Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Druhý (ne)mexický astronaut
Petr Kubala Vytisknout článek

Druhý (ne)mexický astronaut

José Moreno Hernández
José Moreno Hernández
V létě příštího roku se má k Mezinárodní kosmické stanici vydat raketoplán Atlantis v rámci mise STS-128. V posádce kosmického korábu bude i José Hernández, americký astronaut mexického původu…

José Moreno Hernández se má do vesmíru vydat podle aktuálního plánu na palubě raketoplánu Atlantis koncem července příštího roku. Narodil se 7. srpna 1962 ve French Camp a má americké občanství. Vyrůstal v kalifornském Stocktonu, asi 45 kilometrů jižně od Los Angeles. Jeho otec Salvador pochází z vesnice La Piedad v mexickém státě Michoacán a do USA přišel za prací v zemědělství. Také matka astronauta pochází z Mexika. Hernández je ale americkým občanem a tak se historické tabulky přepisovat nebudou, Mexiku zůstane i po jeho letu na kontě pouze jeden astronaut.

Prvním a prozatím jediným mexickým astronautem se stal Neri Vela Rodolfo, který se do vesmíru podíval rovněž palubě raketoplánu Atlantis v listopadu 1985. Cílem mise STS-61B bylo tehdy vypuštění několika komunikačních satelitů. Jedním z nich byla mexická družice Morelos-B.

Neri Vela Rodolfo
Neri Vela Rodolfo
Obr.: První mexický astronaut Neri Vela Rodolfo.


Vraťme se ale zpět k Hernándezovi. Ten vystudoval jako elektroinženýr na Pacifické univerzitě a poté pokračoval ve studiu na Kalifornské univerzitě. Už během studii snil o cestě do vesmíru. Důležitým se v jeho životě stal okamžik, kdy v rádiu slyšel o letu prvního amerického astronauta hispánského původu. Franklin Ramón Chang Díaz letěl do vesmíru poprvé v roce 1986 a poté se tam podíval na palubě raketoplánu ještě šestkrát, čímž se stal jedním ze dvou rekordmanů co do počtu startů.

José Moreno Hernández pracoval po studiích v Národní laboratoři Livermore, kde se zabýval vývojem digitální mamografie. Zkušenost se mu bude hodit, protože při misi STS-128 budou jedním z cílů lékařské experimenty. Hlavním úkolem je doprava zásob na Mezinárodní kosmickou stanicí. Datum startu dvanáctidenní mise je prozatím stanoveno na 30. července 2008.

José Hernández je sice stoprocentním Mexičanem, přesto ale na jeho skafandru mexickou vlajku nenajdete. To ale nikomu v zemi opeřeného hada radost zkazit nemůže. Mexické sdělovací prostředky o něm hovoří jako o "druhém Mexičanovi ve vesmíru" a celý národ je na jeho počin již dnes velmi hrdý. Let Hernándeze do vesmíru přichází jako na zavolanou. V Mexiku totiž vzniká kosmická agentura AEXA (Agencia Espacial meXicanA). Ta sice s misí Hernándeze nemá nic společného, přesto ale může těžit s dočasného zvýšeného zájmu o kosmonautiku.

Hernández uvedl pro hlavní televizní zprávy mexické Televisy, že si do vesmíru vezme tortillas (placky s kukuřičné či pšeničné mouky) a mexickou vlajku. Celá země tak bude příští rok let raketoplánu Atlantis bedlivě sledovat.

Doporučené odkazy:


Zdroj:





O autorovi



39. vesmírný týden 2024

39. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 23. 9. do 29. 9. 2024. Měsíc bude v poslední čtvrti a je vidět hlavně ráno a dopoledne. Večer je jen velmi nízko u obzoru Venuše, celou noc je viditelný Saturn, v druhé polovině noci Mars a Jupiter. Aktivita Slunce se dočasně snížila. Kometa C/2023 A3 zřejmě opravdu chystá velkolepé představení. Sestava Super Heavy Starship pro pátý zkušební let je již sestavena na startovním stolu a už se testuje Starship pro šestý test, přesto se neletí. Sojuz MS-25 přistane s posádkou po rekordně dlouhém pobytu na ISS. Před 380 lety se narodil Ole Christensen Rømer, který poprvé zkusil spočítat rychlost světla na základě pozorování úkazů Jupiterových měsíců.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Slunce

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2024 obdržel snímek „Slunce“, jehož autorem je Jakub Lieder.   Známe jej všichni. Ráno, zosobněné bohem Slunce Heliem, vyráží se svým spřežením od východu na západ a přináší Zemi blahodárné světlo. Na západě se jeho koně napojí a napasou a

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Sh2-101 Tulipán

Sharpless 101 (Sh 2-101) je emisná hmlovina v oblasti H II, ktorá sa nachádza v súhvezdí Labuť. Niekedy sa nazýva aj Tulipánová hmlovina, pretože pri fotografickom zobrazení sa zdá, že pripomína obrys tulipánu. Katalógoval ju astronóm Stewart Sharpless vo svojom katalógu hmlovín z roku 1959. Nachádza sa vo vzdialenosti približne 6 000 svetelných rokov (5,7 × 1016 km; 3,5 × 1016 míľ) od Zeme. Sh 2-101, aspoň v oblasti pozorovanej zo Zeme, sa nachádza v tesnej blízkosti mikrokvazaru Cygnus X-1, miesta jednej z prvých predpokladaných čiernych dier. Cygnus X-1 sa nachádza asi 15′ západne od Sh 2-101. Sprievodca hviezdy Cygnus X-1 je superobor spektrálnej triedy O9.7 Iab s hmotnosťou 21 hmotností Slnka a 20-násobkom polomeru Slnka. Perióda dvojhviezdy je 5,8 dňa a dvojicu od seba delí 0,2 astronomickej jednotky. Čierna diera má hmotnosť 15 hmotností Slnka a Schwarzschildov polomer 45 km. Rázová vlna (Bowhock) je vytváraný prúdom energetických častíc z čiernej diery pri ich interakcii s medzihviezdnym prostredím. Vidno ho ako slabý oblúk na pravom okraji mojej fotografie. Prepracovaná verzia s pridanými snímkami. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, Baader Mark III komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, IDAS NB3 filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 175x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 118x600 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, 83x600 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez IDAS NB3, master bias, 420 flats, master darks, master darkflats 9.7. až 21.9.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »