Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Mise raketoplánu Discovery: průběžné zpravodajství 3
Vít Straka Vytisknout článek

Mise raketoplánu Discovery: průběžné zpravodajství 3

Raketoplán Discovery připojený k ISS
Raketoplán Discovery připojený k ISS
Dvě kosmické vycházky, testování nové komponenty staniční čističky vody a rozhovor s Obamou. To je jen krátký výčet činností astronautů od soboty 21. do úterý 24. března. Pojďme si je zrekapitulovat.

7. den

Astronauté pracují na neposlušném nosníku
Astronauté pracují na neposlušném nosníku
Členové posádky Discoveryho Steve Swanson a Joseph Acaba strávili noc v modulu Quest při sníženém tlaku. Je to běžná příprava na kosmické vycházky, díky pobytu v nižším tlaku se astronautům odbourá z krevních řečišť dusík. Druhý spacewalk mise STS-119 začal v sobotu v 17:51, když si oba účastníci vycházky přepnuli napájení skafandrů na vlastní baterie. Hlavní úkoly byly splněny: Swanson a Acaba připravili k výměně baterie, sbírající energii ze solárních panelů modulu Port 6 (výměna bude provedena v červnu), instalovali na japonský modul Kibo GPS anténu pro navádění japonských bezpilotních zásobovacích lodí H2 (nejbližší mise v září, pro zajímavost: tyto lodě nejsou schopny se připojit ke stanici, přiblíží se k ní a vyčkají, až je ke stanici připojí její robotická paže) a fotografovali poškozené radiátory (jde o panely, které chladí stanici tím, že přebytečné teplo vypouštějí do vesmíru, na dvou z nich byla zjištěna odlupující se izolace, příčinu a dopad by měly pomoct odhalit fotografie od spacewalkerů). Ale Swanson a Acaba nesklízeli jen úspěchy, nepodařilo se jim vyklopit externí nosič vybavení (slouží k uskladnění např. náhradních dílů vně stanice), důvodem údajně byla zaseklá spona, bránící panelům v samovolném vyklopení. Nebyl splněn ani úkol, při kterém bylo potřeba rekonfigurovat panel, řídící zásobování gyroskopů elektřinou. Při jedné z dřívějších misí byl jeden ze 4 gyroskopů kvůli poruše připojen k vypínači druhého, sobotním úkolem bylo napojit ho zpět na vlastní. Astronauti si ale neporadili se samovolně slepenými kabely.

8. den

V neděli měly posádky víceméně volný den, poznamenaný jen jednou nemilou událostí. Stanici (opět) hrozilo blízké setkání s kosmickým odpadem, tentokrát čínským. Mělo k němu dojít právě v pondělí, v době posledního spacewalku. Aby nebyli jeho účastníci v nebezpečí anebo aby nebyla vycházka zkomplikována úhybným manévrem, byl proveden již v neděli. Velitel Discoveryho Archambault pomocí raketoplánu otočil stanici tak, že její dráhu mírně snížila třením atmosféra. Po třech hodinách v této orientaci byla stanice otočena zpět do původní polohy.

9. den

Uskutečnila se třetí a poslední kosmická vycházka mise Discovery STS-119 (původně měly být 4 ale jedna byla zrušena kvůli brzkému příletu lodi Sojuz a střídání základních posádek stanice). Chopili se jí Richard Arnold a Joseph Acaba. Také odvedli důležitý kus práce. Přemístili vozík staničního přepravního systému (něco jako malý vláček, jezdící po povrchu stanice), stál totiž v cestě mobilnímu transportéru s robotickou paží, ta se bude muset přesunout v červnu, aby mohla instalovat poslední část japonské laboratoře Kibo, kterou přiveze raketoplán Endeavour. Tento transportní systém byl při vycházce také rozšířen o novou spojovací komponentu. Dále také zkontrolovali a promazali staniční robotickou paži. Stejně jako jejich předchůdci ale prohráli zápas se zaseknutým nosným systémem, který se nepodařilo vyklopit ani tentokrát. Řídící středisko opustilo teorii zaseknuté spony a doporučilo kosmonautům použít hrubou sílu, systém ale odolal. Na základě toho Houston také zrušil pokus o vyklopení podobného zařízení na opačné straně stanice.

10. den

Obama rozmlouvá s astronauty
Obama rozmlouvá s astronauty
Po spacewalku čekal posádku Discoveryho volnější den. V ranních hodinách s kosmonauty promluvil prostřednictvím satelitu prezident Obama, pogratuloval k úspěšné misi a vyptával se na život a práci ve vesmíru. Posádka také pokračovala v testování nové destilační centrifugy, přivezené raketoplánem a instalované místo porouchané předchůdkyně do staniční čističky vody. Všichni byli nadmíru spokojeni, "suché" testy i testy s kapalinou dopadly pro novou komponentu i čističku perfektně. Astronauté si také všimli výrazného rozdílu mezi novou a starou součástkou co se týče menších vibrací a hluku. Teď už jen zbývá před odletem Discoveryho odebrat vzorky výsledné čisté vody pro odborníky v NASA.

Všechno má svůj konec, i mise raketoplánů a odpojení Discoveryho od Mezinárodní kosmické stanice je naplánováno na středu ve 20:53 SEČ. Na Floridě by měl přistát v sobotu v 18:44 SEČ.

Zdroje:




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.



13. vesmírný týden 2025

13. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 24. 3. do 30. 3. 2025. Měsíc bude v novu a nastane částečné zatmění Slunce. Venuše a Merkur jsou v dolní konjunkci se Sluncem. Na večerní obloze zůstal už jen Mars, Jupiter a Uran. Pozorovat můžeme také slabé zvířetníkové světlo. Aktivita Slunce není příliš vysoká, ale každá i střední erupce může znamenat jasné polární záře. Na konci týdne nám změní čas o hodinu dopředu na letní. Blue Ghost na Měsíci zaznamenal velkolepý západ Slunce. První stupeň rakety Falcon 9 startující z Kalifornie obsloužil dvě mise v devíti dnech. Na Zemi přistála posádka Crew-9 z ISS.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M53 a NGC 5053

Messier 53 (známa aj ako M53 alebo NGC 5024) je guľová hviezdokopa v súhvezdí Vlasy Bereniky. Objavil ju Johann Elert Bode v roku 1775. M53 je jednou z odľahlejších guľových hviezdokôp, ktorá je od centra Galaxie vzdialená približne 60 000 svetelných rokov (18,4 kpc) a takmer v rovnakej vzdialenosti (približne 58 000 svetelných rokov (17,9 kpc)) od Slnečnej sústavy. Táto hviezdokopa sa považuje za hviezdokopu chudobnú na kovy a svojho času sa predpokladalo, že je to najchudobnejšia hviezdokopa v Mliečnej ceste. Merania početnosti členov kopy na vetve červených obrov ukazujú, že väčšina z nich sú hviezdy prvej generácie. To znamená, že nevznikli z plynu recyklovaného z predchádzajúcich generácií hviezd. Tým sa líšia od väčšiny guľových hviezdokôp, v ktorých prevládajú hviezdy druhej generácie. Hviezdy druhej generácie v NGC 5024 sú viac koncentrované v oblasti jadra. Celkovo je hviezdne zloženie členov kopy podobné zloženiu členov hala Mliečnej cesty. Hviezdokop sa vyznačuje rôznymi slapovými vlastnosťami vrátane zhlukov a vlnoviek okolo hviezdokop a chvostov pozdĺž dráhy hviezdokop v smere východ - západ. Zdá sa, že štruktúra podobná slapovému mostu spája M53 s blízkou, veľmi difúznou susednou NGC 5053, ako aj obálka obklopujúca obe zhluky. To môže naznačovať, že medzi oboma zhlukmi došlo k dynamickej slapovej interakcii, čo je v rámci Mliečnej dráhy pravdepodobne ojedinelý jav, keďže v galaxii nie sú známe žiadne binárne zhluky. Okrem toho je M53 kandidátom na člena slapového prúdu trpasličích galaxií v Strelcovi. NGC 5053 je označenie guľovej hviezdokopy v severnom súhvezdí Vlasy Bereniky podľa Nového všeobecného katalógu. Objavil ju nemecko-britský astronóm William Herschel 14. marca 1784 a katalogizoval ju ako VI-7. Vo svojom skrátenom zápise ju opísal ako „extrémne slabú hviezdokopu s mimoriadne malými hviezdami s rozlíšiteľnou hmlovinou s priemerom 8 alebo 10′ ". Dánsko-írsky astronóm John Louis Emil Dreyer v roku 1888 uviedol, že hviezdokopa sa javí ako „veľmi slabá, dosť veľká, nepravidelného okrúhleho tvaru, v strede sa veľmi postupne zjasňuje“. Ide o kopu chudobnú na kovy, čo znamená, že hviezdy majú nízke zastúpenie iných prvkov ako vodíka a hélia - čo astronómovia nazývajú metalicita. Ešte v roku 1995 bola považovaná za guľovú hviezdokopu v Mliečnej dráhe, ktorá je najchudobnejšia na kovy. Chemické zastúpenie hviezd v NGC 5053 sa viac podobá hviezdam v trpasličej galaxii Sagittarius Dwarf Spheroidal Galaxy ako v hale Mliečnej cesty. Spolu s kinematikou guľovej kopy to naznačuje, že NGC 5053 mohla byť vyčlenená z trpasličej galaxie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Starizona Nexus 0,75x komakorektor QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 75x60 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C (Starizona), 129x120 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C (Baader), master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 30.1.2025 až 22.3.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »