Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Jules Verne opustil Mezinárodní kosmickou stanici
Vít Straka Vytisknout článek

Jules Verne opustil Mezinárodní kosmickou stanici

Jules Verne na oběžné dráze
Jules Verne na oběžné dráze
5. září se po 5 měsíčním pobytu odpojil od ISS evropský nákladní modul ATV-1 Jules Verne. Dopravil tam celkem 4,5 tuny nákladu a jeho motory byly čtyřikrát použity pro zvýšení dráhy Mezinárodní kosmické stanice. Nakonec ho posádka naplnila odpadem a 29. září by měl shořet v atmosféře nad jižním Tichomořím.

Kosmická loď ATV má celkovou délku asi 10,3 metrů a šířku 4,5 metrů. Její nosnost činí 7,6 tuny, při odletu pojme 6,3 tuny odpadu a prázdná váží necelých 10 tun. Sestává se ze 3 hlavních částí: válcového nákladního modulu ICC dlouhého 4,9 metrů, služebního modulu SSA s délkou 3,8 metrů, který nese pohonné jednotky a řídící elektroniku a přechodového modulu SDM o délce 2 metry. Jako nosná raketa jí slouží francouzská Ariane 5. ATV je zárodek budoucí evropské pilotované lodi i když podle některých prognóz se o ni nakonec Evropa podělí s Ruskem.

Mise ATV-1 začala v neděli 9. března v 5 hodin ráno našeho času startem z kosmodromu Kourou ve Francouzské Guayaně. S ISS se ovšem spojila až 3. dubna. Předtím ji totiž čekalo množství testů na oběžné dráze. Překonala dokonce i jeden problém s elektronikou řídící pohonné jednotky. Ve čtvrtek 3. dubna proběhlo naprosto hladce spojení se zadním portem modulu Zvezda pomocí laserového naváděcího systému.

ATV-1 u ISS
ATV-1 u ISS
U ISS zůstal Jules Verne celkem 155 dní. Přivezl s sebou 4,5 tuny nákladu, z toho 862 kg pohonných hmot a 44 kg okysličovadla bylo přečerpáno do nádrží modulu Zvezda pro budoucí použití. Celkem čtyřikrát byly zažehnuty motory ATV a zvýšena dráha stanice, kterou brzdí molekuly vzduchu a každý den se přiblíží 100 m k povrchu Země.

V průběhu těch 155 dní posádka nashromáždila do ATV tunu odpadu a 4. září uzavřela průlez. Den nato se Jules Verne odpojil. Svoji kosmickou pouť skončí 29. září nad jižním Tichomořím. Jeho konec v atmosféře nastane ve výšce 75 km ve 14:47 našeho času.

Dalšího startu Ariane 5 s lodí ATV se ovšem dočkáme až v polovině roku 2010 a v pořadí třetí mise je plánována na rok 2015.

Zdroje:




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.



9. vesmírný týden 2025

9. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 24. 2. do 2. 3. 2025. Měsíc bude v novu a koncem týdne vytvoří seskupení s nízko položenými planetami. Na večerní obloze září velmi jasná Venuše a později vládnou večeru Jupiter a Mars. I s pomocí dalekohledu můžeme vidět všechny planety. Aktivita Slunce je nyní na střední úrovni. 19. února jsme mohli pozorovat zánik druhého stupně rakety Falcon 9. Solar Orbiter byl průletem kolem Venuše nasměrován nad rovinu ekliptiky. Blue Ghost by měl v neděli přistát na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

VdB141LRGB

Titul Česká astrofotografie měsíce za leden 2025 obdržel snímek „VdB141“, jehož autorem je slovenský astrofotograf Pavol Kollarik   Již antický astronom Ptolemaios znal souhvězdí Cefea, představující krále bájné Etiopie a zároveň manžela královny Kasiopei a otce Andromedy. Po

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Polární záře

Slabá polární záře nad Pálavou

Další informace »