Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Zatmění Slunce 22. července 2009 - Webcasty a české expedice

Zatmění Slunce 22. července 2009 - Webcasty a české expedice

Zatmění z roku 1991. Autoři: R. Royer, M. a H. Druckmüllerovi.
Zatmění z roku 1991. Autoři: R. Royer, M. a H. Druckmüllerovi.
Ve středu 22. července 2009 nastane nejdelší úplné zatmění Slunce v tomto století. I když z našeho území jej nespatříme ani jako částečné, přinášíme vám odkazy na připravované webcasty, jejichž prostřednictvím si budete moci úkaz vychutnat i v pohodlí vašeho domova. K této příležitosti si však budete muset přivstat, ve východní Číně nastává maximální fáze zatmění kolem 3:37 našeho letního času.

Fotogalerie českých výprav

Průběžně doplňovaná galerie fotek z Číny je na astro.cz

Webcasty

Samozřejmě spatřit úplné zatmění Slunce je nepřekonatelný zážitek, nicméně ne každý si může dovolit do takových dálek vyrazit. Naštěstí v dnešní době digitálních videokamer a internetu lze aspoň částečně celou tu atmosféru prožít v pohodlí domova díky online videopřenosům. Zatmění nastane v době, kdy u nás v České republice bude ještě noc. Ve východní Číně kolem 3:37 našeho letního času. Začátek částečné fáze zatmění bude již kolem 2:30 SELČ. Takže ke sledování některého z online přenosů si budete muset přivstat. Samozřejmě je šance, že krátká zmínka o úkazu bude i ve večerních zprávách. Seznam webcastů:

České expedice

Nejen do Číny se letos chystá za tímto zatměním hned několik expedic. Klimatologická předpověď na oblasti, kde zatmění nastane, však není příliš příznivá. Nejlepší vyhlídky mají právě obyvatelé východní Číny a ostrovů pod Japonskem či v západním Pacifiku. I tam je však jen přibližně 40% naděje jasného počasí. Držme jim proto palce. Seznam některých českých expedic:

Další informace a odkazy:




O autorovi

Petr Horálek

Petr Horálek

Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008 a mezi lety 2009-2017 byl jejím vedoucím. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.



15. vesmírný týden 2025

15. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 7. 4. do 13. 4. 2025. Měsíc bude v úplňku. Venuše je vidět nízko na ranní obloze. Na večerní obloze jsou dobře vidět planety Jupiter a Mars. Aktivita Slunce je zvýšená a jsou vidět velké sluneční skvrny. Skončila mise přes zemské póly nazvaná symbolicky Fram2. K ISS se má vydat kosmická loď Sojuz MS-27 s tříčlennou posádkou dlouhodobé mise. Před 55 lety začala mise Apollo 13.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Bodeho galaxie

M81 Messier 81 je spirální galaxie v souhvězdí Velké medvědice, která byla objevena Johannem Elertem Bodem 31. prosince 1774 společně s nedalekou galaxií M82. Obě galaxie jsou spolu s NGC 2403 nejjasnějšími členy skupiny galaxií M 81 M82 je nepravidelná galaxie v souhvězdí Velké medvědice, byla objevena Johannem Elertem Bodem dne 31. prosince 1774, společně s nedalekou M 81. Obě jsou dnes nazývány jako Bodeho galaxie a jsou spolu s NGC 2403 nejjasnějšími členy skupiny galaxií M81. NGC 3077 je nepravidelná galaxie v souhvězdí Velké medvědice vzdálená od Země přibližně 12,4 milionů světelných let. Objevil ji William Herschel 8. listopadu 1801

Další informace »