Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Mise raketoplánu Discovery: průběžné zpravodajství 3
Vít Straka Vytisknout článek

Mise raketoplánu Discovery: průběžné zpravodajství 3

Raketoplán Discovery připojený k ISS
Raketoplán Discovery připojený k ISS
Dvě kosmické vycházky, testování nové komponenty staniční čističky vody a rozhovor s Obamou. To je jen krátký výčet činností astronautů od soboty 21. do úterý 24. března. Pojďme si je zrekapitulovat.

7. den

Astronauté pracují na neposlušném nosníku
Astronauté pracují na neposlušném nosníku
Členové posádky Discoveryho Steve Swanson a Joseph Acaba strávili noc v modulu Quest při sníženém tlaku. Je to běžná příprava na kosmické vycházky, díky pobytu v nižším tlaku se astronautům odbourá z krevních řečišť dusík. Druhý spacewalk mise STS-119 začal v sobotu v 17:51, když si oba účastníci vycházky přepnuli napájení skafandrů na vlastní baterie. Hlavní úkoly byly splněny: Swanson a Acaba připravili k výměně baterie, sbírající energii ze solárních panelů modulu Port 6 (výměna bude provedena v červnu), instalovali na japonský modul Kibo GPS anténu pro navádění japonských bezpilotních zásobovacích lodí H2 (nejbližší mise v září, pro zajímavost: tyto lodě nejsou schopny se připojit ke stanici, přiblíží se k ní a vyčkají, až je ke stanici připojí její robotická paže) a fotografovali poškozené radiátory (jde o panely, které chladí stanici tím, že přebytečné teplo vypouštějí do vesmíru, na dvou z nich byla zjištěna odlupující se izolace, příčinu a dopad by měly pomoct odhalit fotografie od spacewalkerů). Ale Swanson a Acaba nesklízeli jen úspěchy, nepodařilo se jim vyklopit externí nosič vybavení (slouží k uskladnění např. náhradních dílů vně stanice), důvodem údajně byla zaseklá spona, bránící panelům v samovolném vyklopení. Nebyl splněn ani úkol, při kterém bylo potřeba rekonfigurovat panel, řídící zásobování gyroskopů elektřinou. Při jedné z dřívějších misí byl jeden ze 4 gyroskopů kvůli poruše připojen k vypínači druhého, sobotním úkolem bylo napojit ho zpět na vlastní. Astronauti si ale neporadili se samovolně slepenými kabely.

8. den

V neděli měly posádky víceméně volný den, poznamenaný jen jednou nemilou událostí. Stanici (opět) hrozilo blízké setkání s kosmickým odpadem, tentokrát čínským. Mělo k němu dojít právě v pondělí, v době posledního spacewalku. Aby nebyli jeho účastníci v nebezpečí anebo aby nebyla vycházka zkomplikována úhybným manévrem, byl proveden již v neděli. Velitel Discoveryho Archambault pomocí raketoplánu otočil stanici tak, že její dráhu mírně snížila třením atmosféra. Po třech hodinách v této orientaci byla stanice otočena zpět do původní polohy.

9. den

Uskutečnila se třetí a poslední kosmická vycházka mise Discovery STS-119 (původně měly být 4 ale jedna byla zrušena kvůli brzkému příletu lodi Sojuz a střídání základních posádek stanice). Chopili se jí Richard Arnold a Joseph Acaba. Také odvedli důležitý kus práce. Přemístili vozík staničního přepravního systému (něco jako malý vláček, jezdící po povrchu stanice), stál totiž v cestě mobilnímu transportéru s robotickou paží, ta se bude muset přesunout v červnu, aby mohla instalovat poslední část japonské laboratoře Kibo, kterou přiveze raketoplán Endeavour. Tento transportní systém byl při vycházce také rozšířen o novou spojovací komponentu. Dále také zkontrolovali a promazali staniční robotickou paži. Stejně jako jejich předchůdci ale prohráli zápas se zaseknutým nosným systémem, který se nepodařilo vyklopit ani tentokrát. Řídící středisko opustilo teorii zaseknuté spony a doporučilo kosmonautům použít hrubou sílu, systém ale odolal. Na základě toho Houston také zrušil pokus o vyklopení podobného zařízení na opačné straně stanice.

10. den

Obama rozmlouvá s astronauty
Obama rozmlouvá s astronauty
Po spacewalku čekal posádku Discoveryho volnější den. V ranních hodinách s kosmonauty promluvil prostřednictvím satelitu prezident Obama, pogratuloval k úspěšné misi a vyptával se na život a práci ve vesmíru. Posádka také pokračovala v testování nové destilační centrifugy, přivezené raketoplánem a instalované místo porouchané předchůdkyně do staniční čističky vody. Všichni byli nadmíru spokojeni, "suché" testy i testy s kapalinou dopadly pro novou komponentu i čističku perfektně. Astronauté si také všimli výrazného rozdílu mezi novou a starou součástkou co se týče menších vibrací a hluku. Teď už jen zbývá před odletem Discoveryho odebrat vzorky výsledné čisté vody pro odborníky v NASA.

Všechno má svůj konec, i mise raketoplánů a odpojení Discoveryho od Mezinárodní kosmické stanice je naplánováno na středu ve 20:53 SEČ. Na Floridě by měl přistát v sobotu v 18:44 SEČ.

Zdroje:




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.



51. vesmírný týden 2024

51. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 12. do 22. 12. 2024. Měsíc po úplňku je vidět v druhé polovině noci a bude koncem týdne v poslední čtvrti. Na večerní obloze září nejvýrazněji Venuše nad jihozápadem a Jupiter nad východem. Nad jihem je ještě slabší Saturn a později večer vychází Mars. Vidět jsou i slabší planety Uran a Neptun. A protože ráno je nyní jitřenkou Merkur, máme možnost vidět všechny planety. Byly vydány podrobnosti, jak přesně došlo k havárii vrtulníčku Ingenuity na Marsu. SpaceX letos láme rekordy na všech stranách. Před 40 lety započala mise sondy Vega 2, dvojice sond, které zkoumaly Venuši a Halleyovu kometu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Kométa Tschuchinshan-ATLAS nad Spišským hradom

Titul Česká astrofotografie měsíce za listopad 2024 obdržel snímek „Kométa Tschuchinshan-ATLAS nad Spišským hradom“, jehož autorem je slovenský astrofotograf Róbert Barsa.   Listopadové kolo soutěže „Česká astrofotografie měsíce“ vyhrál opět snímek komety Tschuchinshan-ATLAS. Ostatně,

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC1909 Hlava čarodejnice

Veríte v čarodejnice? Lebo ja som Vám hlavu jednej takej vesmírnej čarodejnice aj vyfotil. NGC 1909, alebo aj inak označená IC 2118 (vďaka svojmu tvaru známa aj ako hmlovina Hlava čarodejnice) je mimoriadne slabá reflexná hmlovina, o ktorej sa predpokladá, že je to starobylý pozostatok supernovy alebo plynný oblak osvetľovaný neďalekým superobrom Rigel v Orióne. Nachádza sa v súhvezdí Eridanus, približne 900 svetelných rokov od Zeme. Na modrej farbe Hlavy čarodejnice sa podieľa povaha prachových častíc, ktoré odrážajú modré svetlo lepšie ako červené. Rádiové pozorovania ukazujú značnú emisiu oxidu uhoľnatého v celej časti IC 2118, čo je indikátorom prítomnosti molekulárnych mrakov a tvorby hviezd v hmlovine. V skutočnosti sa hlboko v hmlovine našli kandidáti na hviezdy predhlavnej postupnosti a niektoré klasické hviezdy T-Tauri. Molekulárne oblaky v IC 2118 pravdepodobne ležia vedľa vonkajších hraníc obrovskej bubliny Orion-Eridanus, obrovského superobalu molekulárneho vodíka, ktorý vyfukovali vysokohmotné hviezdy asociácie Orion OB1. Keď sa superobal rozširuje do medzihviezdneho prostredia, vznikajú priaznivé podmienky pre vznik hviezd. IC 2118 sa nachádza v jednej z takýchto oblastí. Vetrom unášaný vzhľad a kometárny tvar jasnej reflexnej hmloviny silne naznačujú silnú asociáciu s vysokohmotnými žiariacimi hviezdami Orion OB1. Prepracovaná verzia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 150/600 (150/450 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Gemini EAF focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 209x240 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, master bias, 90 flats, master darks, master darkflats 4.11. až 7.11.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »