Byť počasí v Číně během zatmění Slunce 22. července 2009 moc nepřálo, některým českým expedicím se přeci jen poštěstilo. Jednou z nich byla i VI. expedice SAROS, jejíž členové měli výhled na zatmění od jezera v městečku Hangzhou. Fotografie Petra Komárka a Radima Strycharskiho jste již viděli. Nyní, po delším zpracování, vám přinášíme i krátké video.
Na ranní obloze 22. července 2009 bylo v Hangzhou beznadějně zataženo. Přesto jeden člen expedice, Dano Sokol z Trenčína, prohlásil památnou větu: "To sa rozpadne. Cítím to v koleni..." Ať už Dano cítil v koleni cokoliv, nechápu jak, ale měl pravdu. I z naprosto beznadějné oblačnosti, skrze kterou by Slunce ani náhodou neprosvitlo, se jen pár minut po začátku částečné fáze zatmění stala proděravělá obloha, na níž ve své podstatě vadila jen průhledná vysoká oblačnost. A tak jsme o hodinu a půl později po pronesení Danovy "kolenové" věty mohli být svědky neuveřitelného a nezapomenutelného 5 minut a 18 vteřin dlouhého zákrytu Slunce Měsícem, při němž přímo nad hlavou zářila jasná Venuše a na jihu nejjasnější hvězda noční oblohy, Sírius. Po úkazu (a patřičné oslavě) padla již potřetí Danova "pozatměňová" památná věta: "A to bolo strachu..."
Byť davy šílely a atmosféra tak byla opět díky nim úžasná, rozhodl jsem se pro tentokrát ustoupit od přímé reportáže z pozorování úkazu a vzdát stylem videa hold filmu, který získal několik prestižních ocenění za nezpochybnitelnou originalitu, filmu Baraka (z roku 1992). Právě v tomto filmu, který je úchvatným epickým svědectvím o mnoha kulturách a světě okolo nás, byť bez jediného mluveného komentáře, můžeme obdivovat zatmění Slunce z roku 1991. Pakliže jste pozorně četli články před úkazem, víte, že existuje určitá perioda zvaná SAROS, po níž se všechna zatmění ve stejném sledu a za velmi podobných podmínek opakují. Perioda trvá 18 let 10 (11) dní a přibližně 8 hodin. A letošní zatmění nastalo právě po této periodě od zmíněného úkazu v roce 1991. Další této periody spatříme v létě roku 2027 v Egyptě a půjde o druhé nejdelší v tomto století...
Následující video je tedy nejen o samotném zatmění, ale také o střetu vědy a buddhismu, krásné tibetské přírodě versus lidnaté východní Číně, o dracích i střeše světa. K realistickému zachycení sluneční koróny bylo složeno video s unikátní fotografií prof. Miloslava Druckmüllera.
Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008 a mezi lety 2009-2017 byl jejím vedoucím. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 7. 4. do 13. 4. 2025. Měsíc bude v úplňku. Venuše je vidět nízko na ranní obloze. Na večerní obloze jsou dobře vidět planety Jupiter a Mars. Aktivita Slunce je zvýšená a jsou vidět velké sluneční skvrny. Skončila mise přes zemské póly nazvaná symbolicky Fram2. K ISS se má vydat kosmická loď Sojuz MS-27 s tříčlennou posádkou dlouhodobé mise. Před 55 lety začala mise Apollo 13.
M81
Messier 81 je spirální galaxie v souhvězdí Velké medvědice, která byla objevena Johannem Elertem Bodem 31. prosince 1774 společně s nedalekou galaxií M82. Obě galaxie jsou spolu s NGC 2403 nejjasnějšími členy skupiny galaxií M 81
M82
je nepravidelná galaxie v souhvězdí Velké medvědice, byla objevena Johannem Elertem Bodem dne 31. prosince 1774, společně s nedalekou M 81. Obě jsou dnes nazývány jako Bodeho galaxie a jsou spolu s NGC 2403 nejjasnějšími členy skupiny galaxií M81.
NGC 3077 je nepravidelná galaxie v souhvězdí Velké medvědice vzdálená od Země přibližně 12,4 milionů světelných let. Objevil ji William Herschel 8. listopadu 1801