Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  5 svíček na dort pro Spirit a Opportunity
Vít Straka Vytisknout článek

5 svíček na dort pro Spirit a Opportunity

Jeden z identické dvojice robotů na Marsu
Jeden z identické dvojice robotů na Marsu
Když 4. ledna 2004 přistál na povrchu Marsu v kráteru Gusev robot Spirit a 25. ledna ho následoval identický robot Opportunity, vysazený na planině Meridiani, nikoho by nenapadlo, že tyto dvojčata budou práce schopná ještě za 5 let. Jejich působení na povrchu Marsu bylo totiž plánováno na 3 měsíce.

Oba roboti jsou identičtí, váží asi 180 kg, v průměru mají 2,65 a na výšku 1,58 metrů. Nesou pět nejdůležitějších vědeckých přístrojů: panoramatickou kameru, mikroskop a 3 spektrometry, jeden pro zobrazování okolí v infračervené oblasti, druhý pro podrobný průzkum určitého kamene a třetí alfa-částicový rentgenový, používaný v geologických laboratořích. Dalšími nástroji jsou také RAT, používaný k odstranění vnější vrstvy zkoumané horniny, nebo navigační kamery.

K vynesení obou robotů bylo použito raket Delta 2, Spirit odstartoval 10. června 2003 a Opportunity se vydala směr Mars po několika odkladech 8. července 2003. Do atmosféry Marsu oba vstoupily ve speciálních schránkách s tepelnými štíty, padáky, brzdícími raketovými motory a airbagy, které schránky s roboty chránily při dopadu. Modul, ve kterém přicestovala Opportunity, po přistání zůstal ležet na jedné z bočních stěn. To ale vůbec nevadilo, byl konstruován tak, aby se při otevření obrátil do správné polohy. Za několik dní roboti vyjeli z těchto schránek a pustily se do práce.

Spirit - tornádo na povrchu Marsu
Spirit - tornádo na povrchu Marsu
Jejich hlavními úkoly bylo zjistit, jestli na Marsu někdy mohl vzniknout život. Dále také pátrat po vodě, mapovat geologii a klima na Marsu. Během jejich dosavadního působení na povrchu Marsu bylo přineseno několik důkazů o přítomnosti tekuté vody v minulých dobách. Opportunity ve své přistávací lokalitě objevila na horninách mikroskopické kuličky, později překřtěny na borůvky, skládající se z hematitu. Ten na Zemi vzniká mimo jiné za přítomnosti vody. Vědci ale jásali teprve, když Opportunity později objevila jarosit, vznikající pouze za přítomnosti kyselé vody. Ta sice není pro život zrovna příznivá, nicméně daří se mu i v ní. Dávnou existenci tekuté vody prokázal také objev kamene, jehož do sebe zařezané vrstvy svým tvarem a velikostí jednoznačně indikovaly, že voda kdysi po Marsu tekla. Kromě toho rovery také sledovaly počasí, mapovaly prach a vodní led v atmosféře. Pomocí spektrometru sledovaly změny teplot v různých výškách v určité roční období a určitou denní dobu. Spirit kromě toho fotografoval tornáda, Opportunity poslala na Zemi snímky mraků v marťanské atmosféře a námrazy na svých solárních panelech. Vítr byl dokonce vítaným a nečekaným pomocníkem, když oprašoval solární panely Spiritu od prachu.

Rovery už na Marsu pracují celých 5 let. Za tu dobu nám poskytly cenné informace, poslaly čtvrt milionu fotek a ujely více než 21 kilometrů (vozítko Sojourner v roce 1997 jen 100 metrů). Pracovníci NASA nešetří obdivem a plánují další úkoly. Spirit by se měl přesunout 183 metrů na jih ke dvěma místům: jedním z nich je kopeček, který by mohl potvrdit teorii plynoucí z výzkumů Spiritu, že toto místo bylo kdysi pokryto materiálem, uvolněným při sopečné explozi. Tím druhým je díra asi o velikosti domu, která vůbec nevypadá jako impaktní kráter, údajně mohla vzniknout při výbuchu sopky. Světlý pruh v jejích útrobách by mohl poskytnout více informací o světlé půdě, bohaté na křemen, kterou Spirit objevil nedaleko. Křemen obvykle vznikal v oblastech horkých pramenů nebo děr, kterými uniká pára, takže tento objev také nelze brát na lehkou váhu.

Opportunity se ale také nudit nebude. Nedávno vyšplhala z kráteru Victoria, ve kterém strávila skoro dva roky a nyní míří ke kráteru Endeavour. Z cesty dlouhé 12 km už má skoro 2 km za sebou. S navigací také oběma robotům pomáhá z oběžné dráhy Marsu americká sonda Mars Reconnaissance Orbiter, která k planetě dorazila v roce 2006.

Zdroje:




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.



45. vesmírný týden 2024

45. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 11. do 10. 11. 2024. Měsíc dorůstající do první čtvrti je na večerní obloze. Kometa C/2023 A3 (Tsuchinshan-ATLAS) je stále viditelná alespoň triedrem nebo větším dalekohledem. Venuše je krátce po západu vidět velmi nízko nad jihozápadem, Saturn brzy vrcholí nad jihem, Jupiter je výše až kolem půlnoci a Mars zůstává nejlépe viditelný nad ránem. Slunce zdobí několik větších skvrn. Na čínské stanici došlo k výměně posádek a po rekordně dlouhém pobytu přistála loď Šen-čou 18. Každý týden probíhá několik startů Falconu 9 se Starlinky, což se na obloze projevuje viditelností vláčků teček. Devadesát let uplynulo od narození významného amerického astrofyzika a popularizátora Carla Sagana.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Čiastočné zatmenie Mesiaca nad Dómom Sv. Alžbety

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2024 obdržel snímek „Čiastočné zatmenie Mesiaca nad Dómom Sv. Alžbety“, jehož autorem je Robert Barsa.     18. září 2024 v ranních hodinách se nad jednou z nejvýznamnějších památek východního Slovenska, Dómem svaté Alžběty v

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Podzimní král

S ohledem na počasí a do údolí se valící vlny mlhy mě velmi mile překvapil velmi pěkný seeing s klidným obrazem jak vizuálně přes okulár, tak na displeji notebooku přes planetární kameru.

Další informace »