Šanghaj22. července 2009 bude možné z pásu totality procházejícím Indií, Čínou a Tichým oceánem, pozorovat úplné zatmění Slunce. Letošní zatmění se zapíše do historie jako nejdelší zatmění v 21. století. Bohužel v České republice nenastane ani takzvaná částečná fáze, nejen proto se také skupina nadšenců ze západu Čech rozhodla vycestovat až do daleké Číny. A své zážitky přinášíonline.
Těšit se můžete na textovou a obrazovou reportáž hned několika autorů. V žádném případě nebudeme provádět jakékoli recenze, budete si tedy moci užít bezprostředních emocí a zážitků našich expedičníků. Otázkou zůstává, zda se nám na takovou vzdálenost podaří udržovat každodenní spojení.
ŠanghajPrvní a nejmenší expedice vyrazila na cestu již v úterý 14. 7. 2009 a tvoří ji Rosťa Medlín a Odřiška Štemberová, kteří zvolili ekonomičtější verzi a do Číny letěli na jednadvacet dní s Dubajskou leteckou společností z Mnichova. Celý pobyt v Číně si organizují samostatně, a o to zajímavější mohou být jejich postřehy. V pátek 17. 7. 2009 odletělo dalších 29 účastníků expedice z pražského ruzyňského letiště do Šanghaje přes Finsko, kde se k nim připojí ještě dva expedičníci a společně absolvují čtrnáctidenní pobyt v Číně, který jim zprostředkovala cestovní kancelář CK China Tours.
Josef Jíra se narodil v Opočně v roce 1977 a k astronomii ho přivedl zájem o přírodní vědy. V dětství navštěvoval hvězdárnu v Rokycanech.Vystudoval obor fyzika – astronomie na PF ZČU v Plzni, účastnil se také odborných stáží na observatoři Hoher List či Schülerlabor Astronomie am Carl-Fuhlrott-Gymnasium Wuppertal. Je aktivním členem Západočeské pobočky České astronomické společnosti, odborné skupiny pro tmavou oblohu a členem zákrytové sekce. Koordinuje aktivity v Manětínské oblasti tmavé oblohy a popularizuje astronomickou fotografii. V současné době se věnuje historii astronomie v západních Čechách.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 7. do 7. 7. 2024. Měsíc bude koncem týdne v novu. Ráno se potká s planetami Mars a Jupiter. Nejvýše je ráno nad jihovýchodem Saturn s velmi tenkým prstencem. Aktivita Slunce byla zpočátku zvýšená, díky třetímu návratu známé aktivní oblasti, ale snižuje se. Čínská mise Chang’e 6 skončila úspěšným dosednutím přistávacího modulu s až 2 kg vzorků z odvrácené strany Měsíce. Raketa Falcon 9 posunula rekord opakovaných letů a přistání na 22. Startoval také Falcon Heavy. Před 20 lety začala pracovat Cassini na orbitě Saturnu a před 970 lety zazářila v Býkovi jasná supernova v místě dnešní Krabí mlhoviny.
Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2024 obdržel snímek
„C/2021 S3 PanSTARRS“, jehož autorem je Miloš Gnida
Dnešní vítězný snímek soutěže Česká astrofotografie měsíce, který pořídil astrofotograf Miloš Gnida, nám přináší pohled hned na několik astronomických objektů. Jednak,
Foto z večera 29.6. v rámci testu ovládania teleskopu cez internet mimo mojej lokálnej siete. Vzhľadom na nízku polohu na oblohe, presvetlenú oblohu a menší technický zádrhel (vypadnutý napájaci kábel ostriaceho motorčeka) považujem ten test za veľmi úspešný. Použil som kvôli vyššie uvedeným skutočnostiam iba 19 minút dát.
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, myFP2Pro focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm.
Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Siril, Adobe photoshop
19x60 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, master bias, 30 flats, master darks, master darkflats
