Písně kosmické Jana Nerudy poletí k Hubbleovu kosmickému dalekohledu
Americký astronaut Andrew Feustel nabídl Astronomickému ústavu AV ČR, že při misi raketoplánu STS 125 určené k poslední servisní opravě Hubbleova kosmického dalekohledu, vezme do svého osobního balíčku na palubu raketoplánu předmět, který ústav vybere.
Z mnoha návrhů byly vybrány Písně kosmické Jana Nerudy, jednak proto, že jsou národním kulturním bohatstvím a jednak proto, že jsou spojeny s ondřejovskou observatoří. Jan Neruda byl kmotrem bratří Fričů, kteří ondřejovskou observatoř založili a citace z Písní kosmických jsou uvedeny na historické pracovně hvězdárny. Otázka Jana Nerudy Jsou-li tam žáby taky... se tak symbolicky dostane k dalekohledu, který je patrně doposud nejznámnějším a nejúspěšnějším dalekohledem všech dob. Astronaut Andrew Feustel byl na Astronomický ústav AV ČR v Ondřejově pozván, aby mohl osobně Písně kosmické z paluby raketoplánu předat. Ty pak budou, podobně jako československá vlajka, kterou vzal na Měsíc astronaut s českými předky Eugene Cernan, vystaveny veřejnosti.
Poslední mise k HST
Hubbleův kosmický dalekohled se dočká páté a poslední návštěvy astronautů. Start poslední mise raketoplánu k Hubbleovu dalekohledu byl připravován už v září 2008, ale zásadní porucha na HST si vynutila start odložit o půl roku. Momentálně je start plánován na 11. května ve 20:01 našeho času. Definitivní datum bude stanoveno 30. dubna při setkání manažerů NASA v Kennedyho kosmickém středisku.
Důvodů pro návštěvu HST je hned několik. Především velká porucha, ke které došlo loni na podzim. Ale i bez ní bylo třeba k HST letět. Především zastarávání techniky. HST je ve vesmíru 20 let, technologie od té doby výrazně pokročila a staré vědecké přístroje se musí obnovovat, aby byly vůbec schopné spolupráce s moderní technikou. Nový vědecký přístroj navíc znamená zlepšení kvality napozorovaných dat a tedy zlepšení výkonu HST. Astronauti nainstalují nový spektrometr na ultrafialové záření a novou širokoúhlou kameru citlivou na záření infračervené, viditelné i ultrafialové.
Dalším důvodem je postupné snižování výkonu slunečních panelů dalekohledu, které by mohlo ohrozit jeho funkčnost a dalších součástí, které se opotřebovávají. Posádka tedy vymění baterie, opotřebovaná ložiska setrvačníků, které udržují pointaci HST a také část tepelné izolace.
Protože se jedná o poslední misi k HST, posádka také namontuje zařízení, které po skončení životnosti HST navede do hustých vrstev atmosféry, kde shoří.
Převzato ze stránek Astronomického ústavu AV ČR. Autoři: Pavel Suchan a Petr Sobotka.
Redakce astro.cz připravuje bližší informace o misi včetně online přenosu ze startu.