Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Sledujte Jupitera po zásahu kometou

Sledujte Jupitera po zásahu kometou

Jupiter zasažen kometou?
Jupiter zasažen kometou?
Včera v noci (22./23. 7.) se nám společně s Peterem Kušnirákem podařilo úspěšně odpozorovat tmavou skvrnu na Jupiteru vzniklou dopadem zatím neznámého tělesa (kometa či planetka) na "povrch" Jupitera.

K pozorování jsme použili dalekohled Celestron 9.25" CPC GPS při zvětšení 196x (resp. 188x) za poměrně špatného a značně proměnlivého stavu průzračnosti a chvění atmosféry (tzv. seeingu). Na Jupiteru byly viditelné pouze 4 pásy a tmavá skvrna značně protáhlého tvaru. Během pár desítek minut byl zřetelně viditelný její pohyb způsobený rotací planety. Centrálním meridiánem (středem kotoučku) Jupitera procházela kolem 1:20 středoevropského letního času (SELČ), tedy přesně dle předpovědi.

Skvrna je jen o málo tmavší, než dva hlavní rovníkové pásy Jupiteru. Vidět byla jen v okamžicích, kdy se seeing krátkodobě zlepšil (Jupiter byl pouze 20-22° nad obzorem). Pozorovali jsme asi hodinu a půl.

Jupiter-SL-9
Jupiter-SL-9
Nápadnost (rozměry) skvrny je mnohem menší, než byla nápadnost skvrn způsobená největšími fragmenty komety Shoemaker-Levy 9, které na planetu dopadaly v roce 1994. Proto to bohužel není nic pro laickou veřejnost s malými dalekohledy. Snad jen s výjimkou pohledu přes kvalitní refraktory v okamžicích velmi dobrého seeingu, který ovšem ve výšce 20° nad obzorem nebývá příliš často...

Další šance na pozorování skvrny z ČR nastane 25. července ve zhruba dvouhodinovém intervalu se středem ve 3:27 SELČ, dále opět 25. července mezi 23-24h SELČ - průchod centr. meridiánem Jupiteru nastane ve 23:18h SELČ, v tu dobu je však Jupiter ještě nízko nad obzorem. Pak až ve zhruba dvouhodinových intervalech 28. července se středem v 0:56h SELČ resp. 30. července ve 2:34h SELČ. Nejvhodnější k pozorování z ČR je tedy první průchod 25. července a průchod 30. července (Jupiter bude nejvýš nad obzorem).

Další podrobnosti na astro.cz: HST studoval jizvu na Jupiteru




O autorovi

Kamil Hornoch

Narodil jsem se v r. 1972 v Brně. Žiji v Lelekovicích, což je vesnice ležící asi 10km severně od Brna. Vystudoval jsem střední průmyslovou školu elektrotechnickou. Po škole jsem se začal věnovat podnikání.

O astronomii se zajímám od věku asi 9 let. V roce 1984 jsem začal navštěvovat Klub Mladých Astronomů na brněnské hvězdárně. Zhruba ve stejné době jsem začal se "smysluplným" pozorováním - pozorování bylo tím hlavním, co mne v astronomii zaujalo a věnuji se mu dodnes. Vyzkoušel jsem si asi všechny oblasti vizuálního pozorování - nejvíce času jsem pak věnoval pozorování komet, meteorů a proměnných hvězd.

V současné době se věnuji především fotometrii komet a proměnných hvězd jak vizuálně tak i pomocí CCD techniky, astrometrii komet a planetek a vizuálnímu pozorování meteorů.

Jsem členem ČAS, SMPH (člen výboru), B.R.N.O., Medůza a APO.



5. vesmírný týden 2025

5. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 1. do 2. 2. 2025. Měsíc bude v novu. Večer je možné vidět šest planet, z toho trojice Venuše, Jupiter a Mars jasně dominuje na první pohled, a pak už je vidět okem jen Saturn. Aktivita Slunce je nízká a možná neuvidíme skoro žádné skvrny. Kometa C/2023 G3 (ATLAS) se rozpadla, ale stala se ozdobou oblohy na jižní polokouli. Český projekt Czsky.cz nyní plnohodnotným online planetáriem. Sondy mířící k Měsíci jsou zatím na oběžné dráze Země, ale už poskytují zajímavá data. 29. ledna připomeneme 90 let od narození významného českého astronoma Luboše Kohoutka.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hlava čarodejnice NGC 1909

Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2024 obdržel snímek „Hlava čarodejnice NGC 1909“, jehož autorem je slovenský astrofotograf Ján Gajdoš.   Během Filipojakubské či též Valpuržiny noci z 30. dubna na 1. května se od nepaměti na vyvýšených místech zapalují velké ohně jako

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Popelavý svit Měsíce

Popelavý svit Měsíce

Další informace »