Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Na oběžné dráze se srazily družice
Petr Kubala Vytisknout článek

Na oběžné dráze se srazily družice

Iridium
Iridium
V úterý 10. února v 17:55 našeho času došlo ve výšce 790 km nad Sibiří ke srážce dvou komunikačních družic - Cosmos 2251 a Iridium 33. Je to vůbec poprvé v historii kosmonautiky, co došlo ke kolizi dvou satelitů.

Ruský vojenský telekomunikační satelit Cosmos 2251 o hmotnosti 900 kg byl na oběžné dráze od roku 1993 a v době kolize již nebyl funkční. Americký satelit sítě Iridium měl hmotnost 560 kg a na oběžné dráze pracoval od roku 1997. Firma Iridium Satellite LLC potvrdila ztrátu svého satelitu a oznámila, že ho během asi měsíce nahradí jinou družicí. Firma provozuje rozsáhlou síť, čítající dnes 66 družic (vlastně už jen 65) na nízké oběžné dráze. Iridium zná velké množství astronomů amatérů. Anténa družice Iridium velmi dobře odráží sluneční světlo. Na obloze tak lze často pozorovat záblesky těchto družic.

Kolize má ale mnohem horší následky, než je ztráta dvou satelitů. Na oběžné dráze kolem Země po ní zůstal obrovský oblak větších i menších úlomků. Ty mohou být velmi nebezpečné pro další družice a kosmické lodi. Situaci navíc komplikuje fakt, že ke srážce došlo poměrně vysoko (790 km nad Zemí). Trosky družic se tak dostanou do atmosféry až za mnoho let.

Kolize Cosmos 2251 a Iridium 33
Kolize Cosmos 2251 a Iridium 33
Místo kolize a směr pohybu družic krátce incidentem. Zdroj: spaceweather.com



NASA všechny objekty na oběžné dráze pečlivě monitoruje svými radary. Kosmické smetí může ohrozit životy astronautů na palubě raketoplánu či Mezinárodní kosmické stanice. Je nezbytně nutné kosmické smetí sledovat a v případě nebezpečí zahájit úhybný manévr. Kolize i s několikacentimetrovým objektem může být naprosto katastrofální. Objekty se totiž pohybují obrovskou rychlostí. Například družice Iridium se v době srážky pohybovala rychlostí 27 088 km/h.

Animace kolize

Po současné srážce zůstalo dle prvních radarových měření na 600 úlomků. Realita ale bude zřejmě horší. Úlomky mohou ohrozit některé další satelity na podobné oběžné dráze. Mezinárodní kosmická stanice ani její posádka by v ohrožení být neměla.

V uplynulých 20 letech sice došlo k několika menším incidentům, nikdy se ale nesrazily dvě družice. Poslední velký problém nastal v roce 2007, kdy Čína úmyslně v rámci vojenského testu sestřelila nefunkční satelit. Svět tehdy incident rázně odsoudil. Po čínském satelitu zbylo na oběžné dráze také velké množství fragmentů.

Aktualizace:

16. února 2009: nad částmi Texasu a Kentucky v USA byly během víkendu pozorovány denní bolidy. Je možné, že se jednalo o zbytky družic, které se minulý týden srazily na oběžné dráze. Vstup těles do atmosféry prý vyvolal silný rámus, který rozechvěl i budovy. Není ale zřejmé, zda se jednalo o zbytky družic nebo meteoroid. Zdroj (EN)

Další informace:

Zdroj: space.com




O autorovi



51. vesmírný týden 2024

51. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 12. do 22. 12. 2024. Měsíc po úplňku je vidět v druhé polovině noci a bude koncem týdne v poslední čtvrti. Na večerní obloze září nejvýrazněji Venuše nad jihozápadem a Jupiter nad východem. Nad jihem je ještě slabší Saturn a později večer vychází Mars. Vidět jsou i slabší planety Uran a Neptun. A protože ráno je nyní jitřenkou Merkur, máme možnost vidět všechny planety. Byly vydány podrobnosti, jak přesně došlo k havárii vrtulníčku Ingenuity na Marsu. SpaceX letos láme rekordy na všech stranách. Před 40 lety započala mise sondy Vega 2, dvojice sond, které zkoumaly Venuši a Halleyovu kometu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Kométa Tschuchinshan-ATLAS nad Spišským hradom

Titul Česká astrofotografie měsíce za listopad 2024 obdržel snímek „Kométa Tschuchinshan-ATLAS nad Spišským hradom“, jehož autorem je slovenský astrofotograf Róbert Barsa.   Listopadové kolo soutěže „Česká astrofotografie měsíce“ vyhrál opět snímek komety Tschuchinshan-ATLAS. Ostatně,

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC1909 Hlava čarodejnice

Veríte v čarodejnice? Lebo ja som Vám hlavu jednej takej vesmírnej čarodejnice aj vyfotil. NGC 1909, alebo aj inak označená IC 2118 (vďaka svojmu tvaru známa aj ako hmlovina Hlava čarodejnice) je mimoriadne slabá reflexná hmlovina, o ktorej sa predpokladá, že je to starobylý pozostatok supernovy alebo plynný oblak osvetľovaný neďalekým superobrom Rigel v Orióne. Nachádza sa v súhvezdí Eridanus, približne 900 svetelných rokov od Zeme. Na modrej farbe Hlavy čarodejnice sa podieľa povaha prachových častíc, ktoré odrážajú modré svetlo lepšie ako červené. Rádiové pozorovania ukazujú značnú emisiu oxidu uhoľnatého v celej časti IC 2118, čo je indikátorom prítomnosti molekulárnych mrakov a tvorby hviezd v hmlovine. V skutočnosti sa hlboko v hmlovine našli kandidáti na hviezdy predhlavnej postupnosti a niektoré klasické hviezdy T-Tauri. Molekulárne oblaky v IC 2118 pravdepodobne ležia vedľa vonkajších hraníc obrovskej bubliny Orion-Eridanus, obrovského superobalu molekulárneho vodíka, ktorý vyfukovali vysokohmotné hviezdy asociácie Orion OB1. Keď sa superobal rozširuje do medzihviezdneho prostredia, vznikajú priaznivé podmienky pre vznik hviezd. IC 2118 sa nachádza v jednej z takýchto oblastí. Vetrom unášaný vzhľad a kometárny tvar jasnej reflexnej hmloviny silne naznačujú silnú asociáciu s vysokohmotnými žiariacimi hviezdami Orion OB1. Prepracovaná verzia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 150/600 (150/450 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Gemini EAF focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 209x240 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, master bias, 90 flats, master darks, master darkflats 4.11. až 7.11.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »