Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Měl Phoenix mokré nohy?
Petr Kubala Vytisknout článek

Měl Phoenix mokré nohy?

Kapky vody na vzpěrách sondy Phoenix?
Kapky vody na vzpěrách sondy Phoenix?
Celý svět předevčírem oblétla zpráva o dalším důkazu přítomnosti vody na Marsu. Na tom by nebylo nic až tak divného, voda pod povrchem rudé planety již byla objevena z oběžné dráhy a definitivně potvrzena sondou Phoenix v loňském roce. Kosmická sonda jenž 26. května loňského roku přistála v severní části Marsu ale tentokrát na vodu na Marsu upozornila trochu jinak, než se původně předpokládalo.

Phoenix se už odmlčel. V severních částech Marsu je nyní zima a zaprášené sluneční panely už dávno nemohou uspokojit energetickou nenasytnost kosmického plavidla. Analýza dat ze sondy ale pokračuje dál. Svět nyní obletěla zpráva o objevu kapek vody na přistávacích vzpěrách Phoenixe. Zvídavá kamera je tam objevila několik dní po zdárném přistání 26. května 2008. Tekutá voda na Marsu? Nesmysl, řeknete si! Na Marsu se nejvyšší teploty pohybují někde okolo -20°C a to je přece velmi hluboko pod bodem mrazu. Phoenix sice potvrdil přítomnost vody na Marsu ale: jednak pod povrchem planety a ve formě ledu. Tento objev nikoho moc nepřekvapil, neboť vodní led pod povrchem Marsu už předtím objevila sonda Mars Odyssey. Phoenix ale kromě vody nalezl v marťanské půdě i značné množství perchlorových solí, což trochu rozesmutnilo nejednoho příznivce přítomnosti života na čtvrté planetě sluneční soustavy. V tak "přesolené" půdě je přítomnost života výrazně menší.

Život v podobě hub byl ale na Zemi objeven i v roztocích s poměrně vysokou koncentrací solí. Vyloučit život na Marsu tedy úplně nelze. Navíc existuje šance, že v jiných částech Marsu může být koncentrace solí menší.

Na druhou stranu má takováto slaná voda bod mrazu okolo -70°C. Na povrchu Marsu by tekutá voda sice dlouho nevydržela díky nízkému tlaku, ale pod povrchem by se nacházet mohla.

Když Phoenix na Marsu v květnu přistával, jeho motory mohly rozpustit podpovrchové vrstvy ledu. Kapalná voda se následně zřejmě usadila na přistávacích vzpěrách sondy a vzhledem k vysokému obsahu soli mohla vydržet v tekutém stavu i teploty okolo -20°C. Díky solím navíc kapky absorbovaly vodu z atmosféry planety, čímž by se vysvětloval jejich růst v čase. Podle jiných vědců ale mohlo led rozpustit teplo, které se uvolňovalo ze sondy.

Zdroj: newscientist.com

Článek převzat z webu www.exoplanety.cz




O autorovi



16. vesmírný týden 2025

16. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 4. do 20. 4. 2025. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je vidět nízko na ranní obloze. Ještě před jejím východem můžeme zkusit kometu C/2025 F2 (SWAN). Večer můžeme pozorovat Jupiter a Mars. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni. K ISS dorazila další tříčlenná dlouhodobá posádka v kosmické lodi Sojuz MS-27. očekáváme start rakety Vulcan s 27 družicemi sítě Kuiper. Před 130 lety se narodil významný český optik Vilém Gajdušek, nositel Nušlovy ceny České astronomické společnosti.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Slunce očima i vodíkem

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2025 obdržel snímek „Slunce očima i vodíkem“, jehož autory jsou astrofotografové Michal Šrejber a Marek Tušl   Zatmění Slunce již od pradávna vzbuzovalo v našich předcích mnohdy i divoké představy o tom, co se vlastně na obloze děje.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

polární záře

fotograficky zachytitelná v Krkonoších přes velkou oblačnost

Další informace »