Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Česká astronomická společnost udělila Nušlovu cenu 2008

Česká astronomická společnost udělila Nušlovu cenu 2008

Ivan Hubený. Autor: http://aegis.as.arizona.edu/~hubeny/
Ivan Hubený.
Autor: http://aegis.as.arizona.edu/~hubeny/
Česká astronomická společnost ocenila Nušlovou cenou za rok 2008 Dr. Ivana Hubeného z National Optical Astronomy Observatory a Arizonské univerzity (Tucson, Arizona, USA). Slavnostní předání ceny proběhne v rámci Týdne vědy a techniky Akademie věd ČR v budově Akademie věd v Praze 7. 11. 2008 v 17:00. Poté bude přednesena laureátská přednáška "Studium exoplanet: jeden z nejrychleji se rozvíjejících oborů moderní astrofyziky (za 13 let od pouhé detekce ke studiu jejich spekter a závěrům o fyzice, chemii, ale i meteorologii jejich atmosfér)". Na předání ceny i na laureátskou přednášku má přístup odborná i široká veřejnost (zdarma).

Nušlova cena České astronomické společnosti je nejvyšší ocenění, které uděluje ČAS badatelům, kteří se svým celoživotním dílem obzvláště zasloužili o rozvoj astronomie. Je pojmenována po dlouholetém předsedovi ČAS Prof. Františku Nušlovi. Česká astronomická společnost obnovila její udělování po padesátileté přestávce v r. 1999. Prof. PhDr. František Nušl (3. 12. 1867 - 17. 9. 1951) byl v letech 1922 - 1947 předsedou tehdejší Československé astronomické společnosti. V letech 1924 - 1938 byl ředitelem státní hvězdárny.

Prof. RNDr. Ivan Hubený, CSc.

Ivan Hubený se narodil v r. 1948 v Praze. O astronomii se zajímal od školních let - od svých patnácti let docházel na Štefánikovu hvězdárnu a už v r. 1966 poprvé vystoupil v proslulém rozhlasovém pořadu Meteor. V témže roce maturoval na pražském Akademickém gymnáziu, načež studoval fyziku a astronomii na Matematicko-fyzikální fakultě UK v Praze, kde absolvoval v r. 1971. Nastoupil pak jako vědecký aspirant do stelárního odd. Astronomického ústavu ČSAV v Ondřejově. V r. 1974 získal na UK v Praze akademický titul RNDr. a v r. 1977 obhájil v ČSAV kandidátskou disertační práci v astrofyzice.

Po obhajobě se stal vědeckým pracovníkem stelárního odd., kde spolupracoval zejména s Ing. J. Hekelou, Dr. L. Kohoutkem, Dr. P. Heinzelem, Dr. S. Křížem, Dr. P. Harmancem a Dr. S. Šteflem na teoretických problémech hvězdných atmosfér. Vyvinul přitom samostatně unikátní program pro modely hvězdných atmosfér a akrečních disků i analýzu jejich spekter, známý pod kódovým označením TLUSTY, který dlouhodobě zdokonaloval, takže patří stále mezi nejlepší široce užívané programy v tomto oboru na světě.

Vzhledem ke svým politickým postojům byl šikanován tehdejším vedením Astronomického ústavu ČSAV, což ho vedlo k rozhodnutí odejít i s rodinou za dramatických okolností do exilu v r. 1986. Získal ihned místo v prestižní americké vědecké instituci Joint Institute for Laboratory Astrophysics na Universitě v Coloradu v Boulderu a od r. 1988 na High Altitude Observatory, National Center for Atmospheric Research rovněž v Boulderu. Od r. 1990 do r. 2001 pracoval jako samostatný vědecký pracovník v NASA Goddard Space Flight Center v Greenbeltu, MD, kde se významně podílel na pozorování a zpracování údajů ze spektrografů GHRS a STIS Hubbleova kosmického teleskopu. Od r. 2001 pracuje v Tucsonu v Arizoně jako vedoucí vědecký pracovník na National Optical Astronomy Observatory a také jako mimořádný profesor na katedře astronomie Arizonské univerzity.

Již ve svých prvních pracech publikovaných během zaměstnání v Ondřejově osvědčil mimořádnou erudici v teoretické astrofyzice a zručnost v programování rozsáhlých výpočtů syntetických spekter jak v optické tak ultrafialové oblasti spektra.

Během 15 let práce v Ondřejově publikoval celkem 45 původních vědeckých prací, většinou samostatně nebo jako první autor. Kvalita i kvantita jeho vědecké produkce odchodem do ciziny výrazně vzrostla, jak o tom svědčí dosud publikovaných 370 (!) prací, které získaly zatím téměř 5 800 (!) citací, s indexem H = 39 a počtem přes 15 citací na jednu publikovanou práci. To jsou scientometrické hodnoty, které řadí Dr. Hubeného s převahou na historické první místo mezi všemi českými astronomy, ať už působili či působí doma nebo v cizině.

Největšího ohlasu ve světové vědecké literatuře dosáhly Hubeného práce, týkající se modelů atmosfér a přenosu záření žhavých hvězd v tepelné nerovnováze, zahrnující údaje pro více než 10 milionů (!) spektrálních čar prvků od vodíku po železo a nikl. Tyto modely se postupně daří ověřovat v širokém spektrálním oboru od extrémní ultrafialové oblasti kolem 7 nm přes nejvýznamnější čáru vodíku Lyman-alfa (122 nm) až po blízké infračervené pásmo. Své modely však úspěšně rozšířil také pro chladnější hvězdy hlavní posloupnosti, dvojhvězdy s akrečními disky, novy, bílé trpaslíky, rentgenové dvojhvězdy s akrečními disky kolem černých děr a kvasary (mj. společné práce se svou dcerou Veronikou). V poslední době autor dokázal modelovat také atmosféry obřích extrasolárních planet a hnědých trpaslíků. Lze říci, že dnes již patří ke klasikům svého oboru.

Ivan Hubený přitom nikdy nezapomněl na svůj český původ. Publikoval v zahraničí práce s Prof. Miroslavem Plavcem, Prof. Petrem Harmancem a Dr. Jánem Budajem a jakmile to bylo možné po r. 1989, vrací se na semináře a delší přednáškové stáže zejména na svou Alma mater. Byl členem ČAS od r. 1966 do svého odchodu do exilu o 20 let později. V letech 1984-86 byl členem redakční rady mezinárodního časopisu Bulletin of the Astronomical Institutes of Czechoslovakia. Od r. 1977 je členem Mezinárodní astronomické unie (IAU), v níž v letech 1979-1985 a 1991-97 byl členem organizačního výboru 36. komise IAU a nyní od r. 2004 je členem organizačního výboru 29. komise IAU. Od r. 1987 je členem Americké astronomické společnosti a v r. 2003 byl zvolen čestným členem Učené společnosti ČR.

Z těchto důvodů je zřejmé, že udělení Nušlovy ceny ČAS Dr. Ivanu Hubenému je důstojným pokračováním tradice, nastoupené ČAS po obnovení Ceny právě před 10 lety.

Slavnostní předání Nušlovy ceny a laureátská přednáška proběhnou v pátek 7. 11. 2008 od 17:00 v budově Akademie věd na Národní třídě 3, Praha 1, místnost 206, 2. patro. Cenu předá předsedkyně České astronomické společnosti RNDr. Eva Marková, CSc. a čestný předseda České astronomické společnosti RNDr. Jiří Grygar, CSc.

Laureátská přednáška proběhne na téma:

Studium exoplanet: jeden z nejrychleji se rozvíjejících oborů moderní astrofyziky (za 13 let od pouhé detekce ke studiu jejich spekter a závěrům o fyzice, chemii, ale i meteorologii jejich atmosfér).

Předání ceny i přednáška jsou přístupné veřejnosti, zdarma.

Více o Nušlově ceně a jejích držitelích najdete na www.astro.cz/cas/ceny/nuslova.




O autorovi

Pavel Suchan

Pavel Suchan

Narodil se v roce 1956 a astronomii se věnuje prakticky od dětství. Dlouhodobě působil na petřínské hvězdárně v Praze jako popularizátor astronomie a zároveň byl aktivním účastníkem meteorických expedic na Hvězdárně v Úpici. V současnosti pracuje na Astronomickém ústavu AV ČR, kde je vedoucím referátu vnějších vztahů a tiskovým mluvčím. V České astronomické společnosti je velmi významnou osobností - je čestným členem, místopředsedou ČAS, tiskovým tajemníkem, předsedou Odborné skupiny pro tmavou oblohu a také zasedá v porotě České astrofotografie měsíce.



27. vesmírný týden 2024

27. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 7. do 7. 7. 2024. Měsíc bude koncem týdne v novu. Ráno se potká s planetami Mars a Jupiter. Nejvýše je ráno nad jihovýchodem Saturn s velmi tenkým prstencem. Aktivita Slunce byla zpočátku zvýšená, díky třetímu návratu známé aktivní oblasti, ale snižuje se. Čínská mise Chang’e 6 skončila úspěšným dosednutím přistávacího modulu s až 2 kg vzorků z odvrácené strany Měsíce. Raketa Falcon 9 posunula rekord opakovaných letů a přistání na 22. Startoval také Falcon Heavy. Před 20 lety začala pracovat Cassini na orbitě Saturnu a před 970 lety zazářila v Býkovi jasná supernova v místě dnešní Krabí mlhoviny.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

C/2021 S3 PanSTARRS

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2024 obdržel snímek „C/2021 S3 PanSTARRS“, jehož autorem je Miloš Gnida   Dnešní vítězný snímek soutěže Česká astrofotografie měsíce, který pořídil astrofotograf Miloš Gnida, nám přináší pohled hned na několik astronomických objektů. Jednak,

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Omega M17

Omega (iné názvy: Labutia hmlovina, Podkova, Homária hmlovina, Messier 17, M 17, NGC 6618) je oblasťou H II v súhvezdí Strelec. Objavil ju Jean-Philippe de Chéseaux v roku 1745. Hmlovina Omega je oblasťou, v ktorej vznikajú nové hviezdy a svieti excitovanou emisiou, spôsobenou vysokoenergetickým žiarením mladých hviezd. Názov Omega pochádza od Johna Herschela, ktorému jej tvar pripomínal veľké grécke písmeno omega. Jej celková jasnosť je 7,0 mag, takže sa dá pozorovať aj poľným triédrom. Na oblohe má rozmery 46´ krát 37´ a odhady jej vzdialenosti sú 3 260 svetelných rokov. Jej hmotnosť odhadujeme asi na 500 hmotností Slnka. Omega je tiež zdrojom infračerveného a rádiového žiarenia, pričom na rádiových vlnách patrí medzi najjasnejšie zdroje na oblohe. Plyn v hmlovine budí k žiareniu horúca hviezda 8,9 mag a spektrálneho typu A05e. Podobne ako Veľká hmlovina v Orióne, aj Omega je veľmi aktívnym miestom zrodu hviezd. Nové hviezdy vznikajú v hĺbke tmavých mrakov prachu a plynu. Vyše sto vysoko žiarivých mladých hviezd spektrálnych typov O a B postupne svojím žiarením odparujú tmavú prachovú prikrývku. Pred hmlovinou sa nachádza malá otvorená hviezdokopa s asi 50 hviezdami. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, Starnet++, Adobe photoshop 47x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 108x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 210 flats, master darks, master darkflats 20.3. až 29.6.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »