbuzovalo v našich předcích mnohdy i divoké představy o tom, co se vlastně na obloze děje.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

polární záře

fotograficky zachytitelná v Krkonoších přes velkou oblačnost

Další informace »