Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Metan na Marsu není téma pro bulvár
Petr Kubala Vytisknout článek

Metan na Marsu není téma pro bulvár

Metan v atmosféře Marsu
Metan v atmosféře Marsu
V dnešní době je stále nebezpečnější vypouštět do světa zprávy, týkající se byť jen okrajově života ve vesmíru. NASA a Science včera zveřejnili informaci o tom, že se podařilo prokázat přítomnost metanu v atmosféře Marsu. Tento fakt si ale novináři interpretovali po svém způsobem, za který by se nemusel stydět žádný z tvůrců hoaxů.

Metan v atmosféře planety může být indikátorem přítomnosti života, ale také nemusí. Metan totiž může mít jak biologický, tak geologický původ. Tohoto faktu si ale mnohá média příliš vědoma nejsou a zřejmě zcela záměrně se ženou za senzací, která neexistuje. Česká média převzala tuto zprávu z ČTK spíše s opatrným a jen lehce bulvárním nádechem, ale v zahraničí šli mnohem dál a palcové titulky oznamovaly definitivní potvrzení přítomnosti života na vzdáleném Marsu.

Astronomové prokázali uvolňování metanu z podpovrchových vrstev v několika oblastech severní polokoule Marsu během tamního léta v roce 2003. Metan se skládá ze 4 atomů vodíků vázaných na atom uhlíku a je hlavní složkou zemního plynu. Astrobiologové ho mají v oblibě, neboť může indikovat přítomnost života. Metan vzniká rozkladem látek biogenního původu. Jenomže…metan může mít i čistě geologický původ, což je zřejmě případ Marsu.

Metan uniká z podpovrchových vrstev Marsu. Právě tam se může nacházet teoreticky voda v kapalném stavu a také život. Na Zemi nacházíme mikroorganismy v hloubce 2-3 kilometry pod povrchem, může se něco podobného dít i na Marsu? Právě mikroby, vyrábějící metan z vodíků a oxidu uhličitého, obývaly naší planetu jako první. Existoval na Marsu kdysi život a nacházejí se jeho pozůstatky pod povrchem? Je to velmi nepravděpodobné a i kdyby ano, s detekcí metanu to zřejmě nesouvisí.

Metan na Marsu bude mít spíše geologický původ. Za jeho vznikem jsou zřejmě voda, oxid uhličitý a vnitřní teplo planety. Otázkou ale je, zda metan vznikl v nedávné době, nebo byl jen uvězněn pod povrchem několik set milionů let a nyní postupně uniká ven.

Vědci prokázali metan v atmosféře Marsu na základě několikaletého pozorování rudé planety pomocí spektrometru na Keckově dalekohledu na Havaji. Objev jasně ukazuje, že pozorování planet ze Země má i v době kosmických sond svůj význam. Metan byl detekován především v době, kdy na severní polokouli planety panovalo jaro a léto. Marťanská půda na krátkou dobu rozmrzá a prasklinami se metan mohl dostat z podpovrchových vrstev ven. Astronomům se podařilo odhalit mrak metanu o celkové hmotnosti 19 000 tun.

Nebude náhoda, že se metan objevuje v oblastech, kde podle předpokladů kdysi tekla voda. Jeho přesný původ odhalí až budoucí mise kosmických sond především měřením poměrů izotopů. Na to si ale musíme ještě nějakou dobu počkat. Do té doby bychom měli senzace nechat u ledu.

Zdroj: NASA




O autorovi



51. vesmírný týden 2024

51. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 12. do 22. 12. 2024. Měsíc po úplňku je vidět v druhé polovině noci a bude koncem týdne v poslední čtvrti. Na večerní obloze září nejvýrazněji Venuše nad jihozápadem a Jupiter nad východem. Nad jihem je ještě slabší Saturn a později večer vychází Mars. Vidět jsou i slabší planety Uran a Neptun. A protože ráno je nyní jitřenkou Merkur, máme možnost vidět všechny planety. Byly vydány podrobnosti, jak přesně došlo k havárii vrtulníčku Ingenuity na Marsu. SpaceX letos láme rekordy na všech stranách. Před 40 lety započala mise sondy Vega 2, dvojice sond, které zkoumaly Venuši a Halleyovu kometu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Kométa Tschuchinshan-ATLAS nad Spišským hradom

Titul Česká astrofotografie měsíce za listopad 2024 obdržel snímek „Kométa Tschuchinshan-ATLAS nad Spišským hradom“, jehož autorem je slovenský astrofotograf Róbert Barsa.   Listopadové kolo soutěže „Česká astrofotografie měsíce“ vyhrál opět snímek komety Tschuchinshan-ATLAS. Ostatně,

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC1909 Hlava čarodejnice

Veríte v čarodejnice? Lebo ja som Vám hlavu jednej takej vesmírnej čarodejnice aj vyfotil. NGC 1909, alebo aj inak označená IC 2118 (vďaka svojmu tvaru známa aj ako hmlovina Hlava čarodejnice) je mimoriadne slabá reflexná hmlovina, o ktorej sa predpokladá, že je to starobylý pozostatok supernovy alebo plynný oblak osvetľovaný neďalekým superobrom Rigel v Orióne. Nachádza sa v súhvezdí Eridanus, približne 900 svetelných rokov od Zeme. Na modrej farbe Hlavy čarodejnice sa podieľa povaha prachových častíc, ktoré odrážajú modré svetlo lepšie ako červené. Rádiové pozorovania ukazujú značnú emisiu oxidu uhoľnatého v celej časti IC 2118, čo je indikátorom prítomnosti molekulárnych mrakov a tvorby hviezd v hmlovine. V skutočnosti sa hlboko v hmlovine našli kandidáti na hviezdy predhlavnej postupnosti a niektoré klasické hviezdy T-Tauri. Molekulárne oblaky v IC 2118 pravdepodobne ležia vedľa vonkajších hraníc obrovskej bubliny Orion-Eridanus, obrovského superobalu molekulárneho vodíka, ktorý vyfukovali vysokohmotné hviezdy asociácie Orion OB1. Keď sa superobal rozširuje do medzihviezdneho prostredia, vznikajú priaznivé podmienky pre vznik hviezd. IC 2118 sa nachádza v jednej z takýchto oblastí. Vetrom unášaný vzhľad a kometárny tvar jasnej reflexnej hmloviny silne naznačujú silnú asociáciu s vysokohmotnými žiariacimi hviezdami Orion OB1. Prepracovaná verzia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 150/600 (150/450 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Gemini EAF focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 209x240 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, master bias, 90 flats, master darks, master darkflats 4.11. až 7.11.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »