Seznamte se, Artur Kraus! - díl třetí
Celoživotní zálibou Artura Krause byla astronomie. Ač byl osobností významnou jak v oblasti kulturního tak sportovního života Pardubicka, nikdy nezapomněl na zkušenosti a nadšení, které do něj vložil jeho učitel Camille Flamarion. V dnešním třetím, závěrečném díle o životě průkopníka, vizionáře a zakladatele první lidové hvězdárny v českých zemích, vzpomeneme právě na tuto observatoř.
Artur Kraus a astronomie
Astronomie byla Krausovou celoživotní zálibou již z dob studií u Flamariona. Avšak až o mnoho let později se mu podařilo realizovat jeho sny.
Již v roce 1895 si pronajal předposlední patro hlásky Pardubického zámku a odtud prováděl svá první astronomická pozorování. Poté roku 1912 ve svém domě č. p. 62, (kde kdysi jeho otec založil poštu) zřídil malou observatoř. Na paměť nechal vytvořit štít, na kterém byl nápis "Na staré poště".
Hvězdárnu, kterou založil po vzoru svého učitele a popularizátora astronomie Camilla Flamariona, nazval "Lidová hvězdárna v Pardubicích". Ta se tak stala první lidovou hvězdárnou v českých zemích vůbec.
Hlavním cílem této observatoře byla popularizace astronomie a vzdělávání venkovského lidu. Seznamování každého s astronomií, a to bez rozdílu majetku a původu.
Od roku 1913 zavedl baron Kraus na své observatoři odborný program, který se týkal pozorování sluneční činnosti, především pak slunečních skvrn. Doba a obecné povědomí o přírodních zákonech nabádaly k tomu, aby se i sluneční činnost spojovala se zemětřeseními, povodněmi a hurikány. Ačkoli dnes víme, že to byl pohled mylný, byl sluneční program barona Krause jeden z prvních vůbec.
Z počátku používal k zakreslování sluneční fotosféry Colziho olejem plněný hranol. Později přešel na techniku pozorování pomocí projekce, kterou hojně užíváme dodnes.
Pozorování Slunce však nebylo jediným oborem, kterým se Kraus zabýval. Rovněž ho zajímaly meteory, komety a kulové blesky. Vlastním nákladem vydal Příručky s názvem HVĚZDÁŘEM SNADNO A RYCHLE - LÉTAVICE A POVĚTRONĚ, v nichž se čtenář i z řad laické veřejnosti dověděl, jak pozorovat úkazy na obloze. Ačkoli se od těch dob terminologie poněkud změnila, techniky pozorování a postupy jsou stále platné.
Lidová hvězdárna v Pardubicích plnila vzdělávací, informační a osvětovou činnost. Byla první takovou ještě před vznikem České astronomické společnosti v roce 1917 a Pardubice byly v té době centrem astronomie v Čechách.
Hvězdárna vydávala informace o dění na obloze. Dnes bychom toto nazvali tisková prohlášení, která nabádala k pozorování a spolupráci. Za 18 let fungování si tak vybudovala mohutnou téměř dvoutisícovou síť dopisovatelů a pozorovatelů, kteří Krausovi pravidelně zasílali svá pozorování.
Artur Kraus byl v pravdě nadšenec, a tak těm nejúspěšnějším a nejvěrnějším pozorovatelům posílal knihy s astronomickou tématikou, které sám na vlastní náklady kupoval.
Hlavním přístrojem Lidové hvězdárny v Pardubicích byl 150mm refraktor Merz, který se převážně užíval k pozorování Slunce. Každý, kdo navštívil Lidovou hvězdárnu, si pochvaloval její až kancelářský pořádek a vzorně udržované přístroje, které ač nebyly nejnovější, pracovaly spolehlivě. To dokládá i fakt, že hlavní dalekohled je dodnes funkční na observatoři v Úpici a stále slouží svému původnímu poslání, tedy popularizaci astronomie.
Mnohý pamětník, který navštívil Lidovou hvězdárnu, si rovněž nemohl vynachválit krásu hvězdárenské knihovny. To byla další z mnoha zálib pana barona. Sbíral staré astronomické spisy a nechával je vázat do překrásných kožených vazeb. Knihovna tak byla ozdobou Lidové hvězdárny.
Význam barona Artura Krause v oblasti astronomie spočívá i v jeho tehdejším nezanedbatelném vlivu na rakouské politiky. Byl mezi těmi, kteří umožnili vznik České astronomické společnosti v roce 1917, a i když se díky vzájemným neshodám s ČAS rozešel, stále její činnost sledoval a plně ji podporoval.
Činnost hvězdárny samozřejmě neležela pouze na bedrech Artura Krause. Po boku mu po celá léta věrně stála slečna Gabrielová, která, ač nebyla jeho manželkou, neboť Artur Kraus se díky množství svých zálib nikdy neoženil, mu pomáhala s vedením domácnosti a zpracováváním experimentů. Bohužel o osobě slečny Gabrielové se mnoho neví, a tak maximum informací ze starých novin, kde lze nalézt iniciály A. G., musí bohužel postačit.
Artur Kraus Zemřel 21. března 1930. Od té doby se začal psát na dlouhá léta neslavný osud pardubické astronomie. Pouze nějaký čas po Krausově smrti prováděla slečna Gabrielová meteorologická měření a pozorování Slunce.
Rodina Krausů velkoryse nabídla hvězdárnu městu k užívání. Tehdejší zastupitelstvo však neprojevilo zájem tuto jedinečnou observatoř zachovat, a tak byl její provoz ukončen. Veškerý inventář byl buď darován, nebo rozprodán a rozptýlen. Ani dnes, po téměř 80 letech, se nepodařilo vše dohledat.
Jako poselství pana barona nám do dneška zní jeho slavný výrok o tom, že astronomie jako věda neměla by zůstat jen v hlavách povolaných.
Předchozí díly:
[1] Díl první
[2] Díl druhý