40 let od mise Apolla 11 - 1. díl
Začátek kosmických závodů
Konec 50. let, mezi USA a SSSR zuří studená válka, která se rozvojem raketové techniky a startem Sputniku přenesla i do vesmíru. 12. dubna 1961 odstartoval z Bajkonuru v kosmické lodi Vostok 1 do vesmíru Jurij Gagarin, SSSR získal prvenství prvního člověka ve vesmíru. 5. května téhož roku jej sice následoval Alan Shepard jako první Američan, ten však uskutečnil jen balistický let, zatímco Gagarin obletěl Zemi. USA v závodech o vesmír zaostávaly. To ale prezident USA John F. Kennedy nehodlal nechat jen tak. Den po letu Gagarina se v oválné pracovně Bílého domu schází několik lidí v čele s Kennedym (mezi ostatními např. tehdejší ředitel NASA James Webb se svým náměstkem Drydenem aj.) aby se poradili o dalším postupu v kosmických závodech. Porada měla jeden výsledek: američtí astronauté musí přistát na Měsíci, neexistuje nic důležitějšího. 25. května 1961 prohlašuje Kennedy ve svém projevu pro Kongres: "Věřím, že tento národ si může vytyčit za cíl přistání člověka na Měsíci a jeho bezpečný návrat na Zemi do konce tohoto desetiletí. Ve skutečnosti to nebude jediný člověk, který poletí na Měsíc, bude to celý národ. Prosím Kongres a celou zemi, aby dali souhlas k této cestě, která bude trvat celá léta a která bude velmi nákladná. Kdybychom chtěli dojít jenom na půl cesty anebo omezit své požadavky tváří v tvář obtížím, bylo by lépe se na ni vůbec nevydávat." Tím bylo rozhodnuto.
Jak se dostat na Měsíc?
První lety k Měsíci
V průběhu 10 pilotovaných letů lodí Gemini v letech 1965-66 okolo Země byly nacvičeny všechny důležité manévry pro let na Měsíc. Celý program Apollo ale pozdržela katastrofa Apolla 1, kdy 27. ledna 1967 v průběhu předstartovního testu v její kabině kvůli zkratu uhořela tříčlenná posádka, která v ní měla o 3 týdny později startovat. Navíc měla NASA zpoždění s vývojem lunárního modulu. V té době navíc nebylo jisté, zda nebude Amerika v závodě o Měsíc poražena Sovětským svazem (kterému v dobytí Měsíce nakonec zabránily především havárie obřích měsíčních raket N-1). Požár Apolla 1 programu prý paradoxně i prospěl, protože loď Apollo byla ve velmi "syrovém" stavu a velké množství úprav, provedených po požáru, zkrátka potřebovala. Následně 11. října 1968 odstartovala z mysu Canaveral loď Apollo 7, která strávila 11 dní na oběžné dráze se třemi astronauty a tento její test dopadl na jedničku. Na Vánoce téhož roku obletělo Apollo 8 se třemi astronauty desetkrát Měsíc. V březnu 1969 provedlo Apollo 9 test lunárního modulu na dráze okolo Země, v květnu se lunární modul Snoopy Apolla 10 přiblížil s astronauty Staffordem a Cernanem pouhých 16 km k měsíčnímu povrchu. Apollo 11 se mělo pokusit o přistání a procházku po Měsíci.
V hlavní roli:
O Vánocích 1968 podnikla posádka Apolla 8 první cestu člověka k Měsíci a na Zemi zůstal jako velitel záložní posádky nějaký Neil Armstrong. Toho si 23. prosince zavolal Deke Slayton, tehdejší velitel astronautické skupiny NASA, a sdělil mu, že ho vybral jako velitele Apolla 11, které se v červenci pokusí o první přistání na Měsíci. Sekundovat mu bude Edwin Aldrin, jako pilot lunárního modulu a pilotem mateřské lodi bude Michael Collins. Slayton také nabízel Armstrongovi místo Aldrina Jamese Lovella ale Armstrong odmítl s tím, že Lovell je dost dobrý na to, aby velel vlastní posádce (nakonec velel osudnému Apollu 13). 9. ledna 1969 pak ředitel NASA Thomas Paine představil první posádku pro přistání na měsíci:
Velitel Neil Armstrong
Pilot velitelské sekce Michael Collins
Pilot lunárního modulu Edwin Aldrin
Armstrongovi se v lednu 1969, kdy byl jmenován velitelem mise, zdál Měsíc nedosažitelný a o úspěchu přistání měl velké pochybnosti. Podle něj existovalo ještě hodně nezodpovězených otázek a byl si skoro jistý, že přistání na Měsíci se jim nepovede. Na klidu mu určitě nepřidala ani událost z 8. května 1968, kdy se s ním zřítil stroj LLTV, jež byl napodobeninou lunárního modulu a astronauté na něm trénovali přistání na měsíčním povrchu. Armstronga zachránilo včasné katapultování, jeho trenažér po dopadu vybuchl. Menší neshody panovaly také okolo rozhodnutí, že na povrch Měsíce jako první vystoupí Armstrong, Aldrin se pokoušel prosadit svůj první krok. Neuspěl a podle vzpomínek svých kolegů se jen ztrapňoval. I přes všechny pochybnosti a problémy Apollo 11 hladce odstartovalo 16. července 1969 v 15:32 SELČ směr Měsíc. S průběhem mise se seznámíme ve druhém díle.
Podívejte se také na videozáznam startu Apolla 11(zdroj www.youtube.com):
Zdroje:
- Karel Pacner - články
- Tajný závod o Měsíc, Karel Pacner, Bohemia 1996
- www.lib.cas.cz
- www.nasaimages.org