Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Nad Kanadou zazářil extrémně jasný bolid

Nad Kanadou zazářil extrémně jasný bolid

Foto bolidu vzaté z videa Andyho Barletta.
Foto bolidu vzaté z videa Andyho Barletta.
Na serveru www.spaceweather.com se 21. listopadu objevilo zpravodajství o extrémně jasném bolidu (meteoru jasnějším než Venuše), který byl spatřen nad kanadskou provincií Saskatchewan. K bolidu došlo 20. listopadu v 17:30 MST (13:30 našeho času). Jasnost bolidu se mohla pohybovat kolem -18 magnitudy (možná jasnější), neboť očití svědci (a video) dokazují, že během pádu bolidu bylo okolí jasné jako za denního světla.

Podle svědectví Gordona Blomgrena z kanadské Alberty úkaz trval 3-4 sekundy a nazelenalý bolid byl tak jasný, že rozzářil oblohu do podoby denního světla. Murray McDonnell ze severozápadního Saskatchewanu dokonce slyšel dlouhý hromový zvuk, který dle jeho slov otřásal jeho domem.

Na videu, které pořídil Andy Barlett z 10. poschodí ve svém bytě v Edmontonu (stát Alberta) je patrno hned několik záblesků během pádu bolidu. V jeho pravém horním rohu je pak možné spatřit "chudé" světlo z letícího letadla. Podle Barletta to vypadalo, jakoby bolid byl blíže, než letadlo samotné.

Podle původních domněnek mělo jít o část ruské rakety SOJUZ (Kosmos-2445), nicméně nyní už je téměř jisté, že šlo o malý asteroid. Video a originální článek v angličtině najdete na webu www.spaceweather.com.

V současné době se tedy naskýtá jediná nezodpovězená otázka: Dopadl na zemský povrch meteorit? Na zmíněném serveru bude možné sledovat aktuální vývoj celé situace.

Aktualizace 22. listopadu 2008: Bolid byl zaznamenán kamerou v policejním autě patroly Edmontonu (stát Alberta). Shlédnout jej můžete ZDE.

Původní zdroj:
[1] http://www.spaceweather.com/archive.php?view=1&day=21&month=11&year=2008




O autorovi

Petr Horálek

Petr Horálek

Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008 a mezi lety 2009-2017 byl jejím vedoucím. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.



8. vesmírný týden 2025

8. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 17. 2. do 23. 2. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti a potká se ráno s hvězdou Antares. Večer září vysoko nejjasnější ze šesti viditelných planet, Venuše. Ještě výše je jasný Jupiter a lehce načervenalý Mars. Slabý Saturn je vidět jen za soumraku, Uran a Neptun dalekohledem. Merkur se koncem týdne vynoří večer nízko nad obzorem. Aktivita Slunce zůstává spíše na nízké úrovni. Blue Ghost se dostal na oběžnou dráhu kolem Měsíce. Před 100 lety se narodil objevitel planetek a komet Tom Gehrels.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

VdB141LRGB

Titul Česká astrofotografie měsíce za leden 2025 obdržel snímek „VdB141“, jehož autorem je slovenský astrofotograf Pavol Kollarik   Již antický astronom Ptolemaios znal souhvězdí Cefea, představující krále bájné Etiopie a zároveň manžela královny Kasiopei a otce Andromedy. Po

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 2264

NGC 2264 (také známá jako hvězdokupa Vánoční stromeček) je jasná otevřená hvězdokupa vzdálená 2 180 světelných let v souhvězdí Jednorožce o hodnotě magnitudy 3,9. Objevil ji britský astronom William Herschel 18. ledna 1784. Hvězdokupu obklopuje soustava difúzních mlhovin, jejíž součástí je Kuželová mlhovina, kterou Herschel objevil 26. prosince 1785. Prvním rysem, který pozorovatele zaujme při prohlížení této části oblohy triedrem, je samotná hvězdokupa tvořená přibližně dvaceti modrými hvězdami, kterým vévodí S Monocerotis. Rozsah magnitud těchto hvězd je od 5 do 9 a tyto hvězdy tvoří trojúhelník, jehož ostrý vrchol míří na jih, takže při pozorování na jižní polokouli, kde tento vrchol míří nahoru, vypadá jako vánoční stromeček. Při pozorování větším dalekohledem je možné při použití mlhovinového filtru spatřit na tomto vrcholu mlhovinu, na jejímž okraji je temná mlhovina ve tvaru kužele, jejíž vrchol je namířen proti vrcholu Vánočního stromečku. Díky tomuto vzhledu se nazývá Kuželová mlhovina. Severozápadně od hvězdokupy se rozprostírá další rozlehlá a slabší mlhovina, která je dobře viditelná na fotografiích s dlouhou expozicí.

Další informace »