Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Měl Phoenix mokré nohy?
Petr Kubala Vytisknout článek

Měl Phoenix mokré nohy?

Kapky vody na vzpěrách sondy Phoenix?
Kapky vody na vzpěrách sondy Phoenix?
Celý svět předevčírem oblétla zpráva o dalším důkazu přítomnosti vody na Marsu. Na tom by nebylo nic až tak divného, voda pod povrchem rudé planety již byla objevena z oběžné dráhy a definitivně potvrzena sondou Phoenix v loňském roce. Kosmická sonda jenž 26. května loňského roku přistála v severní části Marsu ale tentokrát na vodu na Marsu upozornila trochu jinak, než se původně předpokládalo.

Phoenix se už odmlčel. V severních částech Marsu je nyní zima a zaprášené sluneční panely už dávno nemohou uspokojit energetickou nenasytnost kosmického plavidla. Analýza dat ze sondy ale pokračuje dál. Svět nyní obletěla zpráva o objevu kapek vody na přistávacích vzpěrách Phoenixe. Zvídavá kamera je tam objevila několik dní po zdárném přistání 26. května 2008. Tekutá voda na Marsu? Nesmysl, řeknete si! Na Marsu se nejvyšší teploty pohybují někde okolo -20°C a to je přece velmi hluboko pod bodem mrazu. Phoenix sice potvrdil přítomnost vody na Marsu ale: jednak pod povrchem planety a ve formě ledu. Tento objev nikoho moc nepřekvapil, neboť vodní led pod povrchem Marsu už předtím objevila sonda Mars Odyssey. Phoenix ale kromě vody nalezl v marťanské půdě i značné množství perchlorových solí, což trochu rozesmutnilo nejednoho příznivce přítomnosti života na čtvrté planetě sluneční soustavy. V tak "přesolené" půdě je přítomnost života výrazně menší.

Život v podobě hub byl ale na Zemi objeven i v roztocích s poměrně vysokou koncentrací solí. Vyloučit život na Marsu tedy úplně nelze. Navíc existuje šance, že v jiných částech Marsu může být koncentrace solí menší.

Na druhou stranu má takováto slaná voda bod mrazu okolo -70°C. Na povrchu Marsu by tekutá voda sice dlouho nevydržela díky nízkému tlaku, ale pod povrchem by se nacházet mohla.

Když Phoenix na Marsu v květnu přistával, jeho motory mohly rozpustit podpovrchové vrstvy ledu. Kapalná voda se následně zřejmě usadila na přistávacích vzpěrách sondy a vzhledem k vysokému obsahu soli mohla vydržet v tekutém stavu i teploty okolo -20°C. Díky solím navíc kapky absorbovaly vodu z atmosféry planety, čímž by se vysvětloval jejich růst v čase. Podle jiných vědců ale mohlo led rozpustit teplo, které se uvolňovalo ze sondy.

Zdroj: newscientist.com

Článek převzat z webu www.exoplanety.cz




O autorovi



29. vesmírný týden 2024

29. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 15. 7. do 21. 7. 2024. Měsíc bude na konci týdne v úplňku. Na obloze prochází nízko položenými souhvězdími a 17. 7. se potká s hvězdou Antares ve Štíru. Planety jsou nejlépe vidět ráno, především Saturn a zlepšuje se už i viditelnost Marsu s Jupiterem. Aktivita Slunce je střední. Evropská raketa Ariane 6 při prvním startu uspěla a horní stupeň uvolňující palivo byl vidět i z ČR. Před 130 lety se narodil Georges Lemaître, který odvodil vztah rozpínání vesmíru známý dnes jako Hubbleův zákon. Před 55 lety proběhlo první přistání lidí na Měsíci, mise Apollo 11. Před 30 lety dopadla na Jupiter kometa Shoemaker-Levy 9.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Oblouk polární záře nad Mikulovem a Svatým kopečkem

Titul Česká astrofotografie měsíce za červen 2024 obdržel snímek „Oblouk polární záře nad Mikulovem a Svatým kopečkem“, jehož autorem je Vlastimil Vojáček.     Polární záře. Kdo by ji neznal. Byť třeba jen ze slavné divadelní hry Divadla Járy Cimrmana „Dobytí severního

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Skvrny na Slunci

Fotoaparát Nikon COOLPIX B500

Další informace »